Plynové lampy

Dokonale promyšlená koncepce, která je názorným příkladem režijního a scenáristického mistrovství klasického Hollywoodu, zejména žánru noir. Motivačně neobyčejně dotažený snímek, kde oslní hlavně přesně zvolené úhly kamery, typizované herectví hlavních protagonistů nebo dusná atmosféra nejistoty, navazuje na tradici paranoidních Hitchcockových thrillerů jako Podezření nebo Ani stín podezření. Tam paradoxně hlavní zápornou roli (podobnou té Boyerové) ztvárnil Joseph Cotten, který si o rok později v Plynových lampách zahrál zapáleného detektiva. Možná sice trochu šablonovitý, ale neuvěřitelně nadčasový snímek, jehož odkrývání jednotlivých motivů a odhalování perfekcionistické dějové výstavby mi činilo nebývalé potěšení. Nehledě na to, že je to prvotřídní psychothriller, i po skoro sedmdesáti letech. (29.05.2012)

Začiatok konca manželského vzťahu spočíva niekedy v pocite nenormálnosti z konania druhého partnera. Čo však zapríčiní, že sa z miláčika a partnera údajne na celý život postupne stáva nesvojprávny magor ? Skvelé rozpracovanie tejto témy v strhujúcej detektívnej dráme o manipulácii s psychikou, obsahuje príťažlivý prvok tajomna. Divácky zážitok umocňuje nielen herecký výkon Ingrid Bergmanovej v úlohe milujúcej manželky, ktorá sa teší na to, že opustený dom, na ktorom leží tieň vraždy z minulosti opäť ožije bohatým spoločenským životom. Pôsobivé londýnske lokácie a priliehavé kostýmy vhodne evokujú edwardiánske obdobie. Určitá predpovedateľnosť vyústenia drámy trochu zatienila vyššiespomenuté pozitíva. Pozn. Občas možno zhliadnuť dodatočne kolorovanú verziu, pre vychutnanie si pôvodného autorského zámeru ale odporúčam uprednostniť pôvodnú čiernobielu. (13.07.2005)

Psychothriller, ktorý je dotiahnutý v každom smere. Dej je možné niekedy predvídať, to však filmu neuberá na vážnosti. Hlavný protagonista vyzerá zo začiatku neškodne, v tomto prípade ide o skvelý herecký výkon Charlesa Boyera. Po presťahovaní do domu číslo 9 sa začína príbeh rozvrstvovať a rovnako aj postava Gregoryho je čím ďalej záhadnejšia. V spojení s nešťastnou minulosťou sa žena hlavného protagonistu, dostáva do psychickej slučky, v ktorej neverí nikomu. Za účelom získania šperkov po ktorých Gregory tak túži, privádza svoju ženu do ešte väčších psychických ťažkostí. Tento film vám odhalí ľudskú manipulatívnosť. Režisérsky boli scény dobre zvládnuté, ako napr. pri večierku, kde na stupňovanie napätia poslúžila skvelá hra na piane. Rovnako aj hra zo svetlom v celom dome, a v exteriéry použitá hmla vo svetle pouličných plynových lámp 90%  (15.04.2022)

Výborná Bergmanová a především výborný Boyer. Role téměř šílené ženy se dá uchopit lehce, ale u Boyera jsem si všiml něčeho zvláštního. Po tomhle filmu toho herce nenávidím a to jsem prosím pěkně žádný jiný film s ním neviděl! Tomu se říká herecké umění. Jinak film samotný je takový malý klenot. Vsadím se, že si ani pět minut před koncem nebudete jisti, kdo je vlastně blázen a kdo je úplně normální. Kdo chce koho zabít, kdo koho okrást a kdo má ty nejčistší úmysly. Myslím, že by to fungovalo i v současném filmu. O filmu více než šedesát let starém ani nemluvě. (23.07.2006)

"Jako pouhý přelud či duch, existující jen v mysli Vaší ženy, mohu těžko vyvíjet nějakou činnost." Přiznám se, že nesnáším chlapy, kteří deptají své ženy. Avšak nevážím si ani žen, které se nechají deptat a neberou si příklad z Maryši. Nebo alespoň neodejdou. Nicméně tady musím uznat, že "milující" Gregory dělal ze své manželky trubku naprosto prvotřídně a kdybych byl o kousek větší masochista, tak bych si zhasínající plynové lampy užil ještě o něco víc. Takhle jsem pouze nenáviděl Gregoryho a marně jsem přes obrazovku podával Paule předměty, kterými by ho mohla praštit do hlavy. (06.02.2019)