Recenze (1)
Text dramatu čtený pro sebe, před jakýmkoliv uvedením na prknech: není to herec, kdo text oživuje, ale čtenář - prázdný prostor jeviště světa. Prostor o sobě, text o sobě. Láska o sobě. A přesto a skrze tuto formální prázdnotu dávána nám - hledišti, svým milencům. Obsah nás samých přichází se zpožděním, s o to větší silou, aby pak jako vlna na atlantickém pobřeží na chvíli zase ustoupil některým prefabrikovaným obsesivním motivům durasovského univerza, jedním z nichž je právě konec lásky, odchod, plynutí a rozplynutí. Střih, čerň, filmová prázdnota an extremis. Ticho. A v tu chvíli divák může opět začít svoje splývání s textem a obrazem jako oním záběrem, v němž obloha, moře a pláž přechází v jedno. ()
Galerie (7)
Photo © Films Benoît Jacob
![Agatha et les lectures illimitées - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/225/160225897_7003df.jpg)