Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Dobrý výkon Richarda Krajča ala "magor" až k nevíře jaké má vlohy k herectví. První půlka je dobrá a velice vtipná, kdy se Honza Budař snaží stát Dalailamou (promiňte jestli jsem to napsal špatně) a duhá půlka se veze na rozjezdu, škoda, že to více negradovalo až do konce, to bychom byli více uneseni. (07.12.2008)

Niekedy je dobré dať filmu druhú šancu. Zvyšujem hodnotenie z 20 na 65%. Prečo? Lebo "je naprosto nezbytné aby nebe bylo blankytné!". Lebo Budař zahral neznesiteľného tyrana a nezištného priateľa v jednom a Krajčo zase mierne duševne zaostalého chlapa, tak že sa prekonávali, navyše Krajčo bol nespoznateľný. A bol to film s poučením: "Ak sa niekto Tebe správa ako manipulatívny zmrd, vráť mu to stokrát horšie!". Pretože kľúč od života nemá právo brať nik, teda okrem života samotného. To, že si niekto zvolí život nezamestnaného v rozpadávajúcom sa dome na periférii, meditujúceho askétu, tvorivého samorasta alebo si skráti cestu zlou životosprávou je čisto jeho vec. Do toho sa nemá čo kto srať. Ale ani nik nemá právo manipulatívne na niektorú z týchto ciest navádzať a vytĺkať z toho následne svoj vlastný, odrbom nadobudnutý kapitál (zisk z podvodného kšeftu, vlastníctvo nehnuteľnosti po sektárskom zblbnutí nevyrovnanej a nevzdelanej, prípadne psychologicky predisponovanej osoby k manipulácii a pod.). (13.01.2014)

Vlastně nechápu, jak z dílny totožných tvůrců mohou vzejít tak rozdílné a ve své podstatě protipólné projekty jako Nuda v Brně a tahle vskutku svérázná komedie. Na jedné straně geniální černobílý filmový debut (byť jinak již v té době velmi zkušeného a protřelého autora a divadelního režiséra) pana Morávka spojující to nejlepší z nové vlny československého filmu nejenom šedesátých let s osobitým tvůrčím přístupem a zajímavou filmovou estetikou a na straně druhé sterilní (a poněkud ulítlou) komedii cílenou snad na teenagery s intelektuálními sklony či na mentálně vyspělejší členy fanklubu Hanky Zagorové... Zachraňují to sice herecké výkony (Budař i Krajčo dokazují, že jsou skutečně skvělí herci, ale místy nemají co hrát...) a občasná světlá místa ve scénáři, ale jinak jde o hodně průměrný snímek. A srovnání s debutem? Jestliže tedy v Brně panující nuda baví a dokonce přivádí k nadšení, v Praze vládnoucí veselí a ostrovtip neskonale nudí... (28.05.2007)

Komedie, v které není téměř nic vtipné, snad až s výjimkou neutuchajícího fetiše v české popkultuře 80. let. Ale i její užití se nakonec topí ve smutném podtónu filmu, který se v průběhu děje stává dominantním... Jenže to není ani dobré drama. Jakákoliv sdílnost zde vychází naprázdno, neboť i přes herecké schopnosti Budaře a Krajča jsou (všechny) důležité postavy příliš přestylizované, umělé a neživotné. Proto i těch několik obstojných hlášek působí tak hrozně divně... Navíc je "Hrubeš a Mareš" i ze stylistického hlediska hrozně nezajímavý a nudný... A to jsem od toho nečekal skoro nic. (23.06.2011)

Standardní český trend naší kinematografie, tragikomické rozpitvávání lidských osudů, si vzal do parády Vladimír Morávek podruhé. Zatímco Nuda v Brně měla fajn téma (ztráta panictví, resp. panenství), zde společně se spoluautorem scénáře Janem Budařem krutě přestřelili. Vztah dvou mentálně jednodušších jedinců dokáže prvních dvacet minut na humorných větách „Si kokot!“ stát ještě solidně, jenže v půlce snímku se kritika reality show Morávkovi rozpadne pod rukama, děj stagnuje, takže kdo přetrpí nudu, dočká se působivého konce v pražském krematoriu, ale i to je poněkud málo. Žádný další průlom do dějin filmu se nekoná, ale spíše se jedná o smutné potvrzení zažitého pravidla, že v současnosti se u nás nic jiného natočit nedá. Krize českého filmu v plné parádě! (31.07.2006)