Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

Film vychází z divadelní hry - a je to na něm cítit. Herecké výkony jsou schválně absolutně neherecké (o co ž se snaží i p. Dušek, nicméně své neherctví přece jen neherectvím překrýt nedokáže) přesně tak jak se to na železnici hodí. Kromě úžasného používání vulgarismů bych zde proto hledal prvky absurdního dramatu. Opravdu jsem se od srdce zasmál. (17.09.2008)

Mám rád filmy s pomalým spádem a mám rád poetiku staré železnice, ale na tomhle filmu mi od začátku bylo něco prapodivného. Jestli příliš prostí lidé, kteří krom svého piva a práce nemají žádné jiné záliby až na akvárko pana přednosty a ubíjejí své životy v často neplodných diskusích či občas plodném množení každého s každým? Nebo jediná, alespoň zpočátku naznačená kladná a cílevědomá postava, která se stejně nakonec v marnosti ožere? Nebo výkony herců v dimenzích prken ochotnických spolků? Po shlédnutí filmu mě zachvátila nostalgie po precizním fungování c. k. státní dráhy. A ostatně i společnosti. (30.11.2013)

Tedy takto nízké hodnocení si tato komedie rozhodně nezaslouží. Určitě to není žádná kultovní záležitost, ale film má své osobité kouzlo. Ač se může film jevit jako banální slátnanina, podobně jako Troškovy filmy, rozhodně tomu tak není, protože "Ještě žiju" má své charisma, sice nenápadné, ale stále tam je. Film ukazuje obyčejné životy velice průměrných lidí, avšak civilní herecké výkony a skrytě sarkastický pohled režiséra dodávají postavám a jejich osudům přidanou hodnotu. Chudý děj je záměrem, který jen podtrhuje bezvýchodné postavení lidí patřících spíše do té nižší třídy, což jej činí tak trochu smutným, ale zase ne moc. Rozumím, že "Ještě žiju" není pro každého, ale je v něm rozhodně víc, než by se na první pohled mohlo zdát. (17.01.2011)

Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí je příjemnou snahou o hrabalovskou poetiku všednosti. Divadelní předloha i následný filmový přepis mají o pábitelství vlastní podvědomou představu a s tímto vědomím vyzdvihují omšelé bizarnosti a hledá se elastická tvárnost obrazů i slov. Zkušenost je nahrazena snaživostí, z toho důvodu je nenucená přirozenost kolísavá a před poetickou vznešeností se v moderní době uchyluje k absurditě. Několik hereckých výkonů tahá kočku za ocas a hlemýžď se marně rozhlíží po ztracené ulitě. Nepodařilo se zachytit kouzlo času, jen jeho okouzlení podstatou. Film Pavla Göbla potěší svým hledáním genia loci životního nazírání a přinejmenším trochu zklame svou roztřesenou rukou nenalezeného cíle poetického pnutí. Neuchvátí, ale také neznechutí, potěší, ale neuspokojí. Nejpřirozenější postavou je přednosta železniční stanice Antonín Jánský (příjemný Jaroslav Dušek), starostlivý a laskavý otec oblasti Žatec-západ. Největším příklonem soudobé fascinace erotického uvědomění skrze blánu zdání morální liberalizace je mladý výpravčí Aleš Podzimek (sympatický Igor Chmela), lehkomyslně neopatrný sukničkář. Škobrtající krasosmutnění se potácivě motá především okolo výpravčího Petra Dvořáka (snaživý Jiří Vymětal), člověka spokojeného na svém místě v danou dobu. Nejupřímnější postavou je nově nastoupivší signalistka Esmeralda Tóthová (Petra Beoková s hlasem Hany Vagnerové), bezelstně naivní v představách o životě na počátku vlastní pouti. Výraznou ženskou postavou je také uklízečka Gábina Kleinová (zajímavá Milada Jašová) v rozpolcenosti škádlivého osudu a vše směřuje ke spásnému a uvolňujícímu očištění vlastního tápání. Okouzlení poetikou absurdity všedního dne, to je, se střídavým úspěchem, zesnulý vedoucí posunu Franta Bláha (Roman Slovák, také role dvojčete Bédy), prostoduchý posunovač Gejza Šulc (Patrik David) a transcendentálně melancholický výpravčí Karel Altrichter (Jan Turner). Z dalších rolí: nespokojená Karlova manželka a tápající pokladní Drahuše Altrichterová (Lucie Nádeníková), odměřený Esmeraldin otčím a přepjatě zásadový kontrolor dopravy Evžen Deka (Ryszard Doliński s hlasem Zdeňka Palusgy), toporný nový vedoucí posunu Ludvík Pláteník (Jozef Polievka), či nádražní hospodský Rudolf Kaštan (Vlasta Dušek). Za snahu o hrabalovskou poetiku všednosti si filmové dílko zaslouží pochvalu, byť samotné provedení je ve svém převodu poezie nešikovné, neznalé a nepřirozené. (08.03.2018)

Ach jo, už dlouho jsem neviděl něco tak mizerně natočenýho. Příšerně nezvládnutá režijní práce s neherci. I ten Dušek hraje špatně a nepřesvědčivě. Odříkané supliky bez vlastní invence. Cožpak režisér nikdy neviděl filmy Formana ze šedesátých let? To nikdy neviděl žádné dílo z italského realismu?! Dotvářet poetiku sprostými slovy, kterými je film prošpikován není návodem na atmosféru. K tomu ke všemu naprosto špatná kamera a střih. (02.11.2008)