Štěstí

Nuda, nuda, nuda! Děj se vleče, žádné větší vzrušení, chvilka napětí, zkrátka nic; do komedie má daleko. V řeckém dramatu znali pojmy kolize, krize, peripetie, Bohdan Sláma asi ne, příběh jede stejnou linií a může zaujmout možná někoho, kdo čeká jen naivní příběh o ničem, který začíná v A, končí v B a mezitím se nic moc neděje. 1* dávám kvůli hercům - mám rád Táňu Vilhelmovou a i Pavel Liška, Aňa Geislerová a Bolek Polívka předváděli dobré výkony. Bohužel mizerný scénář ani sebelepší herec nevytáhne. (23.06.2008)

Největší štěstí je to akorát tak pro toho, kdo tuhle blbost neviděl. Nebyl jsem schopnej dokoukat to do konce. Vzpomínám si, že v metru byly kdysi plakáty, kde se psalo, že je to film, u kterého budete plakat štěstím. Tak ty plakáty měly částečně pravdu. Ten film je opravdu k pláči. Ovšem rozpláče vás akorát tak dementní scénář, trapný herecký výkony a kamera na úrovni domácího videa z Neváhej a toč. Spíš by se to mělo jmenovat Neštěstí. Jinak Lišku podezřívám z toho, že nehraje debily, že debil opravdu je. V životě jsem ho snad neviděl v nějaký normální roli. Ani se nedivim, že tenhle výtvor běží na HBO leda tak ve středu ve 3 ráno. Škoda času promrhanýho sledovánim týhle blbosti. (07.02.2007)

Zajímalo by mě, jak by se mi dnes, s odstupem času, líbily Divoké včely.Problém hrdinů nebyl, že byli chudí, ale vyšinutí. Proč se Monika například tolik upínala k dětem své labilní kamarádky? A vůbec se nedivím, že ta o Moničiných pohnutkách také pochybovala.V celém filmu mi nebyla sympatická ani jedna postava.A herecké výkony mě taky nepřesvědčily.Občas kouknu na nějaký „nový“ český film a zjistím, že to opravdu nejsou filmy pro mě. (03.07.2012)

Poctivě český, realistický příběh, který věrohodně zpracovává klasické téma filmů Bohdana Slámy. Prostředí přírody či vesnice, sociální začlenění, křehké vztahy mezi lidmi, jejich vlastní citové i životní útrapy a vyrovnávání se se sebou samým. Upřímné, opravdové a nezkreslené vylíčení trpkých životů obyčejných lidí. Skvělé charaktery postav a ryzí emoce, které na mě zapůsobily. Tradičně excelují Slámovi dvorní herci, Liška, Vilhelmová, Geislerová, Stašová a další. Souhlasím s uživatelem Vančura, který ve svém komentáři vystihl docela přesně to, jaké dojmy a myšlenky se mi při podobně skutečných filmech honí hlavou. Dokonalý protiklad oproti vší té povrchnosti, lesku, vyumělkovanosti a důrazu na módní a ostatní materialistické statky, které jsou častou náplní současné společnosti téměř ve všem, kam se podíváme. Jak často si uvědomujeme, jak zbytečně a ostudně to všechno oproti skutečným hodnotám působí...? (23.03.2008)

S Bohdanem Slámou je to těžké - na jednu stranu má vyhraněný originální rukopis a dokáže si vybírat taková témata a nahlížet na ně z takového úhlu, jakého ostatní čeští filmaři nejsou schopní, na druhé straně mi s výjimkou jeho posledního snímku Venkovský učitel, který jsem konečně mohl ohodnotit absolutním počtem, přišly jeho předchozí kousky scénáristicky nedotažené, a stejně tak tomu je v případě Štěstí. Sláma má smůlu, že netočí o dalekých zemích, ale o české společnosti a v ní to zkrátka např. s opuštěnými dětmi nechodí a ani nemůže chodit tak, jak popisuje. Navíc některá rozhodnutí a citové projevy hlavní hrdinky nepřijdou věrohodné. Jinak zájmu zahraničních festivalových porot a kritiků se není co divit, Sláma dokáže např. lásku popisovat tak, jak to v příbězích od pana Vieweiga nebo nedej bože Báry Nesvadbové nikdy nenajdeme. Dobře ví, že láska obsahuje soucit, odříkání a spoustu dalších emocí. Některé momenty, jako smíření s umírající sestrou, jsou maximálně dojemné a samy o sobě by zasloužily o dvě hvězdičky víc. Celkový dojem: 65 %. (11.10.2010)