Spiknutí střelného prachu

Kto sa chce dozvedieť, prečo vlastne tí Angličania každý rok vystreľujú ohňostroje v Guy Fawkes Night, tu sa dozvie celé pozadie. Inak ide o celkom priemernú historickú drámu, kde druhá časť jasne predčila prvú. Ten rozbeh je slabý a hoci Clémence Poésy je dobrou Máriou Stuartovou, to čo sa deje okolo je slabým popisom dejín. Je to len predohra k druhej časti, k vláde Juraja I. Tu sa silno svojej roly zhosťuje Robert Carlyle a jeho výkon je vrcholom filmu. Inak neznalým doby tu bude dosť ťažké porozumieť, prečo sa vlastne katolíci s anglikánmi tak vyvražďovali a prečo je syn horlivej katolíčky naraz horlivým protestantom. Pomôže len wikipedia. (04.11.2017)

Hezké. U druhého dílu jsem se sice už trochu nudila. Podle mého názoru, kdyby tam spoustu těch zdlouhavých scén vystřihli a dali to do jednoho dvou hodinového filmu, bylo by to mnohem lepší. Taky mě mrzelo, že Clémence Poésy byla jen v prvním díle, ale zase na druhou stranu, kdyby ji dali i do toho druhého, nejspíš by se to vyvíjelo úplně jinak. Hodně jsem přemýslela kolik mám dát hvězdiček, ale nakonec 3. (18.03.2011)

Rád sleduji filmy, u nichž si kromě podívané jeden může namlouvat, že se něco dozví. O akci Guye Fawkse jsem věděl jen to málo, co jsem se přiučil z útržků comicsů, takže jsem možnost konzumace „oživlé učebnice dějepisu“ využil s nadšením. První část je zajímavá hlavně díky velmi fotogenické Marii Stuartovně v těle Clémence Poésy. Bohužel poněkud násilné navlékání příběhu na vztah Stuartovny s Bothwellem, zde zpracovaného s takovým citem pro ducha doby, že výsledek vypadá asi jako když neomalený podřízený v realitce balí mladší šéfovou, mi i pohled na překrásnou hlavní představitelku trochu kazilo. Část druhá, lépe obsazená, zahraná a historicky zajímavější, mne bavila a asi i poučila trochu víc. Robert Carlyle zde sice lidi nežere * alespoň toho nejsme nuceni být svědky * ale vypadá, že by mu chutnali a vycukanou, frustrovanou figuru Jakuba I. si vychutnává s gustem takřka kanibalistickým. Fassbender nedostane moc příležitostí, ale řev z mučírny zvládl na jedničku. Bude-li divák velkorysý a odpustí televiznímu snímku místy trochu chudou výpravu, bude spokojen. Long live BBC. (27.09.2012)

Soudky se střelným prachem, atentáty (respektive pokusy o ně) a jedna rodová linie, to je to, co spojuje oba díly téhle minisérie. Jinak jsou úplně jiné a bohužel se spíše tlučou než aby se doplňovaly a působily celistvým dojmem. Proto je taky nemůžu hodnotit jako jeden dlouhý snímek, ačkoliv jsem se na ně vydržel dívat celé tři hodiny bez přestávky.____Takže tedy díl první bych oznámkoval slabými třemi hvězdami, neboť na film "Marie Stuartovna, královna Skotů" z roku 1971 opravdu nemá (nejvíce mě zamrzelo, že se role lorda Bothwella neujal někdo doopravdy charizmatický). Scénář se navíc nevyvaroval několika zbytečných nepřesností, které zde v komentáři pěkně shrnuje uživatelka elizabeth_ba. Hlavní představitelka Clémence Poésy byla ovšem kouzelná.____Díl druhý pak hodnotím čtyřmi hvězdami, a to hlavně za úžasného, perfektního, dokonalého a já nevím jakého ještě Roberta Carlyla. Samotné prachové spiknutí v podání pánů Catesbyho, Percyho, Fawkse (k nepoznání změněný Michael Fassbender) a spol. se také povedlo a pokud můžu soudit, drželi se autoři historických dokladů jak jen to šlo. Výsledek: Tři a půl hvězdy. (07.03.2012)

Pokud pominu fakt, že Marie Stuartovna se do Skotska vracela ne po smrti matky, ale po smrti manžela, francouzského krále Františka II. z Valois a ač lord Bothwell skutečně sloužil Mariině matce Marii z Guise, tak dost pochybuji, že by byl po čas Mariina života ve Skotsku téměř u všeho, jedná se o celkem fajn film (na to, že byl televizní). Clémence Poésy (mj. Nataša z Vojna a mír) je dost půvabná i na Stuartovnu (jejíž obrazy se mi teda nikdy nelíbily, ale pověsti hovoří, že byla krásná). Lord Bothwell byl, no řekněme, velmi přijatelný (dokonce je mu McKidd trochu podobný :-))); bratr Jakub nádherně intrikánský, podle filmu podněcovaný hezkou ale neplodnou Alžbětou (ve skutečnosti spíš nemohla mít legitimní děti a kdyby měla nelegitimní, někdo by se "postaral" jak o ně a Alžbětu tak o lorda Roberta (se kterým by je pravděpodobně měla) aby je všechny odstranil, což Alžběta, majíc ráda "svou" Anglii i "svého" Roberta (hraběte z Leicesteru) a navíc majíc politický čich, nemohla udělat..., viz téměř všechny Alžbětiny biografie). Výtku mám k tomu, že to bylo příliš ze skotského pohledu (tak nějak mi ti Skotové občas připadali jako staří Čechové, taky byli příliš hrdí a bylo s nimi obtížné vyjít a vyběhnout se sebou tak nějak nenechali). Jako zajímavost přidávám, že skutečný rozhovor, který vedla Marie ohledně Alžbětiny krásy proběhl s anglickým vyslancem přibližně takto: ...Marie zrovna obdržela Alžbětin portrét a zeptala se: "Nakolik se podobá její krásné tváři?", na což jí Randoph odpověděl, že jak doufá, zanedlouho to bude moci posoudit sama a nalezne mnohem větší dokonalost, než jakou je schopno znázornit lidské umění", ve filmu byl zaměněn s diskusí, kterou ve skutečnosti nevedla Marie ale Alžběta s vyslancem Melvilem ohledně toho, která z královen je krásnější... Oč byl první díl povedenější, tak o to byl druhý horší. Odehrával se v době, kdy mě Anglie už nezajímá a ukazuje se v ní, že ač „Pulcher vultus saepe est non imago pulchrae animae“ (krásný obličej často není obrazem krásné duše), tak za pokřiveným zevnějškem se může skrývat i pokřivený charakter. Bylo až s podivem, že něco takového mohli zplodit krásná Marie Stuartovna a vyhlášený fešák lord Darnley... (podle filmu to pravděpodobně šlo vysvětlit tím, že lord Darnley nikdy nepřišel do Mariiny postele střízliv, a ač to tam nepadlo, jako pravděpodobné vysvětlení mi to připadá). Zatím co prvnímu dílu nechyběla vášeň a intriky, tady se bohatě dostalo mučení a smrti. Něco, čeho by mohli využít (milostného vztahu) tak ten násilně přerušili, zato intelektu lorda kancléře Roberta Cecila nebo krále samotného jsme si užili mírou vrchovatou. Jednička za čtyři, dvojka za dvě, průměr za oba díly - tři. (12.12.2011)