Pod kůží

Hned začátek napoví, že tenhle nízkorozpočťák si bude pomáhat chaotickým střihem. No a když jsem viděl ústřední pár, tak jsem věděl, že je zle. Dvě vemena, kteří si nejsou schopni rozdělat stan si vyrazí do přírody. Kvůli své nulové manuální zručnosti jsou nuceni k odjezdu do motelu. Jenže po cestě narazí na druhý ( záporný ) pár. A z kladného páru jsou najednou rukojmí. Jenže to pravý zlo na oba páry teprve čeká. Film sice obsahuje trochu té chaotické ( díky střihu ) akce, krve a napětí, ale taky otřesný herecký výkony. Navíc vše kazí naprosto dementní kamera. Místy mi navíc film připadal jako hodně špatná komedie. (26.04.2016)

Další pěkněj horor na který jsem narazil po dlouhé době. Do poloviny jsem se na to koukal s CZ dabingem a musel jsem to vypnout a sehnat si original s titulkama. Takže bacha. Na úvod moc pěkná atmosféra, než se setmí a děj se odehrává na pumpě. Ano mnohokrát omletý námět, ale bylo to slušný. Herci - 70%, Logika celkem ušla. Jen mi tam chybělo více obětí a krvéé - 4* (19.05.2010)

„Pod kůží“ je malý film, který dokáže zaujmout tím, že jsou zde sice klišé, která jsou pro americký horor typická, ale zároveň jsou zde momenty, kdy jsou tato klišé postavena na hlavu. Jsem si jistý, že každý jiný film by zde ještě řešil vztah mezi rukojmími a zločinci, ale „Pod kůží“ se na tohle nezaměřuje a řeší situace dobře a vlastně i celkem inovativně. Je jednodušší se spojit s nepřítelem proti společnému nepříteli než bojovat každý sám za sebe. (22.07.2014)

Mladý zamilovaný páreček („mistři světa“ ve stavění stanů a ON navíc „tak trochu“ filosof přes stromy) si vyráží užít do přírody trochu těch nevinných radovánek (pro ty, co doposud nepronikli do mých „jinotajů“ – zapíchat si) a jelikož nejsou schopni (si) postavit ani stan, nejprve je (zcela po zásluze) na cestě do motelu přepadne uprchlý trestanec se svojí sjetou (pardon, dva dny abstinující) přítelkyní mířící spolu do Mexika, aby se jim posléze (téměř) dostalo i to, kvůli čemu přijeli. (O)píchání. Problémem však je, že nikoliv „společného láskyplného“, nýbrž od ježury (dikobrazu?) z vesmíru resp. následně (na benzínce) od „Adamsovic pana ručičky“, co mj. rád (lidské) teplo. Splinter je další z dlouhé řady fantasmagorií (T. Wilkins musel mít skutečně (během natáčení) permanentně "pod kůží") a já se definitivně ujistil, že na příští dovolenou si přibalím i kameru, samozřejmě bez stabilizátoru. Je to přece tak jednoduché.... Někdy mě skutečně až zaráží, jak malé nároky (v daném žánru) někteří (z vás) mají. Nízkorozpočťáky typu Splinter jsou samozřejmě omezeny rozpočtem a tak musí (pokud chtějí diváka něčím zaujmout popř. strhnout) vsadit na jiné atributy než je vizuální (triková) stránka. Buď na budování postupné (paranoidní) atmosféry a následné její gradaci, či to vzít z opačné stránky, vsadit na odlehčenější (černo)humornou notu popř. to rovnou pojmout jako parodii. Splinter (až na pár=2 světlejších momentů) nic podobného nenabízí a tak (po zásluze) aspiruje na (nicneřešící) titul: naprosto zbytečný snímek. p.s. korunu tomu všemu nasazuje netradiční amputace ruky, v jejímž světle se snímek D. Boyela 127 hours jeví jako „mnoho povyku pro nic“ a skutečný A. Ralston jako velký „bolestín a cimprlik“. (05.06.2012)

Vcelku chytlavá zápletka a zajimavé monstrum se ztrácí za objektivy zmatené kamery, která hodně kazí výsledný dojem z filmu - některé scény jsem si musel pomaleji přehrát, abych vůbec něco viděl. S čímž samozřejmě souvisí absence jakékoliv hustší atmosféry, která by byla tady opravdu na místě - tři postavy zabarikádované na benzínce s monstrem okolo ní... Nakonec je z toho tuctové béčko. 50% (23.04.2009)