Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Niekedy je dobré dať filmu druhú šancu. Zvyšujem hodnotenie z 20 na 65%. Prečo? Lebo "je naprosto nezbytné aby nebe bylo blankytné!". Lebo Budař zahral neznesiteľného tyrana a nezištného priateľa v jednom a Krajčo zase mierne duševne zaostalého chlapa, tak že sa prekonávali, navyše Krajčo bol nespoznateľný. A bol to film s poučením: "Ak sa niekto Tebe správa ako manipulatívny zmrd, vráť mu to stokrát horšie!". Pretože kľúč od života nemá právo brať nik, teda okrem života samotného. To, že si niekto zvolí život nezamestnaného v rozpadávajúcom sa dome na periférii, meditujúceho askétu, tvorivého samorasta alebo si skráti cestu zlou životosprávou je čisto jeho vec. Do toho sa nemá čo kto srať. Ale ani nik nemá právo manipulatívne na niektorú z týchto ciest navádzať a vytĺkať z toho následne svoj vlastný, odrbom nadobudnutý kapitál (zisk z podvodného kšeftu, vlastníctvo nehnuteľnosti po sektárskom zblbnutí nevyrovnanej a nevzdelanej, prípadne psychologicky predisponovanej osoby k manipulácii a pod.). (13.01.2014)

Bum! Morávek spadl z mého tvůrčího Olympu na tvrdou zem a celý ten pád nebyl ani vůbec pěkný. Hruběš a Mareš jest zářným exponátem do muzea "nezvládnutých ambicí". Po fantastické Nudě si tvůrčí skupina kolem Morávka (svůj štáb příliš očividně nemění) ukousla projekt, na který jednoduše neměla. Zatímco v jeho debutu byl skoro každý prvek ošpendlen originálním a až hračičkovským nápadem, tak zde se gejzír invence očividně zasekl anebo jednoduše začal recyklovat, to s čím přišli před několika lety. Scénáristická křeč přimontovaná k póze z laciného sekáče jednoduše nemohla fungovat. Mnohem raději uvítám film, co se drží při zemi a nebojí se to přiznat, než film, co by chtěl lítat v oblacích a staví kolem sebe papundeklové Potěmkinovy vesnice. Díky tomuto filmu začínám nabývat pocitu, že některé snímky o ničem vážně vznikají pouze z nedostatku nápadů. Bylo mi opravdu líto, že Krajčo tolik protrpěl kvůli tak špatnému filmu. Morávek si ukousl moc velkého sousta a doslova se jím udávil. Jeho další film začínám očekávat přece jen s větší skepsí. (31.10.2007)

Ty Krajčovy zuby a Budařova parochňa aka řídké vlasy docela bijí do očí, ale k těm jejich charakterům to docela sedí. Budař je opravdu hovado a taky to k němu skvěle sedí (a docela chápu, že hodně lidí ho nemusí - humor v jeho podání někdy ani nevypadá jak humor). "Jděte... do hajzlu." Ono celkově se tady sešla solidní sebranka herců a hned mi doklaplo, že Nuda v Brně k tomu má hodně blízko - a pak už jsem věděl, odkud vítr vane. "Já se omlouváme." "Tak proč si to kupujete?" "Ale my to nekupujeme, my na to nemáme." Takže místama fakt dosti vtipné a bavilo mě to... akorát ke konci to jaksi zvážnělo a já nevěděl, jestli to mám brát černohumorně nebo opravdu vážně. Kokoti dva! PS: při závěrečných titulcích jsem se také pobavil, když se v seznamu rolí objevily i "Stará prostitutka" a "Středně stará prostitutka". Jsem ochotnej to kdykoliv zkouknout znovu... (22.07.2021)

Tak tady jsou 2 možnosti: tedy, za prvé, buď jsem vůbec nepochopila, co tím chtěl režisér říci nebo, za druhé, možná ani režisér nic říci nechtěl. Po odchodu z kina jsem byla mírně řečeno na rozpacích. Revizor parchant versus retardovaný do něj zamilovaný obdivovatel Hanky Zagorové, kteří se neumí nazvat jinak než kokotem a kreténem....Ne, díky, tohle už víckrát nemusím. (26.10.2005)

Obsah včetně závěru: Hrubeš (Budař) a Mareš (Krajčo) jsou kamarády od dětství. H je revizor a odejde od bláznivých rodičů (Janžurová, Donutil) bydlet do schátralého domku Marešovy babičky. M je hodnej, asi trochu mentálně postiženej. Hrdinové připomínají touto konstelací Kouřové signály. Zavolají si prostitutku, se kterou se M pak snaží chodit. Slovenský uhrovatý režisér si vymyslí realityshow na téma přesvědčování H o tom, že je vyvoleným lámou (Spalovač mrtvol?). Ten se začne přes úvodní odpor do nového životního poslání vžívat a pravda je mu prozrazena až na letišti před odletem do Tibetu. Po jeho odchodu na letiště se M zasebevraždí. H s baseballovou pálkou na toaletě nutí režiséra a producentku, aby na M pohřeb pozvali celebrity (prolíná se celým filmem). M je pochován s vojenskými poctami v uniformě svého dědečka (tykal si s generálem Svobodou) a za zpěvu své oblíbené Haničky Zagorové. H s režisérem pak odcházejí směrem k žižkovskému vysílači. (18.12.2008)