Štěstí

tomuto filmu objektívne vzaté niet čo vytknúť, pretože riešil citlivú a všeobecnú tému, každý si mohol zaujať nejaké stanovisko, technicky bol zvládnutý veľmi dobre a herecky ako inak tiež veľmi dobre. lenže film neposkytuje nič viac, iba obohraté tvíre, ktoré som presne v tejto konštelácii videl za posledné mesiace a roky už v X filmoch (sú to všetko skvelí herci a ja chápem, že naše krajiny sú trochu limitované počtom dobrých filmových hercov, ale predsa len to začína naberať príchuť fádnosti) a - ak prehliadnem tento drobný a neúmyselný nedostatok - navyše neposkytuje ani nič nové po stránke formálnej či tematickej, nezaujíma žiadne stanovisko, nerieši problémy, nepodáva "zaujímavé" otázky či nové uhly pohľadu na danú tematiku, nemá ani extra humor, ani extra romantiku, ani extra tragiku, nemá nejaké silné scény či silné charaktery, a ak to bol zámer, tak beriem, ale tento film mi príde zaujímavý svojou nezaujímavosťou, výnimočný svojou nevýnimočnosťou a nevšedný svojou všednosťou. Lenže kdežto existujú aj filmy, ktoré postavia na podobných postulátoch svoj príbeh a myšlienkové pozadie (napríklad About Schmidt), tak tu to nezafungovalo a ostala iba tá "libovosť", nemastnosť neslanosť . . . A keď si vezmem, aký veľký ohlas a koľko ocenení a všetkého to získalo a porovnám si to s ostatnými, menej známymi a preferovanými snímkami, ktoré v Česku minulé roky vznikli, tak mi z toho vyjde, že sa jedná o veľmi nenáročné mainstreamové sledovanie, ktoré v TOMTO žánri bezpochyby vyniká, no nemá ambíciu na upútanie v žánri hlbšom (11.02.2007)

Jsem lehce překvapen z tak nízkého hodnocení. Štěstí je nejsilnější snímek, který se na poli českého filmu v poslední době objevil. To co mi nesedělo na Slámovo Divokých včelách, už ve Štěstí neskřípe. Děj je ucelený, herecké výkony brilatní, kamera se povětšinou soustředí jen na obličeje herců. Také musím vypíchnout hudbu. Kytarová melodie zazní ve filmu jen párkrát, ale k filmu se hodí naprosto dokonale. Kdyby se takhle Slámovi zadařilo i příště, budu jen rád. Za tři takové filmy bech se už nebál nazývat ho mistrem. (06.11.2006)

Ak tomuto filmu k dokonalosti niečo chýba, je toho skutočne málo. Sláma dokáže zdanlivo obyčajný príbeh obohatiť tuctom myšlienok v jednej scéne. Je pravda, že na scenári sa ešte trochu dalo zapracovať (zdanlivo kľúčová postava Anny Geislerovej brzdí tempo a narúša celistvosť atmosféry) a že Bolek Polívka na seba príliš strháva pozornosť, ale film má úžasnú atmosféru civilizačnej daždivej poetiky. A to, čo predvádzajú Liška s Táňou Vilhelmovou (ale i Huba a Kronerová), je fakt super. Štěstí sa zadrie pod nechty a rovnako zabaví, ako zamrazí. (20.05.2007)

Scénář: Bohdan Sláma .. Bohdan Sláma netočí veselé filmy. Po Divokých včelách opět zasadil příběh do prostředí, kde není nouze o nešťastné lidské osudy. Depresi dávkuje ve velkém. Kamera je výborná, dlouhé záběry se u nás často nevidí. Příběh je napsaný dobře, s velkou dávkou realismu. Nejdůležitější element českého filmu, herci, celek skvěle drží velmi vysoko a je až zbytečné někoho vyzdvihovat. Rodinné souznění dvojíce Simona Stašová - Bolek Polívka je nejlepší/nejpravdivější epizodka z filmu.. 75%. (27.04.2006)

Poetika filmů Bohdana Slámy je mi blízká. To je asi základní předpoklad pro přijetí tohoto mezinárodně tak úspěšného českého filmu (což nebývá zase tak obvyklé). Mám rád i civilní herectví Pavla Lišky a libí se mi Aňa Geislerová, takže jsem se na tenhle film hodně těšil. Střetnutí s ním bylo ale mnohem silnější, než jsem čekal. Při odchodu z kina jsem ještě drahnou dobu bloumal po ztemnělých ulicích a zklidňoval vášně, které ve mně tenhle film rozžehl. Důvod je prostý: tenhle něžný a křehký film je o tom, kde hledat v současném odcizeném světě pocit, který jako jeden z mála naplňuje duši člověka a podle kterého se také celý film jmenuje, pocit štěstí... Nejenom podle Bohdana Slámy jsou ale cesty vedoucí k tomuhle pocitovému naplnění klikaté a mnohdy i slepé. Celý film je o hledání ... štěstí, lásky, smyslu života, sebe sama ... Existenciální nezakotvenost hlavních hrdinů ještě podtrhuje příznačně a symbolicky zvolená bezútěšná krajina severních Čech, která svým způsobem také plní jednu z rolí ve filmu (jejím opozitem je pak postmoderní lokace ,,nadnárodní" krajiny západního velkoměsta, situovaná do tranzitní zóny letiště). Generační řetězec ještě neporušených a fungujících vztahů v komunitě lidí na vesnici nahrazuje Sláma oproti svým dřívějším filmům již generačním vzorcem poněkud rozpadlým, symbolizujícím současný městský život, život rozvodů a nefungujících vztahů. Navíc, tato premisa je také odpovědí na otázku, zda lze nalézt ono samotným názvem proklamované ,,štěstí". Jsou jím právě fungující generační vztahy, ona nezpochybnitelná osa rodiče-děti. Absence funkčního partnerského vztahu a dětí z tohoto vztahu vzešlých je tím nejhorším, co může nejen hrdiny tohohle krásného filmu potkat... (23.11.2006)