Bílý oleandr

Příběh a jeho zpracování není zas tak úžasné (řekla bych ***), ale na druhou stranu má něco do sebe, možná v diváka i donutí se trochu zamyslet nad životem a nad tím, jak se asi dívka v takové situaci a prožívající takové dětství může cítit a jak jí to poznamená. K hodnocení zpracování a scénáře ale přidávám hvězdičku za skvělé herecké výkony a pěknou uměleckou stránku filmu. Takže každopádně doporučuji k shlédnutí. (07.07.2005)

Toto silné drama asi není pro každého, popisuje tu zvláštní vztah matky k dceři, která se vypořádává s vlastním životem a cestuje od rodiny k rodině. Obdivuju její silnou povahu, její nasazení se vrhat do nečeho úplně nového a zažívat i chmurné chvilky, které prožíváte s ní. Celý film jsem vnímala jako příběh, který upoutá svou reálností. Vlastně se to může stát každému, protože kdo se v tomhle věku vždycky správně rozhodne? A dojemný konec jen všechno podtrhne. Mimochodem výkon M. Pfeiffer je úžasný. (01.06.2008)

Tenhle film ke mně přišel taky v pravou chvíli. Taky díky mé mámě. Michelle Pfeiffer je tu tak skvělá. Hraje matku, kterou zbožňujete a zároveň nenávidíte a bojujete s tím celý život. Příběh je cloumavý... je to hledání.... hledání sama sebe. Protože s tím člověku nikdo nepomůže. Ostatní mu to můžou jen kazit. (11.04.2011)

Trochu nečekaně jsem se po shlédnutí cítil poněkud depresivně, vše pak napravila následná cigaretka. Působivý a nehollywoodský příběh dospívající Astrid mě strhl s sebou do víru pěstounského života, domácího násilí, risku a společnosti nepřející matky. Alison Lohman jsem uvěřil úplně vše, od přeměny z princezničky na drsňačku, z drsňačky na princezničku, z princezničky na punkerku a z punkerky zase zpět na princezničku. A vůbec celkově je film skvěle obsazen, o božské Michelle je zbytečné se více zmiňovat, Robin Wright Penn jsem poznal až po chvíli, jediná herečka, která mi nesedla byla Renée. Ta se do podobných rolí nehodí vůbec. Jinak ale nemám co vytknout, film skvělý, ale už se na něj asi nepodívám, neměl jsem z něj úplně příjemné pocity. (22.11.2008)

Neuvěřitelné, od podobně hodnoceného snímku bych očekával více než tupě vykonstruovaný příběh o dívence, která si nežije jednoduchý život. Jenže od podobného syrového dramatu se očekává nějaká ta sonda do duše, lépe vykreslené charaktery nebo alespoň větší náznaky práce s nimi, je potřeba pohrát si s každým detailem a rozhodně je nutné, aby snímek dokázal působit emotivně. Jenže ani jedna z těchto věcí se v Bílém oleandru nekoná. Alison Lohman je sice půvabná, ale její postava je tak šíleně nesympatická slečna, že pro mě byla muka sledovat její 'životní pouť', co se týče jejího hereckého výkonu, nevěřil jsem jí ani nos mezi očima. Ono vůbec co se týče postav, tak se jedná o veskrze nepříjemné 'trosky', nebo chcete-li obyčejné jedince, což mělo nejspíše vést k jejich jednoduššímu pochopení, či sjednocení. Horší je to ovšem právě s jejich charaktery, naprosto všichni hrdinové jsou ploší, seznámíme se s ženou, která je velice chytrá, čehož využívá k manipulaci s ostatními, s herečkou, jejíž jednoduchost a slabost nezná mezí... Prostě ničím zajímavý film. 40% (17.07.2006)