Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Jaroslav Polišenský netočí často, avšak látky které si vybere vždy stojí za to. Bylo tomu tak u titulu Ex offo, příběhu advokáta hájícího K. H. Franka i u titulu Gambit, který z nečekané strany odkrýval pozadí Babických událostí z roku 1951. Nyní, do třetice, přichází s titulem In nomine patris, který nabízí fiktivní pohled na události okolo tzv. Čihošťského zázraku. Autorem všech tří příběhů je Polišenského spolužák, scenárista Jan Drbohlav. Při obsazování rolí sáhl Jaroslav Polišenský, který se v mezidobí živí jako režisér dabingu, po hercích, které z dabingového studia dobře zná: Viktor Preiss, Klára Issová, Jiří Langmajer, Pavel Kříž, Michal Pavlata, Ladislav Potměšil, Saša Rašilov, Lukáš Hlavica, Miroslav Táborský, Bára Munzarová, Lucie Vondráčková. Pro Českou televizi, jako medium veřejné služby, je přímo povinností vracet se uměleckou formou k těmto dnes živým tématům. Autorům nešlo o rekonstrukci a vysvětlení oněch událostí, autorům šlo o to, co je v možnostech dramatického umění: na pozadí dějin vytvořit drama lidských osudů, charakterů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (87)

triatlet 

všechny recenze uživatele

Silný příběh trochu snižují odbočující linie - partnerské pletky filmařů a prozření režiséra (Jiřího Laggmajera), který ví, na čí straně barikády stojí. I když z hlediska plynulosti děje je scénář vystavěn velice umně a prakticky všechny postavy mají stejně důležitou roli - zajímavými postavami jsou oba četníci, nebo sedlák, který vysvětluje svou teorii "Ve jménu otce". Číhošťský zázrak by si zasloužil filmové zpracování. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Na české poměry celkem dobrý film, zabývající se vážným tématem z naší novodobé historie, konkrétně zločinnosti komunistického režimu. Kněze Josefa Toufara, kterého umlátili estébáci k smrti, tu velmi věrohodně hraje Viktor Preiss. Zásadně nesouhlasím s názorem honajze - naopak s využitím faktografie natočeno citlivě a s pochopením! Tedy, chci říci, že film vyjadřuje podstatu případu i "ducha" doby komunistického teroru. Zcela zásadní otázkou však zůstává, kdo byli lidé, kteří ten původní dokument o nebohém knězi natočili (zda byli skutečně tak nevinně neutrální, zda ještě žijí apod.), kým byl skutečný režisér Přemysl Freiman (otec herečky Veroniky Freimanové), který natočil onen hanebný propagandistický snímek "Běda tomu, skrze něhož pohoršení přichází"...a jenž jako prominentní komunistický dokumentarista mimo jiné točil i snímek o úmrtí Klementa Gottwalda... Za největší chybu filmu považuji zapletení milostného románku mezi režiséra (jímž byl ve skutečnosti fanatický komunista Přemysl Freiman) a neteř P. Toufara. Něco takového považuji za propastně vzdálené realitě a v případě filmu za velkou hloupost. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Nemůžu uvěřit, že tenhle skvělý televizní film natočil Jaromír Polišenský, režisér ubohostí Ordinace, Přístav, Cesty domů atd. Tohle je po filmařské stránce výborně odvedeno. A nejen po filmařské, i scénář se až na nějaké vyjímky drží přesně podle skutečnosti. Herecké výkony parádní, všichni odvádí skvělou práci a postavy hrají velmi přesvědčivě. Hudební podklad mě kolikrát vyrazil dech - zejména nadpozemské chorály, které zaznívaly při výsleších kněze Toufara. Dobově také přesné, ať už natáčení v ateliérech nebo v reáliích. Celkově to na mě působilo kouzlem inscenací, které se dříve běžně takhle natáčely a dnes už prakticky nevznikají. A znovu si můžu zanadávat na ty svině komoušský, ti mohli v 50. létech naprosto všechno a mohli sprovodit ze světa každého, kdo se jim jen trochu znelíbil, nebo narušoval jejich ideologii. Hnus největší, srovnatelný s gestapáky. ()

