Obsahy(1)
Pánové! Je zle! Jede k nám revizor! Kristepane! A inkognito! Krátký popis: Kdo by neznal notoricky známý začátek hry Revizor ruského klasika N. V. Gogola. Hrál se na mnoha jevištích, památná inscenace je ta z konce 60. let z Činoherního klubu, v níž hostoval Oleg Tabakov. Tato inscenace se stala úspěšná i pro svůj politický podtext, který si v něm každý v tehdejších letech totality rád našel. Pozoruhodné je, že po mnoha desítkách let není hra o nic méně aktuální. Genialita autora, patrně. I v jednadvacátém století bují úplatkářství, protekcionalismus, lemplovství, požitkářství, snaha vyšvihnout se na ohnutých zádech druhých, submisivita k nadřízeným... A osvobozující smích nad tím vším a stále stejným lidským hemžením, které se projevuje konstantně napříč věkem právě proto, že vyvěrá z lidského charakteru. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
Nevím, jaká je předloha - jestli taky tak komediální. Ale takoví herci, kteří v tom hráli, tomu určitě ještě přidali. Takové detaily a všechno, to mě rozesmívalo celou dobu, stejně jako ty dialogy, monology a situace. Divadlu a inscenacím nějak zvlášť nefandím, ale tohle fakt stálo za to. Ještě teď se usmívám. ()
Problémem Oldřicha Kaisera vždycky bylo, je a bude přehrávání. A právě na Revizorovi se to dá demonstrovat. Dokud je Chlestakov umolousaná nula a nemá na zaplacení hotelu, je Kaiser výborný, decentní, uměřený, dokonalý. Stejně tak v situacích, kdy mu ještě nedochází, že ho všichni mají za obávaného revizora. Jenže pak už je zas všechno ve starých kolejích: humpolácky divadelní manýra, přehnaná dikce, grimasy, šaškování, trapnost. Zajímavé ve srovnání s Jiřím Lábusem. Jeho Hejtman prochází stejným vývojem v opačném směru, a přesto Lábus po celou dobu udrží pokerface zkušeného komika. 50 % ()
Bohužel, Polesného Revizor je nedobrá inscenace. Oldřich Kaiser je přesvědčivý jen v první poloze - člověka na dně, bez peněz, který musí žebrat o kus shnilé ryby, protože hostinský už nechce dát na dluh. Ve zbytku - již jako obávaný a vážený revizor - se chvástá spíše ve stylu svých televizních vystoupení než ve shodě s ostatním hereckým ansámblem (který je natolik nesourodý, že inscenací boří ještě více). Hvězdičky dávám za úvodní monolog Chlestakovova sluhy v podání Josefa Dvořáka. Tak úžasnou a smutně svíravou hereckou miniaturu jsem v televizi velmi dlouho neviděl. ()
Zatímco kniha a některé filmové verze Revizora apelují na svědomí a text i herectví jde víc pod povrch věcí, tato verze se zaměřila na karikování už tak karikatur ve snaze diváka hodně pobavit. Mě to ale v žádném případě neuráží, naopak, je jen logické, že každý režisér hledá "svůj" přístup a pokud je ještě Oldřich Kaiser v takovéto formě, tak já se královsky bavím. ()
Mám tuhle verzi Revizora rád; ne snad proto, že by byla nejlepší, ale Chlestakovovo opilecké holedbání se je tak kouzelné, že jsem si ho musel pustit asi desetkrát. Kaiser ale pravda mimo tuto scénu trochu přehrává, ono se však také jedná o dost náročnou roli. Zajímavý je Lábus coby hejtman; už dlouho si myslím, že Jiří Lábus neumí hrát a jeho herecké kvality zůstaly vyčerpány Rumburakem. Na jeho roli hejtmana je ovšem vidět, že hrát neumí vůbec a to obzlášť v kontrastu s tím, jak geniálně ve své době tuto postavu ztvárnil Landovský v sezóně 1971. ()
Reklama