Válka světů

Co ten konec, proboha? A ty tuny nelogičností! Jasně, je to katastrofický film, který se nedá brát smrtelně vážně, ale režisér tak zvučného jména by si takovéto boty ve svých filmech snad mohl odpustit. O místy přehnaném sentimentu a zbytečně hysterické Fanning (co to provedli s nejlepší současnou dětskou herečkou?) raději pomlčet. A přitom v první půlce měl film našlápnuto stát se jedním z nejlepších blockbusterů letoška. Nestalo se... (28.06.2005)

║Rozpočet $132miliónov║Tržby USA $234,280,354║Tržby Celosvetovo $591,745,540║ Steven Spielberg a jeho životné méty sú vždy niečím famóznym okorenené, a tento film nie je iný - aj keď výhrady musia byť, hlavne voči mierne jednoduchému scenáru od Davida Koeppa. Našťastie nie je to samozrejme úplne klasický Blockbaster s nejakým odľahčením ako bolo vo filme Deň nezávislosti (1996), ktorý nás mohol len čisto pobaviť bez nejakého hlbšieho zamyslenia či vnútorného posolstva. Spielberg nás v tomto ohľade vôbec nešetrí a púšťa do nás či už zvukom alebo strhujúcimi efektmi obrovskú dávku napätia, v tom asi najdokonalejšom trikovom spracovaní aké mohlo doteraz len vzniknúť, aj keď tam bola nejaká nominácia na Oscara, tento film ho mal aj bezpochyby dostať, je to proste technický skvost. Možno na škodu zo Spielbergovej strany bolo, že rok 2005 a nejaké obdobie pred ním mal veľmi perné, jednak pomáhal Georgovi Lucasovi na jeho "Top" diely Star Wars Episode III a taktiež sa určite nemohol dočkať natáčania Mníchova, ktorý mal omnoho lepší scenár aj hercov a tiež bol nakoniec nevďačné obídení na Oscaroch. Obsadenie je na prvý pohľad dobré ale Tom Cruise pôsobí dosť plocho, aj keď zrovna nehrá záchrancu sveta, mohol zahrať túto úloha s charizmou tak ako v Minority Report a bola by to určite iná káva, celý film na tom tŕpne lebo sa krúti len okolo jeho postavy. Milé prekvapenia je uplakaná dcérenka v podaní mladej herečky ako Dakota Fanning ak bude takto pokračovať za chvíľu tu máme jednu z naj herečiek novej doby. Asi najväčšie sklamanie v obsadení bol Tim Robbins, v jeho podaní to bola neskutočne otravná filmová postava. Hudba k filmu bola samozrejme od dvorného skladateľa ako je John Williams , zložil uši drásajúcu hudbu, hlavne pri tej vysokej tónine tripodu, až človeka strasie. Kamera opäť klasika a lá Janusz Kaminski, to je tiež taká obrazová delikatesa jedného z Top kameramanov sveta. Top scéna - prvé uzretie svetla nášho sveta tripodom a teda konkrétne jeho vychádzanie spod zeme, následná aklimatizácia v prostredí a nekompromisná likvidácia obyvateľstva, pri prechode cez mesto ale i neskoršie strhnutie mosta, to bol až neskutočný pocit - najlepšie to je v kine, aj keď aj DTS (5.1) zvuk v domácom kine tiež spraví svoje. - tento spomínaný moment je pre mňa zatiaľ najdokonalejší špecialny trik /videl v kine 2x: 80%/ (27.12.2007)

