Sluneční stát

Škoda, že scénář často naznačí a nedotáhne. Autoři zalidnili film spoustou postav, ale skáčí (zejména mezi jejich partnerkami) strašně nahodile, bez jakéhokoliv ladu a skladu. Menší počet postav by rozhodně prospěl. A některé scény by si zasloužily vystřihnout (nemluvě o poslední scéně, která je hodně bezradná). Post Scriptum - Sluneční stát je název utopistického díla Thomase Campanelly. Že by vyjádření Šulíkovy a Leščákovy nevíry v uplatnění v novém zaměstnání? (24.06.2005)

Moje prvé zoznámenie sa s Martinom Šulíkom. Výsledok je viac ako uspokojujúci. Namiesto Slovenska sa nachádzame v Čechách a tým pádom sme uprostred inej mentality a názorov, aj keď sú v mnohom s tými slovenskými podobné. Jednak vďaka tomu sa tu vytvára veľmi krásna súhra medzi českým a slovenských hercom - ktorá je umocnená tým, že slováci sa nehrajú na čechov ako to v dnešných filmoch býva a hovoria po slovensky. To umožňuje zbaviť charaktery neprirodzenosti a dáva nám priestor aby sme ich objavovali. V tomto smere je Šulík znamenitý rozprávač. Každý zo štvorice kamarátov má svoje drobné radosti aj starosti a ich život je znázornený až na tých pár bitiek bez výraznejšej dramatizácie. Je to život nesúrodej skupinky, v ktorej každý zastáva dôležité miesto a bez ktorého by skupinka nebola funkčná. Ďalším veľkým plusom filmu, okrem humoru, ktorý je trefný a postavený na hovorenom slove, je tiež fakt že Šulík vytvoril funkčný mikrokozmos, kde má každá scéna svoje opodstatnenie a miesto. Prechody medzi scénami sú nenásilné a častokrát sú spravené cez prirodzenú akciu, ktorá sa v deji neskôr vyvrbí. Rozhodne jeden z najsilneších súčasných slovenských filmov, ktorý možno nie je súčasný, ale ktorý by pre technickú a príbehovo precíznosť mohol len veľmi ťažko zostarnúť. (05.03.2013)

Nepříliš optimistická tragikomedie z nepříliš optimistické současnosti, zdobená kvalitními hereckými výkony (dostal mě obzvlášť Igor Bareš). Zasazení pestré mozaiky charakterů do "děvuchy věrné" bylo výborným tahem, viz taxikářovo vyprávění ze života. Atmosféra jako z Nohavicových písniček, solidních 80% (03.10.2006)

Jsem krajně vykolejena tím, že absolutně nechápu zda se příběh odehrával v devadesátých létech či v současnosti. Je ovšem smutné to, že muži od rodiny přišli o práci, ale rozebrat zrovna příběh toho nejnudnějšího nebylo moc chytré. Ostatně zasmála jsem se trochu až těsně před závěrečnými titulky, takže kategorie komedie mi nepřijde příliš upřímná a vhodná. Chcete se zasmát? Tak zapomeňte na naprostou většinu českých filmů, protože náš humor už asi dost přituhuje jako zchladlý puding v lednici. Oceňuji potenciál příběhu, kameru a výkon Oldřicha Navrátila. (13.07.2013)

Přijemny filmeček z Ostravska, kde se nehraje na nějake velke techtle mechtle, ale na normalni životy normalnich občanu z tej nižši třidy. Tož takovy Igor Bareš je Ostravak jak poleno, ten nemusi nic hrat, ten stači jen na place stat. Sem tam někomu po hubě dat. I když de jen o barvoslepeho cigana. Ten Navratil taky neni špatny, tož nebyl vidět tak často jako Bareš ale co, hlavně že nic nekazil. A vubec, nikdo nic nekazil. Cele je to take přijemne, po skončeni zustal blaženy škleb na tvaři. Tož ale cosik mi tam k tej pate hvězdě chybělo. Možna to bylo moc kratke, možna se tam zbytečně cpala komedie, jako drama by byl film lepši. Co už, čtyry hvězdy taky neni malo, ne? Pyčo (28.08.2008)