Růžový panter

Nepřirozenost, křečovitost. Proč? Tak jsem Stevovi přál, vím že umí. Druhá věc: jaká to dekadentní zvrácenost??? Oholený Jean Reno? Co se děje? Apokalypsa? Ble. Teď trochu vážně: je velmi těžké navázat na excentrickou a navíc jednu z nejprapodivnějšich dvojic ve filmařské historii jako je Edwards/Sellers. Jejich humor uměl balancovat poměrně přirozeně, citlivě a přeně na tenké hraně mezi crazy komedií a inteligentním humorem, což se v tomto případě ne úplně podařilo. Růžový Panter "nové generace" tak sklouzl do křečovitého vtipu (opravdu?) a šaškování. J.Reno, zejména S.Martin vyznívají kontraproduktivně vůči postavám a hercům ve vedlejších či cameo rolích jako K.Kline,C.Owen a E..Mortimer. Asi se jen mohu domnívat jak je to těžké... navázat na něco, co má laťku tak vysoko, ale Steve, buď svůj! Moc si přeji, aby Pink partner nezmizel... a tak pokud chcete jít a vidět šaškárnu, shlédněte! Pokud chcete (dnes už konzervativně) vidět starého Clouseau nemusíte plýtvat časem, ale v žádném případě nezatracujte. Clouseau i Martin si zaslouží (možná) ještě jednu šanci (30.03.2006)

Již před třemi lety v době růžového vydání :-) jsem dával za 1* a i dnes se nic nezměnilo. Trapné scénky, které se snaží udělat z inspektora Clouseaua totálního idiota, nefungují, tak jak mají. Ještě trapnější jsou však jeho přeřeky, kterých je opravdu požehnaně, zato jeden horší než druhý. Když to přeženu, zasmál jsem tak dvakrát třikrát a to je na pinky pantera sakra málo :-( 20% (03.05.2009)

Žádná katastrofa se sice nekoná, měl jsem z toho větší strach, ale blbost je to stejně. Steve Martin působí spíše jako nevalný imitátor Petera Sellerse, než-li představitel Clouseaua, převleky (jeden z největších plusů "panterovské" série) zde téměř žádné nejsou a co se týče přeřeků to tvůrci přehnali totálně. Ale i když jsem to nyní popsal jako totální sračku, není tomu tak. Kouknout se na to dá. 40%. (02.05.2009)

I kdybych neznal předlohu, tak to není povedená komedie. Sice má (co se režie týče) celkem tempo, ale jednotlivé skeče se dělí na povedené (těch je pár), ucházející (těch je více) a nevtipné (těch je nejvíc), přičemž to jako celek postrádá určitý tvar (takový nicneříkající mišmaš). Slabší variace Johnnyho Englishe, nic víc, nic míň. Ale klobouk dolů před tím, že to aspoň není úplný trapas (jde o boj s mocným protivníkem), jenom je to dost často nuda... navíc, kdo viděl trailer, tak viděl to nejlepší z filmu. (10.02.2006)

Soundtrack Christophe Beck: 1. Main Titles ,2. Perfect Day for a Murder ,3. The Damburger Incident ,4. Dreyfus in Charge ,5. Paris Bound ,6. The Airport ,7. Helping Nicole Get Off ,8. The Area is Secure ,9. Blind Love ,10. Pierre Phouquette ,11. 006 Calling ,12. Flesh Mask ,13. Pinch a Finger ,14. A Farewell to Ponton ,15. Vitamin V ,16. Clouseau's Lament ,17. Chasing Yuri ,18. Waldorf Astoria Arrival ,19. The Ring ,20. Dragalong Dreyfus ,21. End Titles ,22. Pink Panther Theme , (10.06.2011)