Moje matka

Moje matka je velka zdimacka divakovych citu. Film vsak jakousi cistotou oplyvajici umi zaujmout a strhnout pozornost. Vyborne herecke vykony, hlavne Maria Lundqvist byla perfektni. Dobre vykreslene charaktery postav, hezke obrazky a hudba. Namet na hrane kyce, svym zpracovanim jde ale o silny filmovy zazitek. (22.11.2015)

Vzťah matky so synom patrí medzi najkrajšie a najintenzívnejšie pocity, aký si len vieme predstaviť. Zároveň však, v závislosti od jednotlivých pováh a okolia, je často tento vzťah aj veľmi krehký a citlivý. Niečo také ako vojna dokáže v duši malého chlapca urobiť riadny chaos a matku zase zneistiť a priviesť do úzkych. O tomto všetkom pekne pojednáva aj tento film, kde celkový dojem je navyše ozdobený celkom vizuálne netypickým, opačným farebným prevedením minulosti (farebné) a prítomnosti (čiernobiele). Škoda, že charaktery jednotlivých aktérov (až na nevlastnú matku) neboli rozvinuté a rozobraté do väčšej hĺbky, hlavne u matky išlo o povrchné rozpitvanie problému. Tiež to chcelo viac osobných súvislostí v kontexte udalostí vojnového prostredia a celkovej neutešenej situácie. Niektoré scénky si žiadali aj vyššiu emotívnu hladinu. 70/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (16.04.2015)

Film o dítěti, které má dvě matky a přitom duši sirotka ve mně probudil úvahy nad neláskou, která je sice opakem lásky, ale ne tak jako nenávist. Nenávidět lze jen toho, kdo je pro nás důležitý a koho si všímáme. Nemilovat je možné mnohem snáz, nestojí to skoro žádné síly - stačí druhému nevěnovat pozornost, neusmát se na něj, neobejmout. Nenávist je ohnivá, neláska chladná. Snímek Moje matka dokáže tento chlad doléhající na dětské srdce skvěle ukázat. Jinak na mě však působil příliš uhlazeně, strojeně, místy pateticky. Zejména velkolepá hudba překáží - za celé dvě hodiny téměř nepřestane znít; přitom by se hodila spíš pro výpravnou fantasy než pro komorní drama. (11.06.2009)

Škoda, že sa celá podstata tejto drámy začne vykresľovať a vyvíjať až po vyše hodinke, v ktorej sa pomerne monotónne vykresľujú len charaktery. Ale tá druhá polovica stojí za to, aj keď ako celok to rozhodne malo na viac. Najviac ale zaujal spôsob retrospektívneho zobrazenia, ktorý je v tomto štýle niečím originálny. 75%. (01.07.2007)

Několik tisíc dětí je z Rusy bombardovaného Finska posláno do sousedního neutrálního Švédska. Tam na ně čeká buď dočasný pobyt v náhradních rodinách nebo dětský domov. Mezi nimi je i devítiletý hlavní hrdina filmu Eero. Ocitá se na švédském venkově v osudem těžce stíhané rodině.Po počátečních rozpačitých reakcích, především ze strany náhradní švédské "maminky" Stige, vznikne mezi oběma velmi silné citové pouto. Možná silnější než Eero chová ke své skutečné matce... Velmi citlivě natočený snímek, nádherná severská krajina, výborná hudba. (01.08.2008)