honz 

všechny recenze uživatele

Opravdu sugestivně, až trýznivě navozené ovzduší důsledků komunistické zvůle padesátých let. Přesvědčivý (jako vždy) Viktor Preiss v roli faráře Toufara, kterého ve vězení umučili bolševici. Velmi dobrá byla i Klára Issová v úloze jeho nic nechápající neteře. Výborný výkon podal Ladislav Potměšil v postavě prostého venkovského policajta, který, i když neúmyslně, svým hlášením odstartoval hrůzu tragické události... ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta byla strašná. Dokonce si myslím, že strašnější než druhá světová válka. V té výkvět národa (morální, politický, vojenský, intelektuální atd..) likvidoval okupant - nepřítel. Po válce Češi mučili a zabíjeli Čechy. Někdy dokonce tak brutálně a v takovém množství, že se tomu divili i soudruzi v SSSR. Nevím nakolik je příběh z Čihoště v tomto podání autetický. Např. existovalo hlášení z místní stanice SNB o údajném zázraku? Každopádně hlavní fakta jsou jasná. V lednu 1950 byl farář Josef Toufar obviněn ze zinscenování tzv. číhošťského zázraku. Podle svědků se 11. prosince a 25. prosince 1949 během mše v tamním kostele pohnul půlmetrový krucifix (kříž) na oltáři několikrát ze strany na stranu. Při mši na Boží hod vánoční téhož roku se prý křížek pohnul znovu, jak opět vypovědělo několik věřících. Šířící se zpráva o zázraku přitáhla pozornost StB. Toufar byl 28. ledna 1950 zatčen a odvlečen do věznice ve Valdicích. Tam byl krutým mučením (bití, elektrický proud a žízeň) postupně přinucen přiznat, že sexuálně zneužíval malé děti (vyšetřování v 90. letech vyloučilo pravdivost těchto obvinění, jazykoví experti navíc dospěli k závěru, že Toufar vůbec nebyl autorem přiznání a pouze podepsal text sepsaný někým jiným) a že skrytě pohyboval křížkem (i zde experti dospěli k závěru, že text sepsal někdo z vyšetřovatelů, navíc rekonstrukce prokázala, že popisované zařízení na pohyb křížku nemohlo fungovat). Pohyb křížku se nepodařilo vysvětlit dodnes: žádný z mechanismů, který StB sestavila či prohlásila za prostředek k pohybování křížkem, podle rekonstrukcí buď nemohl fungovat, nebo by musel být na holém oltáři jasně viditelný. ---- 25. února 1950 byl Josef Toufar v kritickém zdravotním stavu způsobeném mučením převezen do pražského státního sanatoria, kde vzápětí zemřel. Do úmrtního listu musel podle pozdějšího vyšetřování lékař na příkaz StB zapsat jako důvod smrti pouze prasklý žaludeční vřed a vynechat jasné stopy mučení. O 18 let později se při vyšetřování smrti Josefa Toufara vyjádřil MUDr. František Mauer takto: „Při operaci Josefa Toufara jsem tehdy asistoval. Dělali jsme všechno, co bylo v lidských silách, ale toho člověka nebylo možno zachránit. Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych – jasná vražda!“. ---- Po umučení Josefa Toufara si jeho roli ve filmu zahrál sám komunistický prokurátor a vrah Karel Čížek. ----- Josef Toufar je pohřben v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích pod falešným jménem J. Zouhar, příbuzným byla jeho smrt oznámena až po čtyřech letech. Vedoucí vyšetřovatelského týmu, který Toufara umučil k smrti, Ladislav Mácha, byl zpočátku potrestán jen stranickou důtkou (spíše za neúspěch než za samotnou smrt vězně). V roce 1968 byl soudem osvobozen, protože se mu nepodařilo prokázat přímo vraždu a zneužití pravomocí bylo podle tehdejších zákonů promlčeno. V roce 1998 byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody nepodmíněně (nepodařilo se prokázat přímou souvislost mezi mučením a smrtí, přestože byla podle expertů vysoce pravděpodobná, ani úmyslné pozdní poskytnutí pomoci). V roce 1999 odvolací soud změnil trest na dva roky. Trest ale ze zdravotních důvodů nenastoupil.(zdroj Vlastimil Shaana Šantroch) ------------------------------------- Za sebe dodávám, že těchto filmů je stále třeba a veřejnoprávní ČT jich bohužel ,,nechrlí" tolik kolik by bylo v rámci upadající paměti národa a neznalosti nových generací narozených v demokracii třeba. * * * * () (méně) (více)

Galerie (15)

Zajímavosti (8)

  • Deset dnů před svým uvedením na obrazovku dostal film na X. Mezinárodním filmovém a televizním festivalu dětí a mládeže Filmák 2004 In nomine patris cenu Českých drah a. s. pro nejlepší televizní dramatický pořad pro mládež s přesvědčivou rekonstrukcí skutečného příběhu z 50. let, který svým poselstvím může oslovit i dnešní mládež. [Zdroj: ceskatelevize.cz] (Piri)
  • V sobotu 12. března 2005 dostal film na 18. mezinárodním festivalu televizní tvorby v Remeši In nomine patris hlavní cenu. Bylo tomu poprvé, kdy Česká televize získala v Remeši hlavní cenu pro nejlepší televizní film. (Piri)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v obciach Zhoř a Mírov, v Prahe, Mladej Boleslavy a zámku Moravská Třebová. (Zdroj: filmovamista.cz) (dyfur)

Reklama

Reklama