Sluneční stát

Jsem krajně vykolejena tím, že absolutně nechápu zda se příběh odehrával v devadesátých létech či v současnosti. Je ovšem smutné to, že muži od rodiny přišli o práci, ale rozebrat zrovna příběh toho nejnudnějšího nebylo moc chytré. Ostatně zasmála jsem se trochu až těsně před závěrečnými titulky, takže kategorie komedie mi nepřijde příliš upřímná a vhodná. Chcete se zasmát? Tak zapomeňte na naprostou většinu českých filmů, protože náš humor už asi dost přituhuje jako zchladlý puding v lednici. Oceňuji potenciál příběhu, kameru a výkon Oldřicha Navrátila. (13.07.2013)

Velice dlouho se o žádném českém (nevím, jak je to se slovenským filmem) filmu nedalo říci : "Páni, tenhle film, to je fakt něco !" A o to víc jsem ráda, že to lze prohlásit o novém česko-slovenském filmu Martina Šulíka. Protože ten je tak trefný, až to bere dech. Skvěle se v něm mísí tragika i komičnost jednotlivých postav, které jsou jedna jako druhá bezchybně zahrány. Hudbě rovněž není co vytknout. Jen jednoho je škoda, když jsem vycházela z kina, byla jsem jediný člověk pod 25. Takový film by přitom mohl oslovit i publikum s rodným listem mladšího data. (07.05.2005)

Jeden z nejlepších česko- slovenských filmů poslední dekády. Prim hraje skvěle vykreslené prostředí na "ostravsku" plné deprese, beznaděje...a to díky skvělé kameře. Je to taková sonda do duší několika obyčejných lidí. A věříte jim všechno, převážně díky dobře napsaným postavám a uvěřitelným dialogům (ano je tu taky prostor pro humor, několik nezapomenutelných hlášek). Ale největší podíl mají skvělí herci. Nejlépe je na tom můj oblíbený Oldřich Navrátil, který je charizmatický snad v každém projektu, kde hraje. Velice je na tom přesný Igor Bareš, za zmínku stojí Petra Špalková a Anna Šišková. Více takových příjemných překvapení... (05.08.2008)

Chudák Csongor Kassai! Tak blbě napsanou postavu s extrémně debilníma replikama si fakt nezasloužil, hlavně jeho druhý výstup. Zajímavý projekt, Navrátil ani Bareš coby Ostravaci nepřesvědčí na sto procent, ale souznění s Kostelným a Martinkou docela funguje. Pro mě překvapivě je nejsuverénnější a nejsympatičtější Ľuboš Kostelný. Líbila se mi velmi civilní Anna Cónová, byť její role nebyla velká. V marastu česko-slovenské novo miléniové tvorby docela zajímavá pecka, spíš pozitivně. (29.03.2014)

Martin Šulík se od dob magického realismu své Záhrady či Krajinky umělecky posunul k realismu skutečnému a s důrazem na sociální rozměr svého filmu natočil snímek s aluzí na známý utopistický spis Tommaso Campanelly Sluneční stát. Šulíkův název je však dokonalou negací významu filosofického spisu - sociálně spravedlivý stát ležící na rovníku je pravým opakem světa Šulíkova snímku. Film nejvíce připomíná britské sociálně laděné tragikomedie, ona již sama mediální tvář Ostravy je bližší anglickým dělnickým čtvrtím v Liverpoolu či jiném dělnickém městě než ,,typicky" českému prostředí. Šulík také originálně dynamizoval svůj snímek jakýmisi industriálními intermezzy, které podmalované neuroticky působící hudbou vyvolávají zvláštní tlak na diváka. Sluneční stát je osobitou reflexí existenční nejistoty a špatné sociální situace v Česku stále velice silné nižší třídy, kterou většina českých tvůrců okatě přehlíží. Ústředními postavami je čtveřice kamarádů, kteří zřejmě vytunelováním podniku, kde léta pracovali, přišli o veškeré sociální jistoty, které po léta (komunismu) měli. I přes rázovité charaktery je divák nucen s touto čtveřicí sympatizovat, jejich osudy modelují reálné životné peripetie velmi autenticky. Martin Šulík se nebojí rozbít ústřední dějovou linii a spíše figurkaří, množství postav tak ale přispívá k rozmanitosti příběhů... Nestává se často, že film popisuje realitu, kterou víceméně vidím kolem sebe, Šulíkův Sluneční stát to dokázal. Česko nejsou jen satelitní městečka, ale i podnájmy a vybydlené paneláky...žijeme stále v Šulíkově Slunečním státě...ten Campanellův je v nedohlednu... Podobné filmy: Odpískáno, Do naha!, Billy Elliot (23.07.2008)