Videodrom

Tak tenhle Cronenbergův kousek patří rozhodně k tomu lepšímu z jeho úlítlé biomechanické tvorby. Námět je s přehledem stravitelný, dokonce i zajímavý a jen průměrně bizarní, tématika se otírá zlehýnka o snuff a turture, takže já jsem v rámci možností (tedy Cronenbergova světa) spokojený. Párkrát jsem se zasmál prkenému hraní Jamese Woodse, které mě vyložneně bavilo. Dá se. 75% (02.12.2013)

Na mě příliš kyberpunkové. Když se tam začali vzájemně ovládat pulsujícíma videokazetama v břiše, nebo když to břicho někomu sežralo ruce, tak jsem to přestal chápat. Měl jsem za to, že se jedná o halucinace, ale přitom na toho řvoucího týpka bez ruky reagovali i normální civilisté. Dneska by měl Cronenberg natočit Internetodrome. To by teprve byla jízda :) (22.02.2014)

Narušené vnímání reality je Cronenbergovo oblíbené téma a stejně jako v pozdějším ExistenZ dokazuje že o něm dokáže nejen sofistikovaně přemýšlet, ale hlavně z něj udělat excelentní hororovou látku. Když v ExistenZ nechal hrdiny propadat se do mnohonásobných virtuálnch realit počítačových her, je jen logické že v jeho ideovém předchůdci bude budovat šílenství hrdiny na základě (ne)reality televizní, přičemž neopomene nadhodit věčnou otázku jaký vliv má či nemá extrémní televizní násilí na lidskou společnost, která ho se zájemem sleduje... a vytváří. Samozřejmě ale stejně postupně všechno zvrhne do pro něj typického hororu se spoustou větších či menších úchyláren s jeho traderkovými "biotech" rekvizitami a mutacemi postav (trochu mi připomíná H.R.Gigera naruby, když staví do popředí syrovost a špínu živé tkáně na úkor elegance high-tech složky). 8/10 (14.10.2009)

Nějak se mi to celé rozplizlo, záporné postavy, guru Videodromu, jeho dcera, redakční kolegové, vize, vidiny, halucinace, zbraně v útrobách, krev na skle... Asi to mělo geniální myšlenku, ale nepodařilo se mi ji odhalit. Jako sci-fi překombinované, jako horror měkké, jako thriller neuchopitelné. Počkáme si na remake? (26.02.2014)

„Television is reality, and reality is less than television.“ Některé věty nelze tesat do kamene, neboť ani on není věčný.. Stačí jeden podnět, třeba osmimilimetrový a osm centimetrů se rázem mění na osm palců, co vás dostanou osm světelných let od reality. To je lidská transformace prostřednictvím posedlosti. Posedlosti, která kontroluje mysl, aby zničila tělo. Cronenberg, tak jiný, tak svůj, se v podstatě celou kariéru drží jednoho tématu a nutno dodat, že jednoduchost mu při tom sluší mnohem víc, než neopodstatněné mlžení za jasného dne.. Sony, JVC, Toshiba a James Woods. Co se týká značek videorekordérů, neměl člověk na začátku osmdesátých let moc na výběr.. (04.07.2014)