Absurdistán

Před léty proběhla médii kampaň proti nacismu, která ukazovala pravicové radikály jako směšné vypatlance. Stejnou cestou se vydala americká komedie do boje proti nevzdělanosti a primitivní zábavě plné vulgarity, nevkusu a pozérských vzorů chování. Hrdinou je průměrný chlapík, který se následkem experimentu probudí v budoucnosti, kde populace vlivem stupidní kultury degenerovala na úroveň retardů. Film prvoplánově a nenáročně zesměšňuje hrůznost pokleslé zábavy, čímž nekonfliktně nastavuje zrcadlo své cílové skupině, průměrným divákům. (15.09.2008)

Idiokracie pro mne nepředstavuje komedii, ale horor. Zatímco někteří se obávají temných uliček a násilníků schovaných ve křoví, já mám panickou hrůzu z technického pokroku a hloupnutí lidí;)) Námět mi tedy připadal zajímavý a děsivý zároveň. A myšlenka by tam skutečně dobrá byla, jenomže to zpracování je skoro stejně tak hloupé jako ty neandrtálské "Eeeh.Já mám rád peníze." postavy. Ale jistě, natočit inteligentní snímek o hlouposti je asi docela oříšek. Přesto myslím, že vytěžit by se z toho dalo víc, takhle jsem se zasmála asi dvakrát a hlavní herci jsou prostě tragičtí, bez charisma. Škoda. Každopádně nemůžu říct, že by mi to nic nedalo, rozhodla jsem se totiž, že budu svým dětem předčítat encyklopedii po večerech :))) A na facebook a technické výdobytky můžou zapomenout!(Tolik k mým, zatím imaginárním, potomkům) (07.02.2013)

"Moje první žena byla taky retard. Nyní je z ní pilot." I mezi nejprůměrnějšími lidmi vynikám svou průměrností, takže jsem poněkud na rozpacích z toho, že by člověk mého typu mohl být v budoucnu hybatelem dějin. Pokud však budou dámy bez mozku plodit každých devět měsíců stále hloupější děti, tak je tento stav nevyhnutelný. Jsem šťastný, že se nedožiju doby, kdy se budou pole zavlažovat limonádou, ale na druhou stranu musím konstatovat, že komediální potenciál výchozí situace zdaleka nebyl vyždímán k mé naprosté spokojenosti. (02.07.2012)

Idiocracy, komedie o idiotech? Proč ne! Příběh odehrávající se v roce 2505, kde světu vládnou samí idioti nebo trochu více vyšinutí jedinci čerpá z opravdu originální myšlenky. Hlavní hvězda Luke Wilson, ač omylem, přišel z minulosti, aby to vše dal do pořádku a stal se, aniž by chtěl, nejchytřejším člověkem na světě. Sice jsem se při sledování moc nezasmál, zato mi to zas příjemně uběhlo a i přesto, že Luke Wilson nemá nijak extrémní nadání na žánr komedie, zahrál to vcelku slušně a celý film se prakticky jako na inteligentovi stavěl na něm. Co dodat o komedii, která možná zaujme nápadem, ale při sledování určitě trochu zklame? Já jsem se příjemně bavil a to mi nikdo vyčíst nemůže. (18.01.2007)

Fuj, ten film o idiokracii byl jako zlý sen. Naštěstí můžu žít v našem skvělém světě, protože není nad to, když se na jedné planetě sejde takové množství moudrých lidí. Mohu potom pojídat banány a okurky bez obav z rozdílného zakřivení a délky, nezvracím jako zasraná socka po rumu, ale po tuzemáku jako vzdělanec, na chleba si nakydám centimetrovou vrstvu lahodné máslové pomazánky místo toho odporného pomazánkového másla a žiju v jistotě, že velikost cirkusového stanu bude vždy odpovídat normě. V prezidentské volbě si můžu vybrat mezi obtloustlým aristokratem s excelentním verbálním projevem Rain Mana a cirhotikem, který by rád objal úplně všechny stromy na Hradčanech. No, já vlastně volil Franze, protože mě pobavila představa, jak stojí černý pan prezident a modrý pan prezident na palouku před Bílým domem a američtí yntelektuálové konečně přesunou na své pomyslné mapě světa Českou republiku ze severní Afriky na Sumatru. Jediný přínos filmu je tedy takový, že jsem teď naplněný novou nadějí. I já se stanu, až budu velký, hlavou státu, protože jsem již v šestnácti dokázal bravurně prostrčit kostičku čtvercovým otvorem. (20.01.2013)