Režie:
Alex ProyasKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Trevor JonesHrají:
Rufus Sewell, William Hurt, Kiefer Sutherland, Jennifer Connelly, Richard O'Brien, Ian Richardson, Bruce Spence, Colin Friels, John Bluthal, Melissa George (více)VOD (3)
Obsahy(1)
John Cooper se probudí sám v hotelovém pokoji a zjistí, že je hledán za několik brutálních vražd, na něž si ale vůbec nevzpomíná. Problém je v tom, že si nepamatuje vůbec nic. Je to muž bez minulosti, bez vzpomínek a bez budoucnosti. Při hledání identity objeví tajemné město ovládané záhadnými bytostmi. Mají neobyčejnou schopnost - umí zastavit čas a manipulovat s lidmi. S pomocí Dr. Schrebera je Cooper jediný, kdo se vymyká jejich kontrole. Skládá skládačku, která mu vrací minulost a odhaluje tajemství vražd. (Intersonic)
(více)Videa (1)
Recenze (602)
Vskutku hodně zajímavý námět, ne nepodobný Matrixu, resp. jak říkají jiní uživatelé, je vidět, kde se slavnější kultovní počin inspiroval. Pochválit musím celkové ztvárnění a tíživou atmosféru, která mi lehce připomínala i snímek 1984 či THX 1138. Troufám si říct, že ve filmu jsou zastoupeny všechny žánry, které jsou tu uvedeny. Smrtihlav (originální název je výstižnější) je příjemným překvapením, jež se z původního tří hvězdičkového dojmu vypracovalo na o jednu hvězdičku lepší hodnocení. ()
Název Dark City tento film jednoznačně vystihuje (distributor je asi milovník motýlů nebo mlčení jehňátek ;-)). Geniálně mrazivá a depresivní atmosféra s velmi výstižnou hudbou, která zvyšuje tempo, vždy když zazní. Režie je naprosto přesná bez nejmenších chyb. Temné, domyšlené a stylizované do doby, kterou já osobně moc chci vidět ve filmech, ale prakticky se mi jí nedostává... Vše vypadá jak 20-30sátá léta v Americe, ale cítíte trochou z Metropolis nebo z dalších filmů. Za málo peněz hodně moc muziky. Škoda, že je tento film tolik přehlížen, protože si to ani ve stínu "podobného" Matrixu jednoznačně nezaslouží. A ještě nechápu proč to mamka musela přehrát Esmeraldou :((. Pár drobností ohledně režisérské verze. WOW! O 11 minut delší, ale docela výrazný posun k temnotě a komplexnosti. Odpadá úvodní "přiblížení situace", některé scény jsou prodloužené a přidávají tím větší hloubku postav (jemně, ale přidávají). Také jsou přestříhané posloupnosti některých scén, ale nejzajímavější je odkrytí, předtím jen v pozadí ležící, linie ohledně "vyvoleného, který umí vylaďovat". Jeho cesta, stejně jako jeho hledání detektivem se prolíná a objevují se promyšlené "otisky", které napovídají, co se stalo hlavní postavě. Tato verze je možná ještě temnější a rozhodně tajemnější, naznačuje, ale neříká vše. Největší přínos vidím v detailech jako jsou otisky, žebřík, holčička a další, které dotváří komplexnější pohled na hlavní postavu, která je neobyčejná a divák toho o ní zjistí více... Závěr? Dvě skvělé verze, jedna střídmější pro každého, druhá tajemnější. Tak jako tak zanedbaný klenot ležící ve stínu větších filmů.... ()
Sice mam radsi Vranu, ale i tady se Proyasovi povedlo stvorit paradni film. Skvelej a originalni pribeh a jak se dalo i podle nazvu cekat, taky hodne temnej, kde vetsinu casu clovek moc netusi, co se to vlastne deje a postupne do sebe vsechno zapada, sem tam nejaka drsnejsi scena a charismatickej Sewell v hlavni roli. Z vedlejsich me potesil Kiefer, kteryho normalne moc nemusim. To vse navic s hodne obstojnyma trikama, zaporakama, co vypadaj jak cenobiti, paradnim soundtrackem a hlavne od zacatku do konce skvelou temnou atmosferou. Lepsi 4*. ()
Už od prvních tónů hudby mám dojem, že ne. Nefunguje to na mě. Ne. Takhle to nechodí. Takhle pomalu nemá hlavní hrdina utíkat před nádhernými bleďáky. V takovémhle záběrování nemá házet kufřík do řeky. Takovouhle písničku by při svém prvním představení femme fatale zpívat neměla. A tak dále. Hrdina objevuje věci, které divák na základě stanovených pravidel tak nějak tuší už dopředu, takže kýžený šok se nedostavuje. V dialogu se pořád dokola všechno opakuje, kdyby to náhodou někomu nebylo jasné. ()
Možno najlepší film 90-tych rokov, geniálny spojením umenia, mainstreamu a braku do kompaktného, fascinujúceho a hypnotického celku. Do prebohato zdobenej metafory. Je ťažké niečo také si vôbec predstaviť. A ak už to vídíme, je ťažké uveriť videnému. Chandlerovská detektívka. Nemecký expresionizmus. Konštruktivistická avantgarda. Absurdné divadlo. Melancholicko-existenciálne obrazy Edwarda Hoppera. Román "Dissipatio H.G." (=Humani Generis) od Guida Morselliho. Tiene v raji od Remarqua. Lo Squartatore di New York od Fulciho. Ľubovoľný film s Veronicou Lake. Niektoré scény majú šancu vstúpiť do filmovej histórie - roztrhanie billboardu s prázdnotou v "zákulisí" ako symbol klamlivosti očividného či dvojminútová sekvencia so sugestívnou premenou robotníckeho tehlového činžiaku na bombastický mramorový veľkoburžoázny palác (s manželmi, ktorí sa pred polnocou bavia o nočných smenách a po polnoci o vyhodení zamestnanca - "To si urobil dobre, drahý"). Žánrovo najnezaraditeľnejší film vôbec. Formálna a obsahová syntéza (takmer) všetkého, čím žila alebo v čo verila či dúfala civilizácia 20.storočia. Čaru tohto temného kryštálu naplneného oslepujúcim svetlom však bude prístupnejší divák, ktorý by radšej do ruky vzal krásny telefón ročník 1949 než najnovší model mobilu. Zabudnite na kolosálny hypercool breakthrough menom Matrix - tam je len niečo, v Dark City je všetko (to, čo bolo, čo je, a - áno, aj to, čo bude). ()
Galerie (44)
Zajímavosti (19)
- Hlas dr.Schrebera (Kiefer Sutherland) z úvodu filmu: „First there was darkness. Then came the Strangers... ", použila kanadská deathmetalová kapela Kataklysm jako úvod k písni „1999:6661:2000" na desce "The Prophecy" z roku 2000. (J.e.r.e.c)
- Hneď v úvode, keď John Murdoch (Rufus Sewell) leží vo vani, je vidno, že voda má ružové zafarbenie a nie je matná. Vaňu opustí a rozbije akvárium s rybičkou, ktorú dá do vane. Voda je vtedy zrazu dokonale číra a transparentná. Neskôr sa jeden z policajtov snaží vyloviť rybičku z vane a voda má jemný nádych ružovej, no je stále transparentná. (Lukoh)
- V roce 1999 získal film cenu Saturn Award za Nejlepší sci-fi film. (Chatterer)
Reklama