Fimfárum 2

Každý z filmů "Fimfárum" získává 50 % už jenom za to, že se zde objevují slova Jana Wericha v jejich původním znění, jak je sám legendární herec namluvil. Werichův hlas a jeho podání jsou tak jedinečné, že je to velká část toho, co z filmů dělá skutečně skvělé kousky. Je to ale i animace, která dodává své kouzlo. Jak jsem psal u prvního filmu, je to právě animace, která krásně dokresluje atmosféru. Není to v každém případě, ale u takového Klimta si můžete být jistí, že do díla přidá hodně svého a atmosféru upraví přesně tak, jak sám chce. I v tomto případě je jeho příběh "Hrbáči z Damašku" podán v podstatě hororově, což opět není na škodu. Ani Werichova pohádka není laskavá. "Fimfárum 2" už není po prvním filmu takovým zážitkem, ale stále se jedná o výrazně nadprůměrný snímek, který zaujme diváka, jež je otevřený i méně klasickým filmům, a to jak z oblasti hraného, tak i animovaného. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/07/prosime-pretocte-fimfarum-1-2-zivot.html (21.02.2013)

Fimfárum dvě je bezesporu stále vynikající animovaný projekt. Ona ,,werichovština" z toho ale už krapínek mizí. A jestliže v jedničce bylo několik pohádek naprosto unikátních (vlastně téměř všechny, adaptace Lakomé Barky, Až opadá listí z dubu, Franty Nebojsy, a vlastně i titulního Fimfára, snad jen Splněný sen zůstává trochu stranou), ve dvojce žádná podobně výjimečná bohužel už není. Audiovizuální podoba Hrbáčů z Damašku zaostala daleko za tou původní mluvenou, lépe nedopadl ani Paleček (byť v něm exceluje pasáž se Sněžným žroutem a jeho dětmi, asi vrchol celého filmového projektu), Tři sestry a jeden prsten jsou coby pohádka pro dětského diváka příliš nesrozumitelné (děti se na mne stále dokola obracely s dotazy, jak že ty paní ty pány vlastně napálily, což jsem jim nedokázal kloudně vysvětlit), takže ji ocení jen dospělí diváci, a tak coby nejpovedenější osobně vnímám pohádku Moře, strýčku, proč je slané?... (06.04.2012)

Upraveno v září 2022. Fimfárum 2 pokračuje v tom, co započal první animovaný film. Stejnojmenné knižní předloze Jana Wericha byl vdechnut nový život, v loutkové variantě, přičemž ilustrace Jiřího Trnky rozhodly o směrování podoby. Pohádky mají atmosféru rozpustilosti v nadhledu. Výtvarná stránka je karikaturní, tím vlastně souzní s rozvernou, ba často až černohumornou náladou vyjevených slov. Werichovo Fimfárum je, stejně jako klasické pohádky a lidová vyprávění, odhalením archaických náboženských představ, obzvláště šamanismu. Výtvarník a režisér Jan Balej zpracoval Moře, strýčku, proč je slané? Sestup do podsvětí je velmi starobylou iniciační zkouškou, pro šamany patří k nejzákladnějším extatickým povinnostem, a Werich s tou elegancí sobě vlastní si nejen dobírá lakotu, ale také vysvětluje přírodní skutečnost. Loutkářka a zejména základní kámen celého animovaného Fimfára Vlasta Pospíšilová, s ilustrátorem a grafikem Petrem Pošem, přispěla drsnější černohumornou anekdotou Tři sestry a jeden prsten. Žádné šamanské iniciační obřady se neobešly bez rituální smrti a rituálního mrzačení nebo ztotožnění, Werich je zde troufale jízlivý. Aurel Klimt si s malířem Martinem Velíškem vybrali arabský motiv O třech hrbáčích z Damašku. Již v prehistorické době nabyli kováři pověsti ambivalentní povahy: vysoce vážení pro svůj kouzelnický um, přesto taktéž obáváni a opovrhováni (a to ze stejného důvodu, z jakého byli uznáváni, tedy pro své "mistrovství" s ohněm). Takový Héfaistos se od všech ostatních Olympanů lišil svou ošklivostí a zmrzačením, a právě to jeho zmrzačení je důsledkem iniciace magického a šamanského typu, tedy je to cena za kovářské vědění, Werich bravurním způsobem vystihl onu protikladnost a dvojsmysl kovářova postavení. Zkušený Břetislav Pojar s výtvarníkem Pavlem Koutským zakončili druhé animované Fimfárum Palečkem. Palečkova dobrodružství, v nichž fyzické nedostatky nahrazuje hrdina chytrostí, jsou vlastně proslulými extatickými poutěmi šamanů, a Werich zde ze svého anekdotického výrazu nepolevuje. Motorem animovaného rozpohybování loutkového Fimfára je Werichův hlas, doplňovaný v aktuální akci hlasem Oty Jiráka. Fimfárum 2 je zábavnou loutkovou hříčkou a zhmotněním rozvernosti Werichových slov. Karikaturní, anekdoticky surový a obhroublejší kontury života věrně vystihující požitek. (27.06.2017)

Nikdo asi nemohl čekat, že by Fimfárum dvě mohlo přijít s něčím novým. Prostě pořádná dávka klasických pohádek s jedinečným a nezaměnitelným hlasem Jana Wericha a musím se přiznat, že především kvůli němu jsem shlédl i druhé fimfárum a čekám na třetí. Zdá se mi, že pohádky zde mají takovou konsolidovanější kvalitu, nežli v kvalitativně kolísající jedničkou. Tam byli výborné pohádky a také ty méně povedené. Zde jsou všechny tak nějak průměrné. Určitě se na Fimfárum vyplatí podívat, ale nic nového nečekejte v tomto směru už s něčím novým jen tak přijít nemůžete. (11.06.2011)

Rozkošné rozprávky, naozaj rozkošné. Ale nie pre deti, na to je tam akosi priveľa zabíjania, zákerností alebo ubližovanie z rozmaru. Naviac, v každom pribehu má dôležitú úlohu alkohol. Najzábavnejší bol pre mňa pribeh z Damašku a najväčšie prekvapenie Tri sestry, čo je určite jediná animovaná rozprávka, kde sa objavil Engels, Marx a Lenin (ako svätá trojica na stole u antiklerika). –––– Lidé se měli dobře. Měli to, co měli rádi a měli rádi to, co měli. –––– Zbraně a kořalka jsou nejvýnosnější obchod na světě. –––– Malí se vždycky bojí velkých. Ale stojí za úvahu, že velcí se bojí nepatrnejch. (23.09.2017)