Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomický příběh jednoho svatebního dne se odehrává na izraelsko-syrské hranici na Golanských výšinách, okupovaných od roku 1967 Izraelem. Pojednává však nejen o hranicích mezi státy, nýbrž i o hranicích uvnitř rodinného společenství. Nevěsta Mona pochází z dobře situované drúzské rodiny z pohraniční vesnice Majdal Shams. (Drúzové jsou šíitská sekta a jejich národnost je oficiálně nedefinována. Dívka se vdává za populárního syrského herce Tallala, kterého zná jen z televizních mýdlových oper. Svatba pro ni znamená, že už se nebude moci vrátit ze Sýrie zpět. Příbuzní doprovázejí nevěstu do země nikoho mezi pohraničními stanicemi. Ženich je na druhé straně. Dojde však k byrokratickému zádrhelu a všichni musejí čekat, až se vyřeší. Mezitím je čas na rozuzlení několika složitých rodinných traumat, ovlivněných politickou situací, náboženskými předsudky a odvěkými tradicemi. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (41)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Tragikomedie o životě v zemi rozdělené válečnou linií, kde se sice už několik desítek let nestřílí, aspoň ne běžně a "regulérně", ale která má díky okupaci a politickým poměrům k normálu zoufale daleko. Linie nerozděluje jenom armádní jednotky, ale i členy místních rodin, které na sebe musí hulákat z megafonů, aby se mohly ve výjimečných případech zdálky vidět. Všudypřítomné vojenské hlídky, bojová technika, policie, ale i nesmlouvavý dohled místních starších, kteří se snaží dodržovat tradice a náboženské i národní rituály. Trochu to připomíná konflikt v Severním Irsku, ale na Golanských výšinách je realita ještě daleko složitější, víc stran, náboženských konfesí, víc zájmů okolních zemí. V tom kotli rozporů se má konat svatba drúzské rodiny, kdy nevěsta má pochopitelně sama a poté, co prodělala 5měsíční martyrium pro získání nezbytných povolení, přejít linii příměří, jenže to by se jí nesměl do cesty stavět úřední šiml a nepřátelství mezi izraelskými a syrskými úřady. Do toho všeho ještě scénárista zapletl spoustu motivů ohledně emancipace žen, patriarchální systém, kdy šéf rodinného klanu nejen zodpovídá, ale i řídí rodinu, vztah Arabů k přistěhovalcům, arabských mužů k Evropankám, které evidentně nechápou místní hodnotové žebříčky apod. Výborně zahrané v našich končinách naprosto neznámými herci, s absurdní atmosférou plnou napětí a navíc se sympatickou stopáží. Izraelští tvůrci pochopitelně netepali do své strany bezhlavě, takže izraelští vojáci mají pochopení, úředníci přes všechny byrokratické obstrukce nakonec vyjdou vstříc a syrská strana vypadá jako spolek švejkovských troubů. Okupace by se dala popsat taky temnějšími barvami, přesto je to odvážný počin a silný emotivní film, který si vychutná víc ten, kdo je aspoň v hrubých rysech obeznámený s tamní realitou. Ten, kdo zná tamní poměry podrobněji, může postřehnout řadu zajímavých momentů a detailů, takže pro něj bude film ještě zajímavější. Celkový dojem: 95 %. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Svatba jako výsostné politikum? Kde nejlépe, než na Golanách, na tragicky "strategickém" území, kde žijí lidé v těžké geopolitické realitě pod tlakem všeobjímajícího válečného napětí, bigotních náboženství, klanové kultury, patriarchálních vztahů a všestrané byrokracie se statusem "státní příslušnost - bez určení"! . . . I když formou nikterak strhující - obsahem však působivá hořkohořká - asi jako ta zde ve filmu pitá pravá arabská káva - nekomedie, či spíše kafkovské podobenství o těžkém údělu lidí žijících na pomezí neslučitelných kultur a nesmiřitelných států. Bez šance (alespoň co se politiky týče) na brzké spravedlivé a smysluplné trvalé urovnání. Ale... Ano - otevřený(!) závěr filmu je nejpůsobivější právě v tom (snad) nadějném Monou a její matkou představeném >bojovně< individualistickém vzpurném symbolickém ALE! . . . A jen tak mimochodem - všimli jste si, že nikde(!) v tom rozlehlém a na místní poměry poměrně luxusním a moderním >středostavovském< sídle Hamidova klanu (a vlastně v celém filmu) v žádném záběru neuvidíte jedinou knihu? Možná by tyto prospěly lidu těžce zkoušeného kousku vyprahlé blízkovýchodní země coby místa jedné z kolébek >civilizace< více než prapory, fangle a nadživotně velké portréty politických zločinců a vrahů otce a syna Assadových na stěnách... Amen. - - - P.S. A ne že bych se chtěl zastávat jednoho formálně byrokratického úřednického stát(d)ně israelského ŽIDA, ale jeho syrsko ARABSKÉ byrokraticko úřednické (dva) protějšky ve své umanuté zmrdivosti mu tedy nesahaly(i) ani po obřezání! Oni totiž - když se to tak sečte - jeden stál za osmnáct a ti dva bez dvou za dvacet, navíc ještě dvakrát podtrženo!! (To jen ku zdejšímu >zasvěcenému komentáři< už. "Janaryba") . . . Blablablablabla... Howgh. - - - - - (Poprvé viděno 14.5.2012 na >nadějném prostoru< /v původním formátu obrazu a s orig. zvukovou stopou a č. titulky/, hodnocení 175., komentář zde jako čtyřiadvacátý - 14.5.2012) ()

