Kancl

Narozdíl od jiných sitcomů, které jsou většinou výhradně pro pobavení, Kancl míchá veselé se smutným tak obratně, že i "scénárista život" musí závidět. Jediný problém spočívá v tom, že si Garetha, Davida, Keitha, Tima, Dawn s manželem, tu těhotnou, no prostě že si všechny tyhle blázny strašně moc oblíbíte, a když se pak podíváte na poslední díl (prokousat se k němu nezabere tolik času, opět narozdíl od jiných sitcomů) bude vám smutno. ,,Život nemá happy endy. Má jenom krátké šťastné okamžiky." (21.08.2007)

Nezaměnitelná a neuvěřitelná sranda. Zasvěcení chápou :) EDIT: Tak jsem zhlédl Kancl podruhé a líbil se mi snad ještě víc než napoprvé. Nejen že jsem si znovu užil ten výjimečný úžasný humor, ale kromě dokonalé komiky Office disponuje i dokonalými dramatickými prvky. Především jde o vztah Tim x Dawn a tragikomiku postavy Šéfa. Co mě však potěšilo nejvíc, je zakončení seriálu. Konkrétně jde o druhý speciální díl, kde nastane pár zvratů, díky kterým se zdůrazní kvality a opravdovost postav. SPOILER - Dál doporučuju číst jen těm, co už celý seriál viděli. Nejvíc se mi líbil konec Šéfa Davida Brenta. Přiznávám se, že když jsem napoprvé viděl, že nakonec skončí s krásnou milou ženskou, tak jsem to bral jen jako takový WTF moment, který má spíš pobavit svou nečekaností. Podruhé mi došlo, že to tak docela není pravda. U postavy Brenta totiž můžeme v mnoha náznacích jasně vidět , že má problémy se sexualitou. Resp. si buď ještě nevrz nebo s tím má velmi nepříjemných a velmi málo zkušeností, a proto se schovává za dvojsmysly a frajerské narážky. Především to způsobuje jeho dětinské chování a neustále sebeubezpečování, že je borec. Jenže jak potká ženu, která je milá, chápavá a nepovrchně dokáže přehlédnout jeho vzhledové nedostatky, tak Brent, jenž je navíc v tu chvíli otrávený čekáním a spoustou zklamání, a tak zapomene nasadit svou masku frajírka, se začne pomalu měnit a dospívat. Samozřejmě žádná proměna z ropuchy na prince, ale veliký pokrok v těch několika závěrečných minutách vidět je. Vyfuckuje Finche a najednou to jeho okecávání začíná dávat aspoň zčásti smysl. Neříkám, že David Brent už může žít šťastně až do smrti; pravděpodobně si to u takové pěkné ženské může brzo pohnojit, a třeba se zas vrátí do svého ztělesnění trapnosti, ale kdo ví? Moc se mi líbil tenhle nenápadný důkaz o ne-plochosti Brentovy postavy, dostalo mě to mnohem víc než šťastný konec Tima a Dawn. Konec SPOILERU. Každopádně tenhle seriál je prostě něco. Všechny charaktery jsou úžasně zahraný, načasování vtipů je smrtící a hlavně... Z té opravdovosti až mrazí. Brilantní seriálové mistrovské dílo. (10/10) (10.07.2007)

Od dob, kdy spatřil světlo světa Červený trpaslík, je to nejúspěšnější vývozní artikl britské televizní tvorby. Jde o vybočení z klasické sitkomové tvorby, svého druhu vlastně experiment, který popřel klasickou nadsazenou situační komiku ve prospěch realistického hereckého projevu a přišel s humorem, který sází spíše na absurditu drobných běžných pracovních střetů a povahových odstínů zaměstnanců jedné malé firmy. S podobnými týpky se patrně každý z nás v té či oné míře v životě setkal a za hrdiny seriálu si může dosadit vlastní konkrétní jména a tváře. Je těžké popsat, v čem vlastně spočívá tak obrovský úspěch a ohlas, ale seriál díky své originalitě bodoval prakticky na všech světadílech a v nejrůznějších kulturách. Sebestředný arogantní šéf, snaživý kariéristický poskok, přihlouplá kancelářská pipka, nesmělý tahoun a řada dalších týpků dokáže ve sledu zdánlivě banálních příhod diváka, pokud přistoupí na pravidla daná tvůrci seriálu, hodně pobavit. Celkový dojem: 90 %. (30.05.2007)

Gervaisův a Merchantův The Office je diamant. Tak perfektní a zářivý, že spousta diváků na něm nic skvělého neshledává. Těžko jim to zazlívat či se na ně hněvat, neb koncept tohoto seriálu i jeho humor je poměrně nepřístupný; není to nic vděčného na bázi TBBT či HIMYM. A to ho v mých očích ještě povyšuje. Není plochý, líbivý, podbízivý, s "cool" hláškami, které si lidé budou lepit na trička (ano, všichni víme, o čem hovořím)... Ricky má můj nehynoucí obdiv za to, jakou monstrózní, nesympatickou postavu stvořil a k tomu si ji i brilantně střihnul. Za zmínku a pochvalu jistě stojí i perfektní Mackenzie Crook a Martin Freeman (bože, ty jeho zoufalé pohledy do kamery!) za Garetha a Tima a vůbec geniální scénář. A ty litry trapnosti prýštící z každé vteřiny! Po další projekci na něj nedá dopustit a dostává se suverénně na mé seriálové čelo... 100% (1.-2. série - 100%, speciály - 100%) (07.10.2010)

„To bol súkromný telefonát.“ – „Tak si ho nemal prepnúť na hlasný odposluch, kokot.“ Reakcia divákov, ktorí s britským „Kanclom“ začínajú (a teda vôbec, ale naozaj že VOBEC nevedia, o čo ide), je asi podobná. Počiatočný mierny úsmev a otázky, čo z toho je improvizácia a čo bolo v scenári, rýchlo nahradí šok a kŕčové mykanie kútikmi úst. Precitnutie prichádza v podobe vytreštených očí, zmrazenej krvi v žilách a zmäteného obzerania sa okolo seba, či je to realita alebo sen. Povedať "divák je vyvedený z miery“, by bolo zrejme troška jednoduché. O ďalších päť minút diváka však mrazivo vtipný seriál dostane a už nepustí, na čom má podiel nielen dokumentárna kamera a výnimočne "trápna" atmosféra, ale tiež perfektné herecké obsadenie: Mackeznie Cook (jedným okom vybavený pirát z PIRÁTOV KARIBIKU), Martin Freeman (STOPÁROV SPRIEVODCA PO GALAXII) a predovšetkým Ricky Gervais, dávajúci novú hĺbku charakteristike „samoľúby chudák“ ("Nepoužil by som výraz ´koniec´... je to skôr ´Nový začiatok´.“). (20.12.2008)