Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

Hru Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou napsal René Levínský pod pseudonynem Samuel Königgratz. V letech 2003/7 byla na repertoáru Divadla v Dlouhé se Zavřelem a Hanušem. Filmovému přepisu velkou službu udělaly reály žateckého nádraží a poněkud filmovější výkon Jardy Duška, který by se od jeho divadelních kolegů nedal příliš očekávat. Další role obsadila celá paleta herců amatérů, začátečníků nebo těch z regionů. Ale i tak vznikl slušný malý nenáročný film pro ty, kterým nevadí odhalená povaha česká. (16.05.2021)

Těšil jsem se na to snad jen kvůli panu Duškovi, opravdu jsem ho měl jako herce moc rád, teď ho mám rád asi taky, ale už jen jako domorodce co se opaluje bez faktorů na tropickém slunci do bronzova. Byl jsem zvědav i na jeho divadlo improvizace ... pak jsem něco skouknul na Youtube a ouha, chyba lávky, tohle už tu bylo. Takhle jsem se nějak motal po pokoji, když mi bylo asi deset let a vrážel jsem do své o šest let mladší sestry. Takže nic, nezájem, snad jen jako dejavu. No a stejně to dopadlo s tímto filmem. Dlouho vlakové nádraží, pak jsem asi vrazil zase do své sestry a zase dlouho vlakové nádraží ... pak už byl asi konec, nevzpomínám si. Sestra vyrostla a teď jsem vrazil do nějakého filmu o vlakovém nádraží ... (16.03.2011)

Postav jak nas…, kdo se v tom maglajzu má vyznat. A když už jsem poznal kdo je kdo, málem jsem usnul. Spací tempo vyprávění mne prostě ukolébalo. Prostředí mi sedlo, také to, že nešlo o souvislý příběh, ale celkově to prostě bylo nudné. Pořád jsem měl pocit, že mi autor příběhů něco dluží. Je třeba pochválit kameru, která kouzlila záběry tak, aby část filmu nešlo vidět obličej Evžena. No, ale celkově mne to nějak nechytilo. (15.03.2020)

Film vychází z divadelní hry - a je to na něm cítit. Herecké výkony jsou schválně absolutně neherecké (o co ž se snaží i p. Dušek, nicméně své neherctví přece jen neherectvím překrýt nedokáže) přesně tak jak se to na železnici hodí. Kromě úžasného používání vulgarismů bych zde proto hledal prvky absurdního dramatu. Opravdu jsem se od srdce zasmál. (17.09.2008)

Po shlédnutí tohoto snímku musím, ač nerad dělat přirovnání s jiným českým filmem, který se mi také moc líbil a to snímkem "Mistři" od Marka Najbrta. Je to krásný příběh skupinky lidí, tentokrát na malém nádraží Žatec západ. Kdo čeká komedii (i když přiznám se, že jsem se pár scénkám ze srdce zasmál), čeká marně, ale kdo se chce podívat na příběh o životě a smrti a to doslova, tak šahá po tomhle správně. Dávám čtyři hvězdičky a myslím, že právem. (22.10.2006)