Když jsem to viděl, myslel jsem, že mám vlčí mlhu a raději jsem si znovu pustil počáteční titulky a přesvědčil se, že se to fakt jmenuje Válka světů od režiséra Spielberga. Ale takovou sračku jsem už hodně dlouho neviděl. Předloha je velice dobře napsaný SF, s překvapivým koncem a dobrou zápletkou. Wells totiž byl spíš klasický autor inklinující ke krásám SF fantazií hlavně kvůli svobodě, kterou mu to přinášelo v zápletkách a příběhu. Rozhodně ale nebyly jeho povídky nebo romány hloupé, naivní, lineárně přímé linky ubíhající k předvídatelnýmu konci. Každýmu by mělo být jasný, že u Spielberga dojde k happyendu, že tam nějak přimíchá téma porušené rodiny, která se během filmu spraví, že se bude vyžívat v tricích a barvičkách kamery, ale ve výsledku těch efektů vlastně vůbec nevyužije k bližšímu popisu světa, ale jen k nadšeným "Och!" a "Ach!" které publikum v sálech tak rádo vydává. I mně to bylo jasný, jenže u Války světů se přeci jen vyznamenal pořádně. Řekl bych, že to přehnal stejně jako pejsek a kočička, protože když na závěr se všichni šťastně setkají (podotýkám celá rozpadlá rodina až na druhého manžela včetně za mrtvýho pokládanýho synka), je to už přeci jen trochu moc. Navíc průběh filmu je jakoby narychlo okopírován z některého z těch nudných béčkových scifáčů, které se vyrábějí jako na běžícím pásu pro americké SF televizní kanály. Cruise prostě někam jde s dcerou a synem a čas od času narazí na emzáky nebo nějakýho magora, ale vždycky jako zázrakem vyjde ze všeho zdravej. Co se týká té všemi opěvované Dakoty, myslím, že přehrávala víc jak android v Metropolisu a to už je co říct. Jedinej jakžtakž slušnej herec byl ten emzák, kterej na konci tak efektně umřel. (18.05.2006)

Pokulhávající logika a faktické chyby trochu sráží formalistické orgie, které se pod pevným režijním vedením stávají jedním z největších sci-fi zážitků celé historie filmového plátna. Na obtíž je zde bohužel i tradiční lpění na patetickém familiérním vyústění, jež vás sice šokuje, ale v trestuhodně negativním slova smyslu. Archaické uvažování protínají psychologické sekvence, které těží z bravurně vedených herců, naproti tomu horrorová pasáž o uvědomění, bez hlavy a paty, nemůže najít oporu ani v dotyčných superhvězdách. Dojem silné konzistence však naštěstí zůstává a snímek je jeden z těch šťastných případů, kdy srdce zatemňuje mozek a recipienti, kteří budou na tuto hru ochotni přistoupit, nezůstanou neodměněni. (12.07.2005)

Mě Spielberg rozhodně nezklamal. Svým způsobem opět velice originální způsob vyprávění - totiž naprosté zaměření se na Cruisovu postavu a absence nějakých bombastických ničících scén z Washingtonu a New Yorku a absolutní nezájem o to, co zrovna dělá americký prezident - tak tento způsob se mi hodně líbil. Díky tomu se člověk může docela dobře vcítit do Cruisovy postavy. K tomu navíc přispívá velmi působivá až dokumentární forma vyprávění, Spielberg navíc skvěle pracuje s neviděným (ale slyšeným) nebo jen naznačeným (tohle zvládá už od Čelistí). Vzhledem k předchozí režisérově tvorbě jde o film velice temný, drsný až děsivý. Geniálně je natočená úvodní scéna, Cruisovi hrůzu v očích skutečně věříte (hraje výborně) a chápete ho, protože scéna natočená opět jen z jeho pohledu je drtivě působivá. Podobně silné scény se objevují, když se v davové psychóze projeví temné stránky člověka. A pak ještě i třeba jen několikavteřinové klenoty jako je "řeka" či "vlak". Přiznám se, že sklepní scény s Timem mi přišly už trochu natahované, i když ta variace na kuchyňskou scénu z Jurského parku byla docela zajímavá. Snad si mohl Steven odpustit ty závěrečné asi dvě minuty, ale nakonec proč ne. Z technického hlediska je film bezchybný (u Spielberga nic nového), působivá je hudba Johna Williamse (i samostatně), v níž sice absentují nějaká velká témata, která ale naprosto slouží filmu. (06.07.2005)