Reklama

Reklama

Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

  • angličtina Rail Yard Blues
Trailer

Obsahy(1)

"Film 'Ještě žiju.' je současná, přiměřeně suchá, lehce absurdní filmová tragikomedie o středně velkém českém nádraží v létě," říká producent filmu Jiří Konečný. Postavami filmu jsou nádražáci, kteří řeší, nebo se spíš snaží, ve velmi humorné nadsázce, řešit své malé "vzájemnosti" na pozadí mizejícího genia loci místa, do něhož byli zasazeni. "Film se snaží zobrazit skutečné lidi, ne z prstu vycucané, papírem šustící dramatické postavy," říká režisér Pavel Göbl. Před kamerou se vedle známého Jaroslava Duška objeví herci Igor Chmela, Roman Slovák, Slovenka Petra Beoková a Polák Riszard Doliński a skvělí neherci Jiří Vymětal a Slovák Jozef Polievka. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (132)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

V určitém ohledu je mi tento film velmi sympatický tím, jak se snaží zobrazit reálné lidi v jejich pracovním prostředí a ne uměle vykonstruovaný svět, který předkládá převážná většina komerční kinematografie. Režisér celkem realisticky předkládá portrét zaměstnanců jednoho nádraží kdesi na českém maloměstě. Postavy jsou uvěřitelné, jenže filmu schází větší odpich a přitažlivost. Nemalou část filmu se postavy utápějí v banalitách a kamera jen klouže po nádražních budovách a kolejišti, aniž by zároveň dokázala zprostředkovat poetiku typického českého nádraží. A v neposlední řadě filmu schází kromě dopilování scénáře i lepší herecké výkony ve vedlejších úlohách. Není to vyloženě špatný kousek, ale mohl být mnohem lepší. Celkový dojem: 45 %. ()

Fifer 

všechny recenze uživatele

Nejen Forman a Papoušek, ale úvodní idylická hudba mi připomněla i krásnou flákačskou atmosféru Menzlových filmů. Jak mnozí zmínili i Mistři těží z podobného tématu, ale myslím,že jsou zdařilejší. Tento film si nezaslouží odpad, ale faktem je, že třeba režisérův předchozí film Balíci byl daleko vtipnější. Tudíž je vlastně škoda, že nenatočil pro kina je, postavy se snaží hláškovat jak o život, ale ono tam po pravdě moc zapamatovatelných hlášek není. Kdyby byl scénář vtipnější, vychutnali bychom si toto kouzlo nádražky daleko lépe. Navíc někteří tady jedou v opačném extrému a film nekriticky chválí, přitom má leckdy stejné manýry jako typické mainstreamové filmy. Například krásná devatenáctiletá dcera, která zná a umí na železnici téměř vše, je vlastně stejný kýč jako když se v Transformers zohne ke kapotě Megan Fox a začne se děsně zasvěceně hrabat v chladiči. Je škoda, že po tomhle filmu bude režisér shánět peníze velice těžce. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Na tenhle film asi musíte mít náladu. Taky jej lépe pochopí asi ti co to z domova ke kolejím nemají daleko, nebo na dráze rovnou dělají. To prostředí má svojí poetiku i když paradoxně dnes díky obrovským investicícm do rekonstrukcí objektů, prodeji budov a optimalizací tratí postupně mizí všechna ta zvláštní zanedbaná a opuštěná místa dřevěných domků, vechtroven, točen, starých dep často ještě pamatujících první válku... Místa zarostlá kopřivami, která prozrazují jen stále patrné orezlé koleje z nichž dnes rostou vzrostlé břízy a osiky... Je to divná schýza. Dříve člověk nadával na ten binec a zanedbanost, dnes v unifikovaném normalizovaném světě cestujících kdy se jedno nádraží podobá druhému jako vejce vejci se občas zasteskně o nějaké té zarostlé koleji vedoucí z nádraží někam do lesa k černokněžníkovi Zababovi. Ten starý svět pomalu ale jistě zaniká. Svět přednostů, nádražíček, prehistorických pokladen, dřevěných skladů jak z časů starého západu... Stejně jako zmizely tvrdé kartonové jízdenky, mizí dnes i z velkých nádraží postupně i výpravčí - ti s tou čepicí a plácačkou. Vše přebírají počítače, vše je plně automatizováno softwarem AŽD... A tak jsem rád, že jsem tenhle film viděl. Jednak mně štve už ta zima venku a to letos nebyla nijak extrémní, takže to léto ve filmu bylo fakt fajn a pak také tenhle film vypráví o čemsi co dříve nebo později zanikne. Stará (pochopitelně ne bezbariérová) nástupiště kde ještě nejsou - nahradí betonové peróny osazené nerez lavičkami a koši na tříděný odpad, nádraží se zamkne, poslední zhasne a možná že nějakému tomu stařičkému výpravčímu bude umožněno dožít kdesi v prvním patře budovy. Muškáty před zavřenými pokladnami už ale zalévat nikdo nebude, stejně tak už nikdo nezamete před budovou... Jak říkám, na tenhle film musíte mít náladu a mít k železnici trochu blíž. U mně to tak je. Takže dávám za 3 akvarijní rybky do kýblu s vodou. * * * ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Po několikanásobném shlédnutím skvělého nastudování hry ansámblem Zlínského divadla jsem byl na film hodně zvědavý. Bohužel zklamání převeliké. Plitké herecké výkony, v podstatě nulové vžití do postav (krom Jaroslava Duška), které neskutečně kontrastovalo s prožitky divadelních herců, jejichž Petr, Franta, Karel, Aleš, Géza a další byli naprosto nezapomenutelní. To i přesto, že zde měli herci k dispozici skutečné vlaky, telefony, mufky, čuby... O to víc mrzí nedávná derniéra hry. :-( ()

Zeek 

všechny recenze uživatele

Je to film o dráze, o normálích lidech a jejich všedních problémech, ale je vcelku o ničem. Dialogy jsou nudné, akorát občasný suchý humor, který se ne vždy povedl, mi docela sedí. Námět dobrý a zajímavý. Protože jsem zrovna neměl co dělat, tak jsem to zkoukl, ale podruhý se na tenhle film nejspíš nepodívám. Bylo to lidské a neměl jsem s tímhle filmem problémy, možná jsem čekal trochu víc. Moje hodnocení: 60% ()

Galerie (18)

Zajímavosti (8)

  • Ve filmu zazní několik slangových železničářských výrazů: ranžír – seřaďovací nádraží, laufka – děvče pro posílky, vechtr – traťový hlídač. (sator)
  • Tramp Josef Šujan se objevil ve filmu náhodou, a to proto, že štáb musel zastavit natáčení z důvodu infarktu jednoho z účastníků. Jeho přítomnost na nádraží poté byla zakomponovaná do příběhu. (sator)

Reklama

Reklama