Hrdý Budžes

Výkon Báry Hrzánové je sice úctyhodný, ale jinak jsem se při sledování této inscenace opravdu příliš nebavil. Hrdý Budžes má sice nějaké světlé momenty, ale jsou často zabity prvoplánovým estrádním humorem (nejčastěji založeném na fyzické komice a otřepaných komunistických klišé, které už zparodoval kdekdo, takže už jejich parodování začíná být dost vyčpělé) (14.01.2010)

Len tak mimochodom som pred pár rokmi zachytil, že Hrdý Budžes je Hrzánovej výstavný kus, ale nevenoval som tomu zvláštnu pozornosť. Dnes som si Hrdého Budžesa pozrel a veľmi dobre som sa zabavil. Je to výborne napísané, nedokážem pochopiť, ako sa môže niekto naučiť toľko textu a prakticky dve hodiny nezísť z javiska. Tiež som sa zamyslel nad tým, ako asi hru vnímajú diváci narodení po. Moja spokojnosť samozrejme nebola absolútna a malú výhradu mám k akejsi kŕčovitosti, ktorá napodiv bola väčšia v reakciách divákov, než pri dianí na javisku. (22.07.2020)

Velmi no-óbl soudružka holčička s dětským pohledem na svět, infantilním batohem do školy a Vladimírem Iljičem Leninem za zády. S hlasem Báry Hrzánové a hlavně mým hurónským podkresem. Jako smíchem, to se tak u divadla říká. Co to znamená? Že Hrdý Budžes je pecka a mě zvedl neuvěřitelně náladu. Soudruhům, zdar! I když? (18.01.2010)

Docela jsem zvědav po různých mediálních masážích jak takové úspěšné divadelní dílo vypadá. Jsem zklamán, hlavní hrdinka poměrně slušně táhne dílo, ale některé pokleslé druhy humoru a vtípky mě zas tak moc nebrali, jako reflexe doby dřívější snad, ale to bych ocenil v jiné době, teď mi to přijde jako hlazení proti srsti. Co však sráží dílo o několik stupňů dolů je dvojice komparzistů jak z jiného světa. Rozumím je to hra pro jednoho herce, ale to se právě dalo zvládnout bez tohoto komparzu. (29.01.2009)

A hrdý Budžes vytrval... Tak jsem si přidala---ty dorty!... A taky protože tu sisinku prostě chci!... Blbá, blbá Soňa!... A jsem fakt dost hodně spokojená... Za pár dní je tady škola a já kráva naházela všechny pastelky do kanálu... A mě poslali spát!... Helena Součková: Prase.... Díky Secký, seš fakt kámoš!...Můj tatínek má náklaďák. A tím náklaďákem---tě přejede...Lenka Krátká, tralala, se nám strachy... Sníh můžu, ten neni vůbec žádnej sladkej... To je prostě tajem!...No co co, soucit soucit...Já jsem prosila, já jsem vysvětlovala, že tu Milušku Voborníkovou prostě musím vidět!... Ty vole to je dost, ty vole to je dost, jsem se tady málem poblil... Dneska jsme měli ve školní jídelně úplně tu nejhnusnější věc. Jmenovalo se to pličky na smetaně a chutnalo to jako když do tý smetany někdo naplive... Pučila sem si kolo, že se projedu. Jen sem trochu nabrala rychlost, napálila sem to do stromu. Ani smyk sem nestihla udělat.... Stala se mi taková nemilá věc... Jenomže...Poslala sem Kačenku a Pepu k volbám a sebe na zmrzku... Na kostele zvoní zvon... Protože je už hezky teplo, začaly potíže s tělocvikem. S tělocvikem jsou potíže pořád, ale jakmile vysvitne sluníčko a člověk musí ven, je to ještě horší. Už jenom slíknout se do trenýrek a do trička nestojí za nic. Hned je břicho vidět ze všech stran a člověk s tim nemůže vůbec nic dělat. Protože tělocvik nebyl vymyšlenej kvůli cvičení, ale kvůli mučení tlustejch a neohrabanejch dětí. A to já jsem obojí! (26.01.2011)