Reklama

Reklama

Teprve devatenáctiletý Aljoša překvapil svého velitele, když na bojišti druhé světové války zneškodnil dva nepřátelské tanky. Namísto vyznamenání ovšem mladík požádá o krátkou propustku do rodné vsi, aby mohl matce spravit střechu. Cestou potkává veterány mířící domů, mladé brance směrem na frontu i mladou dívku, která si jen přeje být od války co nejdál. Dobrosrdečný Aljoša se snaží každému z nich aspoň trochu ulehčit: vyřídit pozdravy rodině, doprovodit zraněného vojáka nebo vyděšené dívce sehnat trochu vody. To vše ho ale zároveň vzdaluje od jeho původního cíle a zdá se, že svou matku nestihne ani pozdravit. Žádného ze zdržení ale Aljoša nelituje, zvláště ne setkání se Šurou... Sovětský válečný snímek o krátkých chvilkách laskavosti v těch nejtěžších časech natočil v roce 1959 Grigorij Čuchraj podle vlastního scénáře, který napsal společně s Valentinem Ježovem. Oba pak za svou práci získali řadu festivalových cen, nominaci na Oscara za scénář a cenu BAFTA za nejlepší zahraniční film. Lyrický snímek o křehkém poutu mezi dvěma mladými lidmi se na krajinu zuboženou válkou dívá smířlivě, někdy s nadhledem nad absurdními situacemi, jindy vážně – většinou však s nadějí. (Česká televize)

(více)

Recenze (78)

tahit 

všechny recenze uživatele

Ohlédneme-li se za ruskou filmovou tvorbou uplynulých let, tak některým námětům z válečných let nelze upřít poetickou atmosféru a obraznou metaforičnost. Jedné věci si na tomto filmu obzvlášť vážím a dovedu dvojnásob ocenit, že je lhostejný k politice. Kromě toho je zde spousta krásných scén natočených s jakousi něhou. Třeba zborcené naděje ženy v černém, marně čekající na syna. Nenaplněná láska Aljoši a Šury v teskné tónině války je svým způsobem milá. Snad jediná výhrada se vztahuje k úvodní scéně, kde Aljoša utíká a přitom likviduje tanky, která opravdu působí hloupě. Přesto mě film nezklamal a zaslouží si plnou chválu. K čemuž už zbývá jen dodat jen to, že kdo se nezalekne starého ruského filmu, bude určitě spokojen. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemně civilní film s docela zvláštním vyvrcholením. Úvodní "akční" scéna je sice úsměvná, není však patetická ani heroická, a zbytek příběhu tvoří jen sledování dvou milých mladých lidí, kteří se na malou chvíli setkají v zázemí. Asi nejsilnější scéna je ovšem ještě předtím, kdy se Aljoša setká s jiným vojákem chodícím o holích, kdy teprve po jeho setkání s manželkou se díky fantasticky sugestivnímu záběru dozvíme, že mu chybí jedna noha... ()

Reklama

Ampi 

všechny recenze uživatele

Dnes je 3.5. 2020 v kalendáři má svátek Alexej. Takže má svátek Alexej Aljoša Skvorcov. Ruský voják, který je pohřben daleko od rodné země. U vesnice (možná už součást většího města) s cizím jménem. Každé jaro na jeho hrob cizí lidé přinášeli květiny a nazývali ho ruským vojákem osvoboditelem. Dnes možná někteří potomci, těch co mu nosili květiny, chtějí odstranění jeho hrobu, možná barví jeho hrob na růžovo a nazývají ho ruským uchvatitelem. Asi jsem rusofilní, ale bych rád kdyby jsme některé věci nedělali. Protože bez vojáků Rudé armády jako byl Ajloša by Osa byla mnohem hůř poražena. Ve filmu se moc nebojuje i tak tu válku popisuje mnohém lépe než akční velkofilmy. Není tolik politický jako jiné sovětské filmy a je příjemně lidský. Film jedna báseň tedy spíše balada. ()

kagemush 

všechny recenze uživatele

Obsah: mladý vojín,ze strachu aby ho nezabili zlý nepřátelský tanky, dva z nich při ústupu zastřelí.Náhodný hrdina dostane krátký opušťák,aby si i on na hraně pekla mohl prožít svých patnáct minut štěstí.Následně odchází zpět na frontu,aby si nechal někdy v budoucnosti a v cizině,třeba přejet svou smutnou hlavu třeba tankem. ---------------Obsah: Citlivý příběh (ne toliko oproštěn od manýrů socialističeského realísma) o mladém vojákovi,kterému je umožněno i v pekle prožít několik šťastných chvilek (bez jakéhokoli naplnění) před smrtí. ---------------Obsah: smutné zamyšlení nad promarněným (zmařeným/y/) životem,který vlastně ani nezačal. ---------------Obsah: ()

curunir 

všechny recenze uživatele

Ruský pornografický film ,,Baba dala vojakovi" je dielom vystavaným na silnom príbehu, ktorý aj vďaka devíze v podobe kratšej stopáže dokáže zaujať v plnom rozsahu. Snímka je možno založená na dnes už zastaralých tradíciach: láska k matke a láska k vlasti, režisér Čuchraj do nich pridal aj rovnomerne vyvážený, i keď v závere ustupujúci (tým veľmi dojemný) ľúbostný vzťah 19- ročného vojaka Aľjošu ku snáď ešte mladšej Šure (jednu som poznal, robila pri výčape). Záver patrí krátkemu stretnutiu matky so synom, scéne, ktorá je ohromne a zároveň dojemne spracovaná a určite aj ona zabezpečila balade oscarovú nomináciu. Ach, tá láska... ()

Galerie (26)

Zajímavosti (11)

  • Časť filmového štábu odišla pre nezhody s plánmi režiséra. (Arsenal83)
  • V slovenských titulkoch sa uvádza, že vojak povie, že je zo "Soslovky", pričom aj s minimálnou znalosťou ruštiny je zreteľne počuť, že vojak v ruskom origináli povie "Sosnovka". Je to overiteľné aj cez Google mapy, Sosnovka je dedina ďaleko od Moskvy, na Sibíri. (andykanadan)
  • Plechovka masa, kterou stráže jedí, nese nápis „americké maso“. Odpovídá to realitě, protože Sovětský svaz byl zásobován v průběhu války dodávkami z USA, hlavně pak přes přistav Murmansk. (sator)

Reklama

Reklama