Kamera:
Jiří LebedaObsahy(1)
Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)
(více)Recenze (280)
"S kurvama sem měla taky potíže. Když jsme si s dětma hrály v zákopech před bytovkama, tak kluci pořád říkaly: ty kurvo, ty kurvo, ty kurvo. Já sem to slovo předtím nikdy v životě neslyšela ale strašně se mi líbilo, takže když na mě babička zavolala: Večeře, Helenko!, tak sem řekla: Děkuju, ještě nemám hlad, ty kurvo!. Babička strašně zabouchla okno a všechny paní před bytovkama se strašně smály a já jsem měla doma velikou nepříjemnost. Doma mi vysvětlily, že kurva je strašně sprostý slovo, ne važně, to je prej ještě daleko horší než vůl nebo blbec nebo pitomec. Je to prej ňáká strašně zlá paní ale je to divný, protože mě nechtěly vysvětlit, jak přesně je zlá." :D Prostě výborná Bára Hrzánová ve výborné hře podle výborné knížky. :) ()
Nejprve jsem viděl Budžese v televizi, pak jsem na něj šel (musel jít) do divadla, pak jsem si ho ještě pouštěl ze záznamu. Geniální dílo (předloha je oproti inscenaci docela nudná), které mi konečně stravitelným způsobem přiblížilo dobu, kterou jsem (bohudík) nezažil. Žádné sentimentální žvatlaní, ale peprné dialogy, skvělá komedie a hlavně báječná Bára Hrzánová. Už zase koukám na net, kde Budžese dávají...jsem ochotný za ním jet třeba až do Ničína! ()
Bára Hrzánova je Helenka Součková. Tečka. :) Viděla jsem ji jak naživo (dostala od publika největší balení fixek, jaké si člověk může představit, byla tam i růžová a oranžová..), ostravský aplaus kulturní chalupu málem zbořil, zaslouženě, no a divadelní záznam mě baví od chvíle, co ho bedna prvně odvysílala. Dá rozum, že jsem četla i knihu. Skvělé, zábavné, hořkosladké, chvílemi dojemné a Bára se v tom našla. Perfektní výkon. "Jiskřičky nejsou žádný zasraný." ()
V rámci divadelných záznamov u mňa zatiaľ zostáva na piedestály Sluha dvou pánů (2000). Barbora Hrzánová predvádza skvelý herecký koncert. Sype hlášky a predvádza aj fyzicky vypointovaný humor. Sníh. Ten můžu! Ten není vůbec žádnej sladkej. Večeře Helenko. Děkuju, ještě nemam hlad ty kurvo. Soucit. Jazda na kole či dobrodružná historka. Bohužiaľ v druhej polovici kadencia išla dole + mňa netankovali samostatné výstupy Vlčkovej a Jeníka. Urobiť zostrih najlepších scén, tak 5* bez váhania. Ako dvojhodinový celok predsa len rozriedené. ()
Divadelní hra Hrdý Budžes je sama o sobě skvělá, už jen proto, že jde o zdařilou adaptaci výborné stejnojmenné knihy Ireny Douskové. Ovšem co předvádí Barbora Hrzánová v hlavní roli, to se na prknech, která znamenají svět, jen tak nevidí. Vždyť také získala dle mého názoru naprosto zaslouženě za dech beroucí herecký koncert Cenu Thálie. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (6)
- Podivný název hry je (jak je ve hře konečně vysvětleno) zkomolenina prvních veršů básně A hrdý buď. Tuto báseň napsal jeden z nejklasičtějších komunistických veršotepců, Stanislav Kostka Neumann, a celá zní takhle: A hrdý buď, / žes vytrval, / žes neposkvrnil ústa ani hruď / falešnou řečí. // Takový byl můj lid / s kosou a kladivem. / Na jitřní čekal svit, / čekal a věřil. // Úrodu novou sklidí sám, / sám se svými. /Jděte mu z cest. Staví chrám / bratrské doby. (gjjm)
- Zákopský dědeček František nemohl napsat dopis prezidentu Husákovi. Helenka se narodila 20. srpna 1964, byla ve třetí třídě, takže jí bylo maximálně 10 let. Musela se naučit básničku do ledna 1975 a křupal jí sníh pod nohama, když říká, že prezident Husák dědečkovi neodpověděl a už asi neodpoví. Husák byl prezidentem až od 29. května 1975. (Jabo)
- Hra je založena na stejnojmenné autobiografické knize Ireny Douskové. Kniha má i pokračování jménem Oněgin byl Rusák, které se odehrává asi o deset let později. I toto pokračování bylo (relativně úspěšně) zdramatizováno Divadlem v Dlouhé, hlavní roli už téměř dospělé Heleny si zahrála Lenka Veliká. (gjjm)
Reklama