Šťastné a Veselé

TV/// Obsazení 8/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Prostředí 8/10/// +výrazné herecké tváře na všech frontách, dialogy, námět -dějové scény mimo zákopy nejsou tak atraktivní, ani válečných scén tu tolik nenajdeme/// Je to o lidech. Nejen tento film, ale tak celkově. Snímek nám jasně a zřetelně prozrazuje a chce poukázat na to, že i když válečný konflikt proti sobě postaví dva či více stran protivníků, pořád to jsou jenom obyčejní lidí, mladí kluci nebo muži, kteří v dáli za sebou nechali svoje životy. Je to jiný válečný film, než na jaký jsme zvyklí, možná i proto stojí za pozornost./// Celkem 71%/// (06.01.2011)

Tento skutočný príbeh je známy a je krásny. Je naozaj ľudské, že vojaci zo znepriatelených táborov zložili zbrane. aby oslávili narodenie Krista spoločne. Verili totiž, že vojna bude krátka, že to budú ich jediné Vianoce na fronte. A nakoniec sa nemýlili, mnohí sa už ďalších Vianoc nedožili. A vojna bola oveľa krutejšia než všetci očakávali. Žiaľ toto som v tomto filme vôbec nepocítil. Ani jednu z týchto myšlienok som tam nevidel, proste sa len stretli, Diane Kruger tam čosi zaspievala, zahrali nám gajdy a inak nič. Dvojhodinová stopáž, no pritom nezvládnutá látka. (31.12.2021)

Ty nejsilnější příběhy píše sám život a tento mne naprosto pohltil a rozbil na malé kousky. Válka je ta nejhloupější věc a vždy bude, ale i uprostřed fronty se někdy stane zázrak a i nepřátelé si s úsměvem podají ruce. Tento film popisuje jednu takovou událost, která se odehrála Vánočního večera roku 1914 uprostřed země nikoho. V onom Vánočním čase míru a lásky vojáci opustili své zákopy a oslavili spolu "Šťastné a Veselé". Jsem patřičně měkkosrdcatý robot a měl jsem co dělat, abych nepodlehl dojetí. Silné filmové momenty doslova přetékaly emocemi a srdceryvnými výjevy. Byl jsem unešen. Ač není snímek natočen v Hollywoodsky velkolepém epickém stylu, dokázal naprosto vše a dokonce víc, než mnoho filmových trháků ze zámoří. Ukázal srdce a upřímně ho vložil do divákových dlaní. Nepřetvařoval se a nevzbuzoval odpor přehnaně trapnými scénami. Syrově a drsně ukázal, jak mladí chlapci ztratí prvotní nadšení z války a při poznání smrti takhle zblízka si začnou vážit každého okamžiku, kdy mohou volně dýchat. Krutost a smrt se tu snoubí s přátelstvím a láskou. Jeden z nejlepších filmů o válečném běsnění, jaký jsem měl tu čest zhlédnout. 90% (17.06.2012)

Na tenhle film jsem byl docela zvedavej, jednak proto, ze je originalni a zaroven podle skutecne udalosti a taky diky dobremu hodnoceni a slusnemu traileru. Akorat jsem se trochu obaval, aby se film nezvrhl v neustaly vykrikovani, jak se vsichni musi mit radi a podobne. Coz se nastesti nestalo. V tomhle filmu nejsou zadni hlavni hrdinove, zaporaci a kladasove, ani vitezove a porazeni, jsou tu jen tri armady, ktere se na chvily usmirily, aby si oddechli od neustalych boju a uzily si trochu vanocni nalady a pak za to museli nest nasledky. A tvurci to nastesti zvladli bez nejakejch scen urcenejch jen k dojmuti divaka. Samozrejme se tu dojemne sceny nachazej, ale nepusobi nijak rusive a do tohohle filmu se hodi. Taky me potesilo, ze nemci mluvi nemecky, skotove anglicky a francouzove francouzsky, coz se moc nestava. Z hercu se mi asi nejvic libil Gary Lewis, kteryho znam z Billy Eliota. Mozna by moh film na par mistech pribrat na tempu, prakticky az na jednu bitvu se tu jen mluvi, ale film nudi jen na par mistech, coz se da prezit. Trochu za to muze fakt, ze vlastne vsechno vidime trikrat. Zajimava alternativa ke klasickejm vanocnim filmum. (21.12.2006)

Mám v poslední době štěstí na laciné agitace, v tomto případě tu máme protiválečnou variantu, kterou bych pracovně nazval Vánoční besídka v zákopech s podtitulem Císařpán je vůl. Viníky téměř každého válečného konfiktu jsou samosebou vždy "ti nahoře" , zatímco my, lid obecný a prostý, pouze plníme rozkazy a umíráme v jejich jménu. Připomíná mi to žalostný bekot ovcí jdoucích na porážku, jen s tím rozdílem, že ovce si jatka nezvolila. Tento příměr je sice velmi zjednodušující, nicméně v případě války se mi opravdu pojem kolektivní vina nejeví jako něco nepatřičného. Nemyslím tím pláč nad rozlitým mlékem, tedy soudy PO skončené bitvě, válce či šarvátce, při nichž se krystalizují charaktery jednotlivců, militarista by řekl zocelují, pacifista kurví, ale jen a jen PŘED onou rozmíškou národů, která je posléze vede na bojiště. Každý vůdce , král či ajatolláh potřebuje totiž tu Miloušovu podporu zespodu, budu-li citovat: " A proto je tak důležitý, ta podpora zespodu, aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to lid si to žádá, my s tím souhlasíme, s tím lidem. My plníme jeho vůli, a ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě. " Dokud nebude hlavním světovým volebním heslem, na které voličí uslyší, slovo "RESPEKT" budeme stále těmi ovcemi. Proti pacifistickému vyznění filmu ale nemůžu a ani nechci říct ani popel, odvaha oněch jednotlivců vystoupit alespoň na chvíli ze stáda byla a bude v takových situacích vždy obdivuhodná, jednou možná vystoupíme všichni a "mír závladne nad touto krajinou". Nejdřív ale musíme pobít všechny nepřátele téhle myšlenky, jinak to neumíme. Obezřetné čtyři. (25.03.2015)