Kancl

David Brent: Well, there's good news and bad news. The bad news is that Neil will be taking over both branches, and some of you will lose your jobs. Those of you who are kept on will have to relocate to Swindon, if you wanna stay. I know, gutting. On a more positive note, the good news is, I've been promoted, so... every cloud. You're still thinking about the bad news aren't you? Naprosto úžasný a originální seriál, brilantně tematizující trapnost v každodenním životě - hlavní postava David Brent je hloupý, samolibý, ale hlavně neskutečně trapný - a neuvědomuje si to. Zároveň jsou veškeré jeho promluvy, fórky, rádobymoudrosti tak neskutečně pitomé (ovšem zcela vážně řečené), že se nemůžete nesmát. Ricky Gervais se nebojí hnát svou postavu do extrémů, ale jeho Davida Brenta je vám spíš líto, než abyste ho nenáviděli (což je věc, která se americkému "překladu" naprosto nepovedla). Kancl opravdu vypadá, jako by to byla reality show z obyčejné firmy, která má jednoho velmi výstředního šéfa (s velmi výstředním zástupcem, abych nezapomněl). Během těch pouhých čtrnácti dílů jsem si tuhle kancelář naprosto zamiloval a těšil se na další návrat do ní. Tvůrcům se navíc podařila jedna věc, která snad s výjimkou Hotýlku nemá v televizi obdoby - skončili v nejlepším. A za to je mám ještě radši. (21.08.2007)

Pilotná epizóda ma dosť vydesila, nakoľko nepripravený človek pomýlený výrazom sitcom sa nedočká ani jednej jedinej sitkomovej ingrediencie. Navyše herci sú na prvý pohľad tak neskutočne nesympatickí (napr. onen "tchoř s kokotím ksichtem" - a ženské obzvlášť) a herecké výkony - podivné. Ibaže KANCL je čosi ako manifest každodennej rutiny prekladanej esenciou ľudských slabostí a trápností. Ak sa na túto vlnu nenaladíte máte smolu. Každopádne chápem prípadné negatívne reakcie, pretože málokto z nás vidí v zrkadle rád svoj pokrivený obraz. (21.6.2007) (21.06.2007)

Od dob, kdy spatřil světlo světa Červený trpaslík, je to nejúspěšnější vývozní artikl britské televizní tvorby. Jde o vybočení z klasické sitkomové tvorby, svého druhu vlastně experiment, který popřel klasickou nadsazenou situační komiku ve prospěch realistického hereckého projevu a přišel s humorem, který sází spíše na absurditu drobných běžných pracovních střetů a povahových odstínů zaměstnanců jedné malé firmy. S podobnými týpky se patrně každý z nás v té či oné míře v životě setkal a za hrdiny seriálu si může dosadit vlastní konkrétní jména a tváře. Je těžké popsat, v čem vlastně spočívá tak obrovský úspěch a ohlas, ale seriál díky své originalitě bodoval prakticky na všech světadílech a v nejrůznějších kulturách. Sebestředný arogantní šéf, snaživý kariéristický poskok, přihlouplá kancelářská pipka, nesmělý tahoun a řada dalších týpků dokáže ve sledu zdánlivě banálních příhod diváka, pokud přistoupí na pravidla daná tvůrci seriálu, hodně pobavit. Celkový dojem: 90 %. (30.05.2007)

Tak tohle jsem fakticky nečekal, Americká verze mě zoufale nebavila takže jsem čekal co vyleze z tohohle no a já se královsky bavil, s Gervaisem jsem se předtím nesetkal a Freeman je můj oblíbenec takže jsem čekal co bude a ona z toho vyleze takováhle pecka. Prostě paráda humor mi dokonale sednul a bavil jsem se neustále od začátku do konce. (04.06.2011)

David Brent je tupé, kruté, sebestředné, neschopné hovado. A stejně jsem si ho zamiloval. Ono to asi ani jinak nejde. Spolu s Extras rozhodně jeden z nejlepších seriálových počinů, jaké jsem kdy viděl. Humor Richarda Žervé mi svým libováním si v totální trapnosti připomněl první Formanovy filmy. Dodatkový komentář: Po shlédnutí bonusového vánočního dvojdílu u mně tenhle seriál ještě o kousek stoupnul. Téměř úplně se tam změnila atmosféra a z šéfovského kreténa se David stane loserem bez šance na lepší život. Někdy jsem s Davidem Brentem neskutečně soucítil. Konec seriálu byl pro mně naprostým zadostiučiněním. "Neile, mohl bys jít stranou, vyfotíme se jen my, stará parta." (31.08.2007)