Reklama

Reklama

Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

  • angličtina Rail Yard Blues
Trailer

Obsahy(1)

"Film 'Ještě žiju.' je současná, přiměřeně suchá, lehce absurdní filmová tragikomedie o středně velkém českém nádraží v létě," říká producent filmu Jiří Konečný. Postavami filmu jsou nádražáci, kteří řeší, nebo se spíš snaží, ve velmi humorné nadsázce, řešit své malé "vzájemnosti" na pozadí mizejícího genia loci místa, do něhož byli zasazeni. "Film se snaží zobrazit skutečné lidi, ne z prstu vycucané, papírem šustící dramatické postavy," říká režisér Pavel Göbl. Před kamerou se vedle známého Jaroslava Duška objeví herci Igor Chmela, Roman Slovák, Slovenka Petra Beoková a Polák Riszard Doliński a skvělí neherci Jiří Vymětal a Slovák Jozef Polievka. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (132)

jitrnic 

všechny recenze uživatele

Tenhle film musím pochválit. Tedy z pohledu televizního diváka, do kina bych na to přece jen asi nevyrazil. Největším kladem filmu je, že přesně zná své možnosti a netrpí přehnanými ambicemi. Herci - neherci jsou většinou zcela přirození, i když samozřejmě o nějakých velkých hereckých výkonech se mluvit nedá, scénárista jim však napsal dialogy přímo do huby. Je to autentický, poetický film, i když vcelku o ničem. Mě to stačí. ()

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 4/10 Děj 3/10 Hudba 5/10 Efekty 3/10/// +vlastně mě ten film zajímal -ve skutečnosti je ale naprosto o ničem/// Zííív ...film z prostředí jednoho obyčejného českého nádraží. Není ničím vyjímečný, stejně jako toto prostředí pro filmaře. Tvůrci klidně mohli natočit film z jakékoliv jiné oblasti a vyšlo by to nastejno. A nebo měli natočit tento film, ale zábavně a s lepšími herci. Jestli-že chcete zjistit jak žijí nádražáci, je to film pro vás. Ale opravdu to chcete zjistit?/// Celkem 35%/// ()

Reklama

Fracek odpad!

všechny recenze uživatele

Těšil jsem se na to snad jen kvůli panu Duškovi, opravdu jsem ho měl jako herce moc rád, teď ho mám rád asi taky, ale už jen jako domorodce co se opaluje bez faktorů na tropickém slunci do bronzova. Byl jsem zvědav i na jeho divadlo improvizace ... pak jsem něco skouknul na Youtube a ouha, chyba lávky, tohle už tu bylo. Takhle jsem se nějak motal po pokoji, když mi bylo asi deset let a vrážel jsem do své o šest let mladší sestry. Takže nic, nezájem, snad jen jako dejavu. No a stejně to dopadlo s tímto filmem. Dlouho vlakové nádraží, pak jsem asi vrazil zase do své sestry a zase dlouho vlakové nádraží ... pak už byl asi konec, nevzpomínám si. Sestra vyrostla a teď jsem vrazil do nějakého filmu o vlakovém nádraží ... ()

PaRi 

všechny recenze uživatele

Ach jo, už dlouho jsem neviděl něco tak mizerně natočenýho. Příšerně nezvládnutá režijní práce s neherci. I ten Dušek hraje špatně a nepřesvědčivě. Odříkané supliky bez vlastní invence. Cožpak režisér nikdy neviděl filmy Formana ze šedesátých let? To nikdy neviděl žádné dílo z italského realismu?! Dotvářet poetiku sprostými slovy, kterými je film prošpikován není návodem na atmosféru. K tomu ke všemu naprosto špatná kamera a střih. ()

zelvicka. 

všechny recenze uživatele

"Film se snaží zobrazit skutečné lidi, ne z prstu vycucané, papírem šustící dramatické postavy... Čoveče, skuteční lidé? Na obrazovce se šinuly obrazy z krátkého období životů lidí, kteří stojí na peróně a mezi nimi projíždějí vlaky života. Někteří z nich na lokomotivy sem-tam mávly plácačkou, někdo se snažil starat o koleje, ale to je asi tak všechno - nikdo se nesnažil nikam nastoupit a odjet o kousek dál. Což mi na tom filmu přišlo tak absurdní, až se to nakonec zdálo skoro krásné. Nejvíc to bije do očí v závěru filmu, kde postavy přijmou velice tragickou událost s takovým klidem, jako by se vlastně vůbec nic nestalo, a nakonec se vlastně vůbec nic neděje a neřeší - nalijou se čtyři panáky ferneta - a vlaky života nás míjejí dál. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (8)

  • „Plácačka“ se správně nazývá „výpravka“, zavedena byla na československé železnici 10. května 1932. V noci se místo výpravky používá kapesní svítilna. (sator)
  • V závěru filmu zazní píseň „Dlouhý Boj (Lonely Blue Boy)“ Mikiho Volka s textem Eduarda Krečmara. V záverečných titulcích pak zazní píseň „I cesta může být cíl“ od skupiny Mňága a Žďorp. (sator)
  • Tramp Josef Šujan se objevil ve filmu náhodou, a to proto, že štáb musel zastavit natáčení z důvodu infarktu jednoho z účastníků. Jeho přítomnost na nádraží poté byla zakomponovaná do příběhu. (sator)

Reklama

Reklama