Hotel Rwanda

Mrazivý film, dle skutečných událostí. Neuvěřitelný milion lidí zahynulo za pouhé 3 měsíce!!!! Je neuvěřitelné, že se tohle ještě někde může vůbec dít, nebo že se to vůbec mohlo uskutečnit, zatímco my tady v teple před tím zavíráme oči! Ale zpátky k filmu... Cheadle byl vynikající, Nolte byl výborný a jako třešničky na dortu tu máme i Phoenixe a Rena.. Jo, jsem jediný, komu to připomnělo Schindlera? Prostě a jednoduše výborný film, který si rozhodně nenechte ujít! (29.10.2008)

Hotel Rwanda je dokonalý lék na deprese. Pokud si říkáte, že hůř už nemůže být a rozhodnete se na tenhle film kouknout, bude to pro vás jako rána přímo mezi oči. Celý film vám bude z dění na plátně ješte mizerněji, skoro celý snímek probrečíte, ale pár minut po odchodu z kina vám dojde, jak ubohé jsou vaše problémy, pocity i myšlenky na sebevraždu. Vždyť ti lidé bojovali o holý život v těch nejšílenějších podmínkách. Jedna emocionálně vypjatá scéna střídá druhou a tvůrci ani na chvíli nezneužijí tématu, které přímo vybízí k sentimentalitě a přehnanému moralizovaní. Spolu se skvělými herci balancují na hraně, avšak nikdy tu pomyslnou hranici mezi syrovou zprávou o nejmasovější genocidě novodobých dějin a hraním na divákovy city nepřekročí. Strhující a zároveň nepříjemné dílo, které těžko nechá někoho chladným. (22.04.2005)

.... „Neměj strach“ tak tahle uklidňující slova jsou vyřčena někde na začátku ..... téhle hrůzy. A potom už je jenom ten STRACH! Strach obyčejných lidí. Strach stojící proti revolučnímu nadšení, strach proti fanatismu, proti lhostejnosti světa, proti vraždění, rabování, nenávisti. Strach a beznaděj.. a člověk, který dokázal zachovat zdání normálnosti v šíleném světě pro víc než tisícovku lidí. (15.06.2005)

Tenhle film mi vzhledem k tématu přišel strašně zastydlý. Veškerá zvěrstva se děla jakoby mimo kameru, pokud už byla výjimečně zabraná nějaká vražda, bylo to jakoby někde v dálce, takže celá genocida na mě pak padla s daleko menší silou, než tomu bylo například v jiném zpracování stejné tématiky Někdy v dubnu, pamatuji si, že tam i mně už z těch záběrů nebylo dobře a to nejsem úplně ten typ, co by zavíral oči při náznaku násilí na obrazovce. Jasně, je to bez citového vydírání, ale je to zároveň nezobrazení skutečných scén, které mají v této události své nezastupitelné místo. Je ovšem chvályhodné, že díky nižšímu ratingu se tak snímek může dostat i mezi mladší diváky a ti poznají, o co v konfliktu zhruba šlo. Co už se mi ale nepozdávalo vůbec byl nesnadno uvěřitelný charakter hlavní postavy, který byl vyobrazen bez jediné negativní vlastnosti. Pokud už porušil zákon, například úplatkem, nutně to bylo pro něčí záchranu či pomoc. Spoiler - To, co mi dále vadilo, byl samotný konec. Nepřišlo mi úplně vhodné, aby v tomto typu filmu byl tak jednoznačný happyend, působilo to na mě hodně divně. Film jakoby mi říkal: "Umřelo milion lidí, ale tahle rodina se zachránila, je to v pořádku". (28.10.2008)

Čtvrtou hvězdičku přidávám jen kvůli sympatickému Donu Cheadlovi a menší roličce Jeana Rena. Opět pro mě jeden z vysoce nadhodnocených filmů. Stejně jako jsem před zhlédnutím lehce očekávala, že bych opět po čase mohla nějakému "výstavnímu" kousku ze zdejší Topky udělit plný počet, jsem zároveň již krátce po začátku filmu vytušila, že tomu tak asi zase nebude. Hotel Rwanda mi přišlo spíše jako průměrné dílo, jehož jistá část byla vyplněna patetičností, nepříliš záživnými a v podstatě pro hlavní děj nic neříkajícími scénami z prostředí hotelu. Také se spoustou sladkobolných scén, při nichž jsem nejspíš měla pocítit šok, vztek či obavy o hlavní postavy, avšak během celého sledování se ani jedno z toho nedostavilo. A ta zbylá část snímku, která měla být tou hlavní a měla se věnovat onomu krutému masakru nevinných lidí, mi přišla svým námětem zcela nevyužitá. Spousty vojáků, spousta úplatků za záchrany nevinných, pár drsných záběrů na probíhající zvěrstva či melodramatické scény mezi manželi (zvláště ta na střeše). Od tak vysokého hodnocení jsem čekala podstatně více. Chyběl mi ten čirý, krystalický naturalismus, větší síla v samostatných scénách a celém ději, vtažení do něj, mrazení v zádech či slzy a prožívaná bezmoc z těch hrůz. Jakoby tvůrci obcházeli dokola a měli obavy, nebo se jim nechtělo "vypravit" do samotného centra "zla." Zase na druhou stranu, v tomto příběhu jim nešlo o znázornění brutality a detailů, ale především o poselství jednoho muže, který zde nebude chránit jen svou rodinu, ale i tisícovku obětí, které se do jeho hotelu uchýlí. Ale i tak jsem na tyto skutečné události, na množství jejich obětí a na těch 87% zde, čekala nemilosrdnější a krutější zpracování. Uživatel heyda to vystihl velmi podobně mému dojmu. (06.08.2011)