Dravci

Člověku se až sbíhají sliny jak byl tenhle film výživný a chutný, plný nečekaných ingrediencí a lahodných hereckých výkonů. Robert Carlyle je jedním slověm boží a Guy Pearce předvádí přinejmenším svůj standart. Režisérka Antonia Bird ukuchtila vynikající pokrm pro filmového labužníka a mě těší, že ho vařila i v tradiční české kuchyni. - Co to vaříte? - Dušené maso. - Chcete pomoct? - Ne, ne,... ale později byste možná... mohl přispět. (25.04.2010)

Už z úvodních dvou citátů jsem myslel, že nebudu. Ovšem nikdy bych nedoufal, jaký můžou být "Dravci" film (rozuměj jak kvalitní). Neskutečně ujetá kombinace westernu, hororu a černočerné Burtonovské komedie. Zajímavé je, že film není nechutný či oplzlý, každá gore scéna je na hranici ujetosti a nechutnosti, ale nikdy ji nepřekročí. Na ujetosti rovněž přidává vynikající hudební doprovod, kdy například v napínavé scéně honičky v lese hraje skoro až žertovná hudba. Herci jsou do jednoho výteční. Zvláště Robert Carlyle nemá chybu. Scénář není ani trochu hloupý (to je v dnešní době v hororovém žánru co říct) a do detailu promyšlený. Oplývá jak napětím, tak černým humorem. Každá postava má svůj prostor, žádná není zbytečná, nebo jen do počtu. Paní režisérka Antonia Bird si s daným tématem pohrála a na výsledku je to vidět (krásná příroda - Tatry). "Dravci" (v TV uvedeni pod debilním názvem "Žer, nebo umři") jsou velice svéráznou, ujetou a zábavnou podívanou, natočenou s malým rozpočtem a pro radost. To už se dneska málo vidí. Vy všichni hororofilové, ujeťáci i milovníci netradičních westernů - tenhle film je pro vás. (02.02.2008)

Dvakrát jsem si řekla, to snad ne, ale pak jsem rezignovala a přijala film, děj, herce a hudbu jak leží a běží. Netušila jsem totiž předem, do čeho jdu, když jsem si tenhle mix horror-komedie-western pustila v pozdních nočních hodinách. Pravdou je, že mě ze začátku trochu šokovalo témA CHUŤOVKY KANIBALISMU ale pak, když jsem přistoupila na pravidla nechutnosti, jsem se i bavila. Hlavně při velmi černohumorných hláškách vrchního kanibala Carlyla a při vyděšeném pohledu Pierceho a vůbec i ostatní hráli jaksi o život (asi jim za patama funěl nějákéj labužník). (15.05.2005)

Velmi zajímavý film, který docela věrně převádí na filmové plátno legendu o Wendigo. Nádherná česko slovenská krajina nabízí spolu s netradičním soundtrackem, kombinujícím komediální a depresivní prvky s hororovými, zajímavé a nezvykle přitažlivé obrazozvukové koláže, jenž divák nikde jinde nenajde. Na horor je nechutných scén pomálu, což s povděkem kvituji. Moderní horor by neměl zaujmout jen co největším počtem gore efektů a Dravci tohle splňují více než dostatečně. Hlavní roli zde překvapivě nehraje Guy Pearce, nýbrž Robert Carlyle spolu s atmosférou osamocených a nehostinných míst 'Ameriky'. (02.02.2007)

"Ten, který bojuje s monstry by si měl dávat pozor, aby se sám nestal monstrem". Myslím, že tenhle citát z Nietzscheho hned v úvodu filmu vystihuje opravdu přesně vše, o co v tomhle brilantním hororovém dramatu jde. Kapitán Boyd (G. Pearce) je skutečným >antihrdinou< , poslaným po mexicko-americké válce "za statečnost" - vlastně za trest - kamsi do odlehlé pevnosti v horách Sierra Nevady a v úzké (leč velmi různorodé) komunitě hrstky vojáků a personálu musí čelit největší zkoušce svého života. Ano, ta potrava jim dala nebývalou sílu, aby je nakonec zahubila jejich slabost. Velmi jednoduchými výrazovými prostředky (mmj. s pomocí dekadentně bizarního, ale velmi jemného sofistikovaného černého humoru) a bez nějakých zvláštních efektů (ke kterým by žánr mohl svádět) dosahuje režisérka(!) filmu opravdu >husté< atmosféry ve skvěle vystavěné a svým způsobem snad i uvěřitelné zápletce a vytváří tak mírně stylizovaný, velmi drsný a krvavý, ale smysluplný a poutavý příběh lidí v mezní situaci, rezignujících na své lidství a nakonec i na život sám. Vše umocněno místy až pitoreskně absurdním hudebním doprovodem Damona Albarna a mistra minimalisticko-symfonických zvukových koláží Michaela Nymana. - - - Čtyři a půl hvězdičky za tuhle filmovou (vskutku) lahůdku - nakonec po (mučivé ;-) úvaze zaokrouhleno (i za tu hudbu) nahoru... (30.03.2007)