Generace X

Neuveritelne bizarna zalezitost, ktora ma od reality asi tak blizko, ako ja k funkcii prezidentky Pobrezia Slonoviny, ale uzasne sa na to pozeralo. A ten herecky ansabel, no co viac k tomu dodat... Treba brat s nadhladom, nehladat hlbsi zmysel a naplno si uzit tuto vybornu cynicku, cierno-humornu koninku... PS: Glenn Close je bozi! Jej asi 10 krat opakovana veta "A chcela som ti este povedat, keby ta to zaujimalo... Ja vas v ziadnom pripade z Troyovej smrti nevinim" je famozna :) (12.09.2009)

Veľmi zvláštny, komplikovaný, filozofický, mnohoznačný, absurdný, šialený, bizarný film. Je to v podstate vydarený klon Donnieho Darka (hudba, dej, niektoré scény - napr. vízie hlavného hrdinu), ale to nemení nič na jeho kvalitách. Pravdaže, na Donnieho zďaleka nemá, ale ak vám sedela filozofická absurdita a bizarnosť Donnieho Darka a radi rozmýšľate nad filmami, Chumscrubber vás baviť určite bude. (26.06.2007)

Napadajú ma 3 nepotlačiteľné klady, ktoré rozhodne stoja za zmienku. Od presného-správne zničeného hlavného hrdinu (Jamie Bell), cez duchovno-afektovano-úskočné etudy kvázi štastných rodičov, až po nečakane bystrý zápal pre úsmevné vsuvky (oko, pilulky) a…koniec. "Generácia X" sa usiluje o totožnú satiru ako "Americká krása", len si na to vyberá totálne vyšinutý, dosť neukotvený model sprostredkovania informácií. Čo by nevadilo keby nevytŕčali 2 podstatné (pre niekoho možno zanedbateľné) vady-prvoplánovosť a nerozhodnosť. Slovom, nabúravať konzumné rituály a pofidérnu behaviorálnu vedu západnej pologule cez nezmyselné, sardonicky podané defilé duší satelitného mestečka mi jednoducho nešmakuje-je príliš tvárne/márne. K tomu ta nadbytočná žánrová hra na slepú babu, kedy sa Arie Posin schováva za rôzne štýly a nedokáže jasne stanoviť svoj úmysel. Ak ním ale bolo vystavať zbytočne predramatizovanú, teenegersky nevyzretú a akože symbolickú podobizeň tzv. "americkej individuálnosti", tak sa to jednoznačne podarilo. Ja si však kritiku ľudského faktoru predstavujem inak a keby "Chumpscrubber" upustil od (tu) nemiestnej vážnosti, naopak ostal prevažne v tej ledabolej čierňave-jeho použitelnosť či platnosť by bola isto väčšia. (11.12.2011)

Velké zklamání. Ukázka slibovala poeticky ujetou podívanou, žánrově ne zcela ukotvenou indie jízdu se satirickými podtóny. Ujeté to opravdu je, bohužel všechny ty divnosti, které na vás film vychrlí, působí až nezdravě křečovitě a prvoplánově. Stejně tak prvoplánově působí i satirická linka, která se snaží kritizovat americký styl života prostřednictvím podivných figurek žijících své mrtvolné životy v malém satelitním městečku. V porovnání s takovou satirickou klasikou, jakou je maloměstské peklo v Americké kráse, působí Chumscrubber jako do prázdna žvatlající podvyživenec. Poetika se až na pár montáží podkreslenými pop-rockem vytratila a mně chvílemi dokonce přišlo, že sleduji spíše nějakou televizní inscenaci. Největší ránu mi ale Chumscrubber zasadil v úplném závěru, kdy jsem čekal nějakou pointu, která by všemu, co předcházelo, dala nějaký smysl. Nepřišlo nic, jen jakási "pseudosymbolika", která se snaží povýšit film na něco víc, ale ve skutečnosti z něho dělá jen lacinou a průhlednou báchorku bez smyslu. Přesto všechno ale dám filmu aspoň ty dvě hvězdičky za lahůdkové obsazení (jen škoda že toho není moc co hrát...), chvílemi zajímavou atmosféru, která připomíná jakousi pokřivenou verzi teenage seriálů a těch pár podivností, které mě dokázaly celkem i pobavit. 40% (12.10.2008)

Don't Worry, Be Happy, hlavně se o mě nestarej - tak nějak by se dalo charakterizovat to, kam film nakonec doputuje. Jde vůbec ale o nějaký posun? Spíš jen logické vyústění toho, kde jsme začali - to jest v samém opaku české vesnice, kde každý se stará o každého - místo jednoho extrému, zde máme extrém druhý? Nikdo se nezajímá o nikoho. Ať už se jedná o super emancipovanou ženu, která si ani nevšimne několikadenní nepřítomnosti svého syna nebo dokonce případ, který vyrostl v tomto nezájmu. Mladý kluk, který ani nepředpokládal, že by někoho zajímali jeho problémy, dokonce ani myšlenky na smrt, možná ani jeho nejlepšího kamaráda, jedinou světlou výjimku v tom všem, a tak se prostě zabil bez jakéhokoli oznámení nebo výstrahy. Nebo kolik jich mohlo být, aniž by si jich někdo všimnul? Naprosto absurdní situace, možná si řeknete, že musí jít o čirou fikci, ale ruku na srdce: nevidíme tohle všechno každičký den kolem sebe? A o co mrazivější film je, když příběh sepsaný s notnou dávkou černého humoru a cynického realismu realizují herci, kteří ještě na filmovém plátně budou mít co říct. (27.12.2009)