Toy Story 2: Příběh hraček

Opravdu vydařený druhý díl, který netrpí snad žádným z neduhů většiny sequelů, naopak se jedná o mnohem nabušenější podívanou. Čeho si všimnete okamžitě, je mnohem detailnější animace, díky které film nepůsobí tak „plastikově“ jako jednička. Přibylo několik zajímavých postav, přibylo dospělejších vtípků (mj. parodie na Star Wars) a také scénář je výrazně promyšlenější. Když Jessie vzpomínala na svou nešťastnou minulost, byl jsem dojat způsobem srovnatelným jenom s mála hranými filmy. Díky neustálému vtipkování, přesnému střihu a naprosto famózní „kameře“, mi Toy Story 2 připadalo jako nonstop svižná akce, které jsem neměl za zlé ani občasnou snahu o moralizování (děti, važte si svých hraček!). Na žebříčku nejlepších pixarovských filmů bych oba dva díly Toy Story zařadil hned za Auta, ty jsem však viděl pouze jednou a navíc s českým dabingem, takže brzká změna pořadí není vyloučena. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, castor, numi (07.12.2006)

Todle bylo ono! První díl byl skvělý, ale tohle bylo ještě lepší. Rakeťák Buzz a Woody bok po boku, stále pohotový Pan Brambůrek, nevlezlý humor, z kterého si každý odnese něco a nové hračky na scéně ("Jsem ženatý, jsem ženatý, jsem ženatý..."). Animaci se moc vytknout nedá. Nenudil jsem se ani chvíli, až mě fascinovalo, že takto fantasticky renderované scény patří do minulého tisíciletí. Podoba opraváře hraček mi dala vzpomenout na Gerri's game. Zlatokop tak zvrácený, jak má být. O něco více "zla" oproti jedničce, což dělá film ještě napínavějším. Sláva Pixaru. (18.08.2010)

Sice technicky dnes oproti mladším bratříčkům již zaostává, ale stále to nejlepší co Pixar na poli celovečeráků doposavad vyplodil. Což je vzhledem k tuctovosti jedničky velmi příjemné překvapení. Tempo a kadence vtípků zde nezná (a nepozná) hranic. A jako bonus nepovedené scény z natáčení při závěrečných titulkách (obvzlášť Bug´s Life II je výtečný). (13.04.2005)

Během mého dětství se každý večer odehrával rituál ukládání všech panenek a medvídků do postýlek, podkládání hlaviček a přikrývání. V noci si totiž moje hračky povídaly jak se o ně starám a já tak pokaždé usínala s lehkou obavou, jestli v jejich hodnocení obstojím. Během filmu jsem se zastyděla se a zazpytovala svědomí. Po závěrečných titulkách jsem šla do sklepa, dvě hodiny přemisťovala krabice, ruce jsem měla špinavé od prachu, ale...moje Petruška z roku 1978 ve žlutých šatičkách háčkovaných mou babičkou sedí zase blízko mne. (22.11.2015)

Když je něco geniální ( a Toy Story bylo), vždycky se bojíte, že pokračování nebude dobré. Ale tahle dvojka je ještě o něco lepší. Přibyly nové postavy, píseň nominovaná na Oscara, humoru je pořád dost a Woody s Buzzem jsou nerozluční kamarádi. Naprosto dokonalá je scéna, kdy hračky přecházejí silnici, ohromně jsem se bavila. Pokračování už není jen legrace, příběh má i vážné momenty. Je to sice jen animák, ale i tak mám u některých scén slzy v očích. A závěrečné titulky, to je jen završení velmi pěkného filmu . (16.06.2005)