Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

Těšil jsem se na to snad jen kvůli panu Duškovi, opravdu jsem ho měl jako herce moc rád, teď ho mám rád asi taky, ale už jen jako domorodce co se opaluje bez faktorů na tropickém slunci do bronzova. Byl jsem zvědav i na jeho divadlo improvizace ... pak jsem něco skouknul na Youtube a ouha, chyba lávky, tohle už tu bylo. Takhle jsem se nějak motal po pokoji, když mi bylo asi deset let a vrážel jsem do své o šest let mladší sestry. Takže nic, nezájem, snad jen jako dejavu. No a stejně to dopadlo s tímto filmem. Dlouho vlakové nádraží, pak jsem asi vrazil zase do své sestry a zase dlouho vlakové nádraží ... pak už byl asi konec, nevzpomínám si. Sestra vyrostla a teď jsem vrazil do nějakého filmu o vlakovém nádraží ... (16.03.2011)

desive spatne herecke vykony, duska nevyjimaje, se hodi sotva do divadla, natoz na platno. hlavni herecka role nesahala ani po kotniky klare meliskove z mistru, jejiz ma byt napodobeninou. hodpodska atmosfera nulova, a ani mrtvola na stole a rozbite akvarko nestaci. to uz je lepsi horkej fernet, nez tenhle film. a je to skoda, ponevadz namet je vic nez uchazejici, a s vycepovanejsimi herci by musel dosahnout lepsich kvalit. klidne bych to svalila na reziserovu benevolenci. zaverem ale chci pochvalit bozskou kameru, kterou jsem nevidela ani nepamatuju, alespon teda v ceskem filmu. perfektni vyber exterieru nasnimanych originalnim zpusobem (zajimalo by me, jestli byly vsechny v okoli zateckeho nadrazi) ale stejne nezastini celkovou stupiditu filmu. skoda, skoda. fakt me to mrzi. (07.05.2007)

Ano, ten film má jistě slabiny, ale líbil se mi a rád jsem se na něj koukal. Odehrává se z velké části v exteriérech nádraží Žatec-západ, ale i jinak ukazuje realitu české maloměstské (post)průmyslové krajiny. Typickým motivem je, že po skončení akce se kamera vzdálí a ukáže z výšky kus nádraží, kde se scéna odehrává, nebo jiný kus krajiny (lom s rypadlem, kde se protagonisté koupají, komíny na pozadí hor apod.); to je dělané moc hezky, včetně romantické hudby. Postavy filmu byly myslím psány s velkou snahou, aby to nebyli hloupí lidé. Tento prvek je posilován na příkladu dvou postav, které si libují v poměrně intelektuálním vyjadřování, jež bychom u nich nečekali. Zaujalo mě, že jeden z nich modeluje svůj život dle teosofa p. Steinera. Možná by se v návaznosti na to dalo říct, že jako jsou waldorfské školy, zde je něco jako waldorfské nádraží. (11.01.2018)

Obyčejné dialogy obyčejných lidí žijících obyčejné životy na obyčejném nádraží v obyčejném městě = přijemný český film který přináší zase něco jiného. Nevím ani vlastně proč, ale české filmy moc nemusím - možná kvůli tomu že mi v nich přijdou vždy ti samí herci a podobné příběhy...Je zvláštní, že dva z posledních českých filmů, ktré mě zaujaly, se odehrávaly na železnici (krom tohoto ještě Hlídač č. 47). (08.11.2009)

Tenhle film skutečně není pro každého. Ale ten, kdo má rád nenápadný humor, nelpí na velikých dramatech a ochotnické výkony amatérských herců vnímá jako snahu o větší realističnost (a to i navzdory tomu, že se tu vyskytují zjevující se duchové), tak si ten film musí užít. Jistě, působí krapet neukotveně a do jedinečné atmosféry Rozmarného léta, kterým se tak trochu snaží být, mu cosi chybí, ale i tak je to sympatický pokus o něco jiného, než jsou ty věčné průměrné české komedie s ohlazenými hranami, aby se náhodou někoho nedotkly a aby se líbily všem. Plácačka jde za diváckým smíchem jinou cestou a proto má mé sympatie. (12.11.2006)