Jak na věc

Nemám rád Hugha Granta a stejně tak moralizující psychologické filmy, které zobrazují narušené postavy (viz Marcusova matka), jimž má někdo tendenci pomáhat. Radši se nechám balamutit nereálným příběhem, než se nudit u tohohle, který mi silně připomíná Danielle Steel, ale hlavně z něj necítím ŽÁDNÝ optimizmus. Od filmu očekávám zábavu. (26.12.2006)

Snímek About a Boy bratří Weitzových je další z řady volných adaptací knih mého oblíbence Nicka Hornbyho, nutno podotknout, že v tomto případě rozhodně těch zdařilejších. Hugh Grant jako Will ( bezstarostný chlapík žijící z tantiém zděděných z jediné vánoční písně svého otce, užívající si mládeneckého života v Londýně plnými doušky a rozdělující si den na časové úseky ) je naprosto přesvědčivý. Téměř by se chtělo podotknout... není to tak těžké, když " hrajete " sami sebe :o) Takto nerušeně a spokojeně si žije až do okamžiku, kdy se jednoho dne role vymění a je to on, kdo " dostane kopačky " . Paradoxně právě toto je okamžik, který přináší do jeho monotóního života další prvek a to sice...kouzlo v podobě svobodných matek, skýtající netušené možnosti.... :o) Základem tohoto snímku je neotřelý scénář a i když člověk od úplného začátku tuší, jak příběh dopadne, není to tentokráte překážkou a Hughovi i " odpustíte ". Kdo by také sympatické, krásné, bezelstné Rachel Weisz odolal....že pánové :o) Přesto to na plný počet ( narozdíl od knihy ) v mém případě není. Ten tolik typický nadhled Nicka Hornbyho se do filmu podařilo přenést tak z poloviny. Nicméně se jedná o příjemnou netradiční žánrovou vlaštovku. (30.06.2010)

"Every man is an island ": říká Hugh Grant ve vynikající adaptaci Hornbyho románu a spokojeně v ní svléká kůži ňoumovitého mrkajícího stydlína. Nepravděpodobné setkání okouzlujího bohatého povaleče, jehož jediným závazkem je předplatné několika tuctů lifestyle IN časopisů, a chlapce, který je pro své vrstevníky totálně "OUT“, vytvoří /ne/obyčejné pouto na gauči mezi chipsy a televizním ovladačem...... Marcus není ostrov, ale satelit pupeční šňůrou obtočený kolem své alternativní matky se sebedestruktivními tendencemi. Velké dítě Will, který si jako balící techniku vytvoří imaginárního synáčka, se za neotesané pomocí malého dospěláka Marcuse učí, jak vytvořit soustroví a hodit kotvu, zatímco Marcus je pomocí tenisek Nike a hudby, co letí, pomalu, ale jistě propašováván do mainstreamové školní komunity a pomalu začíná zpívat svou vlastní píseň.....Životní moudrosti v tomhle filmu nenuceně plavou v hořkosladkém oceánu humoru a jedna z velkých deviz tkví v tom, že je to jeden z mála filmů pro celou rodinu- od školáků a teenagerů až po prarodiče. Bratři Weitzovi uvařili britskou specialitu fish and chips ještě lépe než kdysi upekli American Pie:-) 9/10 (07.05.2007)

Úžasný film, který si na nic nehraje. Nick Hornby napsal úžasnou knihu a bratři Weitzovi ji přetavili v nádherné komplexní dílo, které prostě funguje. Hugh Grant tady není za přitroublého zamilovaného prosťáčka, ale je tady za znuděného muže, který má svůj den rozdělený na jednotky. Do toho se mu připlete do života Marcus a on má život převrácený vzhůru nohama. Oproti knižní předloze mi zde chybělo rozvinutí postavy Marcusovy lásky Ellie, se kterou jede v knize vlakem na návštěvu jejího otce, ale ona zničehonic vystoupí a rozbije skleněnou výlohu prodejny hudebních nosičů jen proto, že ve výloze je stojan s Kurtem Cobainem... Tohle mi ve filmu chybělo, ale na druhou stranu, film je i tak velmi povedený a nemám proti němu sebemenší výtku. Dávám proto plný počet pěti hvězdiček, protože tady to snad ani jinak nejde. (03.12.2007)

Pri zhliadnutí mena Hugh Grant v úvodných titulkoch ma pochytila mierna skepsa v očakávaní priemernej romantiky. Naštastie nestalo sa tak a ako sa postupom času začala rozohrávať dejová linka s nepochopeným mladým chlapcom Marcusom (Nicholas Hoult) ktorý sa upol na svojho odrasteného kamoša Willa, tak ma film začínal čím ďalej tým viac pohlcovať. Nakoniec z toho vypálil nadpriemerný oddychový filmík s jemným nádychom dramatičnosti. (23.06.2009)