Absurdistán

"Prokurvátor!" - některé hlášky mě dostávaly do kolen. Já věděla, že počkat si na závěr titulků někdy stojí zato. Z celého filmu to bylo pár vteřin, které mě zcela upřímně a nahlas rozesmály. Naštěstí pro mě, to nebyla komedie k uzoufání nudná. Takže, i když mi slzy smíchu zrovna netekly, přesto jsem se bavila. Skvělá satirická komedie! Kdo by to byl řekl, jak lidstvo jednou dopadne a jeden průměrný člověk, kupodivu opět Američan (jakpak by ne), zachrání celičký svět od hladomoru, prachu a limonády. Nebo výstižněji jak se stát prezidentem Spojených států - snadno a rychle. Musím jednoznačně pochválit scénář. Ty nápady! ... pecka prostě. (02.12.2015)

Idiocracy (nebudu používat ten ošklivý český ekvivalent) je komedie, která měla na víc. Z výborného nápadu se sice podařilo vytěžit nějaké to sarkastické odfrknutí, ale humor tu většinou klouže po povrchu a občas je stejně pitomý jako ti, do kterých se strefuje. Na konci se z toho nevyklube nic jiného než oslava průměrnosti. (17.10.2012)

Idiocracy, komedie o idiotech? Proč ne! Příběh odehrávající se v roce 2505, kde světu vládnou samí idioti nebo trochu více vyšinutí jedinci čerpá z opravdu originální myšlenky. Hlavní hvězda Luke Wilson, ač omylem, přišel z minulosti, aby to vše dal do pořádku a stal se, aniž by chtěl, nejchytřejším člověkem na světě. Sice jsem se při sledování moc nezasmál, zato mi to zas příjemně uběhlo a i přesto, že Luke Wilson nemá nijak extrémní nadání na žánr komedie, zahrál to vcelku slušně a celý film se prakticky jako na inteligentovi stavěl na něm. Co dodat o komedii, která možná zaujme nápadem, ale při sledování určitě trochu zklame? Já jsem se příjemně bavil a to mi nikdo vyčíst nemůže. (18.01.2007)

Fuj, ten film o idiokracii byl jako zlý sen. Naštěstí můžu žít v našem skvělém světě, protože není nad to, když se na jedné planetě sejde takové množství moudrých lidí. Mohu potom pojídat banány a okurky bez obav z rozdílného zakřivení a délky, nezvracím jako zasraná socka po rumu, ale po tuzemáku jako vzdělanec, na chleba si nakydám centimetrovou vrstvu lahodné máslové pomazánky místo toho odporného pomazánkového másla a žiju v jistotě, že velikost cirkusového stanu bude vždy odpovídat normě. V prezidentské volbě si můžu vybrat mezi obtloustlým aristokratem s excelentním verbálním projevem Rain Mana a cirhotikem, který by rád objal úplně všechny stromy na Hradčanech. No, já vlastně volil Franze, protože mě pobavila představa, jak stojí černý pan prezident a modrý pan prezident na palouku před Bílým domem a američtí yntelektuálové konečně přesunou na své pomyslné mapě světa Českou republiku ze severní Afriky na Sumatru. Jediný přínos filmu je tedy takový, že jsem teď naplněný novou nadějí. I já se stanu, až budu velký, hlavou státu, protože jsem již v šestnácti dokázal bravurně prostrčit kostičku čtvercovým otvorem. (20.01.2013)

Ten humor ve filmu byl tak blbý, až byl dobrý. Například nejlepší snímek té budoucí retardované společnosti: prdel – 90 minutový záběr na půlky - nebo situace, kdy Wilsona u soudu zažaluje jeho vlastní obhájce. Jde o opravdu nenáročný humor a já s mírně skloněnou hlavou přiznávám, že jsem se smál, jako bych byl sám jeden z těch retardů. Moje plíce dostali pěkně zabrat, přesto se ale jen průměrnému hodnocení, které si zde Idiocracy vysloužil, příliš nedivím. Jde o specifický humor, který se pod kůži dostane řekl bych jen malé části publika. Jinak výkony herců byly příjemné, Luke své zírání na tupé mozky zvládl s přehledem a i Dax Shepard byl překvapivě zábavný. Odlehčené fóry nejdeme i v komedii Bláznivá olympiáda. Alternativa: Ringer. (26.07.2010)