Pod kůží

A pak že se "dneska" netočí dobré horrory a nemusí to být ani filmy profláklých filmařů, s profláklými herci a áčkovými zápletkami. Tohle je zákeřný útok zezadu. Skoro doslova. V jisté míře zajímavá zápletka, pozoruhodné monstrum, dobře napsané a odehrané postavy (ten brýlatý študentík byl skvělý a jeho postava měla i dobrý vývoj). Hodně se mi líbilo to skryté poselství, že každý, ať už mámk něčemu předpoklady, nebo naopak nemá, nakonec má své místo v kolektivu/společnosti a každý je k něčemu dobrý. Kupodivu mi překvapivě ani nijak nevadil ten rychlý střih při vypjatých situacích, zvláště ve spojení s monstrem, protože jsem to bral jako jakousi jeho součást, přívlastek jeho pohybu/akce/projevu. Má to skoro všechno, co má dobrý horror mít a to i přesto, že to operuje s již profláklými postupy. Navzdory jim dokázal Wilkins ukázat, že i s tím se dá udělat dobrý film. (25.02.2012)

Na opuštěné benzínce si dali nedobrovolné dostaveníčko pár, který tvoří kriminálník s fetačkou, kteří unesli párek intelektuálů přijíždějících sem kempovat a spolu s nimi je tu hlavně ježatá potvůrka s bodlinami lačnící po lidském mase a hlad má prakticky pořád. Když vás tahle potvora kousne nebo se píchnete o její bodlinu, tak to z vašeho těla udělá chodící zmutovanou mrtvolu s odpadávajícími kusy končetin, které se navíc samovolně pohybují. Nápad dobrý leč ne naplno využitý. Výchozí situace je jako stvořená pro pořádná hororová jatka, která se ovšem nedostaví v plné parádě a tak tento horor těží spíše ze situace bezprostředního ohrožení ústřední trojky (fetačka umře hned na začátku), která přes počáteční nevraživost bude muset chtě nechtě spolupracovat, aby se z téhle šlamastyky dostala a jediným klíčem, jak zvítězit v nerovném boji, je odhalit protivníkovu slabinu spočívající v tom, že se jedná o teplomilného tvora, kterého jsem si díky ultrazběsilému střihu užil tak napůl a stejně tak napůl jsem si užil tento horor. Asi jsem chtěl od tohohle hororu větší napětí i hutnější atmosféru a hlavně těch krvavých a drastických scén nebylo mnoho a jedna odřezaná ruka zaživa hrůzu nenažene. Rozhodně průměrný horor s hvězdami nižší svítivosti (největší hvězdy jsou tu obrýlený Paulo Constanzo a snaživá Jill Wagner) z kterého je cítit promrhaný potenciál. (18.11.2009)

Hned začátek napoví, že tenhle nízkorozpočťák si bude pomáhat chaotickým střihem. No a když jsem viděl ústřední pár, tak jsem věděl, že je zle. Dvě vemena, kteří si nejsou schopni rozdělat stan si vyrazí do přírody. Kvůli své nulové manuální zručnosti jsou nuceni k odjezdu do motelu. Jenže po cestě narazí na druhý ( záporný ) pár. A z kladného páru jsou najednou rukojmí. Jenže to pravý zlo na oba páry teprve čeká. Film sice obsahuje trochu té chaotické ( díky střihu ) akce, krve a napětí, ale taky otřesný herecký výkony. Navíc vše kazí naprosto dementní kamera. Místy mi navíc film připadal jako hodně špatná komedie. (26.04.2016)

Pokud pominu příšerný střih, zbyde těžce neoriginální survival záležitost (skupinka nešťastných lidiček zavřená v budově, zatímco venku běhá zlosyn). Vlastně si nevzpomínám, kdy naposled jsem viděl takhle debilní horor (ba jo - asi předevčírem). Ona všemi milovaná příšerka je plagiát Věci od Carpentera, s tím rozdílem, že má bodlinky a její přítomnost na plátně vyvolává u střihače epileptické záchvaty. Obzvláště vypečené jsou charaktery. Dobráček stromofil mě svým pseudobiologickým žvaněním rozčílil hned v úvodu takovým způsobem, že jsem mu přál, aby na něj spadla dobře urostlá sekvoj. Když se v závěru jal sebezmrazování, zatímco jeho kolega (uprchlý zločinec) procházel personální glorifikací, pojal jsem podezření, že si tvůrci z diváka dělají regulérní prdel. Dvě hvězdy za nemalé náznaky slušného gore, atmosféry a napětí. (05.06.2012)

No kdyby se takovejhle příjemnej malej horor objevoval častějc než jednou za čtvrt roku, vůbec bych se nezlobil. Potěšující je hlavně zjištění, že je stále možné přijít s originálním monstrem, které ve své originalitě působí zároveň nenuceným dojmem. Ve Splinteru jsou to takové sympatické parazitické bodlinky, které mají kupu nepříjemných vlastností, jako například brát svému hostiteli život. Hlavní dvě postavy působí také velmi sympaticky, divák na nich může ocenit i to, že jejich chování je vzhledem k situaci poměrně racionální (tedy alespoň ve větší části filmu, v závěrečných dvaceti minutách už to trochu ujíždí). Nízký rozpočet se projevil hlavně v tom, že monstrum není nikdy vidět celé v pohybu - v těch momentech je nám totiž nabízeno pomocí sledu velice rychle sestříhaných scén (takže o jeho přesném vzhledu máme jen mlhavou představu), což však zase krásně koresponduje se způsobem jeho "chůze". Tudíž má toto nutné opatření spíše kladný efekt. Splinter jednoznačně můžu doporučit - je to bezproblémově fungující horor, v němž je přítomno napětí i nějaké ty krvavější scény. V závěru, respektive v posledních dvaceti minutách, bych sice ocenil trochu jiný vývoj děje, ale přesto jsem se snímkem spokojen. Bude druhý díl, nebude druhý díl ... (01.11.2008)