Aladin

Tady byl Disney (potažmo svět) ještě v pořádku. Milá, nezkažená pohádka, která se nesnaží dětem cpát do hlav zvrácenosti a prostě chce jen bavit. Písničky nejsou vlezlé, animace samozřejmě nádherná - mám slabost pro tu klasickou, kterou žádné polygony nikdy nenahradí. A hlavně se jedná o pohádku, která je primárně pro děti a jako bonus nějaké narážky i pro dospělé, zatímco dneska už je to přesně naopak = debilní parodie pro dospělé a na dětský svět se úplně zapomíná. (26.05.2024)

"Like so many things, it is not what is outside, but what is inside that counts." Tahle půvabná pohádka představuje po "Kráska a zvíře" nejzářivějšího vyslance slavné Disneyho éry z počátku 90. let, "Aladina". Pochází z doby, kdy ve studiu strýčka Walta ještě animace byla králem a nikoli, jak je tomu teď, pouhým otrokem ve službách moralizujících báchorek. Animační exploze, pro niž je vizuální gag vším, je v případě "Aladina" přímo omračující; a přece nepřebíjí, ale tvoří s dějovou linií vzájemně vyvážený, koexistenční celek, jenž je bezchybným prostředníkem k vyprávění magického příběhu z pohádek tisíce a jedné noci. Kdybych nějakým záhadným způsobem přišel ke kouzelné lampě, a měl tím pádem možnost pomoci třemi přáními tomuhle, v současné době tak těžce zkoušenému filmovému odvětví - přál bych si za 1, Studio, jež staví zábavu nad výchovu, a hravost nad vypočítavost! 2, Vrátil bych zpátky víru v život kresleného filmu! 3, Sťal bych animátorům jejich okovy a daroval jim tvůrčí svobodu! Tohle se ale bohužel stane jen stěží :-( .... takže zahoďte tužky a barvy! .... míříme vstříc nulám a jedničkám! (06.01.2005)

No to je ovšem jiná. Upřímně nechápu ty stížnosti na údajný sexismus Disney, protože oni ten svůj zavedený typ postavy – atraktivní flákač s iluzemi o své výjimečnosti – zachovají i při změně pohlaví. Tentokrát však udělali skutečně tvůrčí krok, dovedli ji do zcela logické podoby a udělali z ní zloděje z povolání s psychotickou posedlostí nenáročným životem a bohatstvím, jehož zahálčivost se rodí z přiznané nechuti k práci – představte si Popelku, kdyby kradla ručníky a měla osobnost. A co je nejlepší, tahle zásadní charakterová vada je nejenom pojmenována, ale funguje jako jádro příběhu a teprve její vědomé napravení a vyměnění za nesobeckost a obětavost umožňuje hrdinovi vysloužit si svůj happy end, čímž se z Aladina stává historicky první disneyovská princeznovka s použitelným morálním ponaučením. Do toho nám navíc vstupuje popkulturní smršť a meta riffování v podání vynikajícího Williamsova džina a nebývale zvládnutá princezna, která na jednu stranu není ořezávátko a zároveň svou okázalou emancipovaností nikdy nevstupuje do té otravné říše typicky pokryteckých, užvaněných, feministických Mařen. Osobně jdu sice víc do kolen z Flynn Ridera, ale tohle je pravděpodobně první disneyovka, kterou bych dětem pustila beze strachu, že z nich vyrostou amorální oportunističtí zmrdi, a to nějaké mé osobní áchání dalece převažuje. (17.08.2014)

Tak tady není absolutně co řešit jasných 5 hvězd. Animák na který budou vzpomínat generace lidí myslím, že takové Toy Story 1 až 10 (číslo zkomoleno naschvál kdoví kolik to bude mít ještě dílů) se proti tomuhle může jít bodnout. Plusové body navíc za toho papouška ten měl luxusní hefty navíc splnil co slíbil a narval do sultána ty sušenky:-). (26.05.2019)

Přelom osmdesátých a devadesátých let byl podle mého skromného názoru nejlepším disneyovským obdobím. Menkenova hudba zaslouženě oceněna Oscarem, Jasmína patřící mezi nejkrásnější animované princezny, roztomilý Abu a samozřejmě geniální Džin (pan Brousek mladší si na něm dal v českém dabingu opravdu záležet). Určitě jedna z pohádek, kterou budu ráda pouštět dětem :). (18.04.2008)