Reklama

evulienka3 

všechny recenze uživatele

Zdanlivo banálny príbeh, ktorý však ani zďaleka takým banálnym nebol, ale...čím dlhšie o tom premýšľam tým viac sa mi pri spomienke na tento film vynára v hlave viac a viac výhrad. To čo robilo tento film výnimočným boli totiž geo-politické podmienky, v ktorých sa odohrával avšak vo filme sa o nich nedozvedáme takmer nič. Keďže som človek zvedavý, hneď po skončení filmu som si zopár informácií o Golanských výšinách a o Drúzoch naštudovala a potom ma absencia lepšieho spracovania ich života v tomto filme zamrzela ešte viac. V tejto podobe to totiž bola len akási bôľno-smutná a málo úsmevná sonda do zložitých byrokratických praktík danej oblasti. Podobné tortúry primerané podmienkam však si pri troške šťastia môžte užiť aj na našich úradoch a nemusíte pritom pochádzať ani z Golan... Takže po čase zo štyroch mením na tri, i keď podotýkam, že zlé to rozhodne nebolo, len pre mňa tam časom bolo tých "ale" už priveľa. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Príjemné prekvapenie. Nevedel som, čo očakávať od filmu zo vzdialeného Blízkeho východu so všetkými jeho problémami. A vykľul sa z toho dobre pozerateľný film, v ktorom bolo viac hraníc, ako hercov, a z toho iba jedna viditeľná. Ale tá je obsadená dvoma neústupnými úradníkmi, medzi ktorými pobieha zúfalá pracovníčka Červeného kríža. Nevesta, ktorá svojho budúceho manžela pozná iba z obrazovky a svadba pre ňu bude znamenať trvalé odlúčenie od rodiny, tak táto nevesta je vsadená do centra problémov, ktorých je iba bezmocným svedkom a ktoré komplikuje každá ďalšia postava, ktorá sa na scéne objaví. Tento zaujímavý film o absurdnostiach života na Golanských výšinách nemuseli označiť aj za komédiu, pretože na prehriatom kotle s nefungujúcim poistným ventilom nič komického nevidím. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

+3* Těšil jsem se na tragikomický příběh, o kterém se tu píše a nějak se nedostavil. Pro mě to je čistokrevné drama, kde se objevuje několik absurdních situací, které mi k smíchu nepřišly a myslím, že by to bralo stejně i místní obyvatelstvo. Podobné filmy by měli vidět všichni, kdo jsou tady v sekulární střední Evropě nespokojení a furt mají s něčím problém. A je jasným důkazem, že náboženské a národnostní rozbroje nepřináší nikdy nic dobrého do života a systém z něho vycházející je netálý a nesmyslný. Film mě jen v tom utvrzuje, ale jinak mi nepřinesl zážitek, který by byl za 4 hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1- /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()

Galerie (7)

Zajímavosti (3)

  • Vtip o mužích s mezerou mezi zuby, který do filmu vložila spoluautorka scénáře Suha Arraf, byl narážkou na režiséra filmu Erana Riklise, který sám má mezeru mezi zuby. (Myshkin)
  • Film se natáčel ve dvou drúzských vesnicích, jedné pro-izraelské a druhé pro-syrské, podle toho, jaký byl politický charakter dané scény. Protože izraelské úřady nepovolily natáčení na skutečné hranici, na jiném místě byla postavena maketa. (Myshkin)
  • Makram Khoury (Hammed) je ve filmu otcem Clary Khoury (Mona), stejně jako ve skutečnosti. (Myshkin)

Reklama

Reklama