Ples příšer

Po skončení tohoto snímku jsem se zamyslel. Ptal jsem se totiž sám sebe, kdy jsem naposledy viděl takhle skvělé drama… To už bude zatraceně dlouho… Monster's Ball je skvělý příklad toho, jak by takové správně depresivní drama mělo vypadat. _________ Tímto filmem se prolíná tolik témat k zamyšlení, že by stačily pro tři až čtyři průměrné (teda, záleželo by na schopnostech scénáristy a režiséra) filmy, ale Marc Foster (nebo scénáristé Milo Addica a Will Rokos) ta témata vzali a "poslepovali" je tak, že to sedlo jako prdel na hrnec. Je neskutečné, jak tento film reflektuje dnešní dobu a to je pomalu deset let starý… Hlavní čtveřice mě taky nezklamala. Pro Halle mám neskutečnou slabost, a to jsem nevěděl, jak charakterně umí hrát (ano, mně se její výkon líbil, zdál se mi více než uvěřitelný a toho Oscara jí opravdu ze srdce přeju), Billy Bob Thornton podal taky skvělý výkon, ale upřímně… chápu, že nebyl nominovaný. Heath Ledger mě svou krátkou rolí taky potěšil, k sakru, ten prostě odešel moc, moc brzo… a nejen v tomhle snímku… a Peter Boyle, kterého jsem doteď znal jen jako toho "hodného" a sarkastického dědu z Raymonda má každý rád, mi taky potvrdil, že zvládl i odlišnější role. Chápu, že někomu tento film může v některých momentech připadat chladný (hlavně díky tomu nekompromisnímu střihu, který občas utne zajímavou scénu) a někomu zase nedořešený (konec) ale právě tohle se mi strašně líbilo. Jak jsem napsal na začátku, už hodně dlouho jsem neviděl takhle skvělé drama. Jasných 100 %. (13.11.2010)

Nic proti rozvláčným dialogům a z převážné většiny statické kameře. Bohužel v tomto případě to spíše ubralo na dechu celého snímku. Vytrácí se tím vesměs napětí a z myšlenky se stává levná erotická zástěrka. Moc mi nesedí ani příběh, kdy se z čistokrevného rasisty stane během pár hodin milovník černé pleti. Jako další neuvěřitelné, jsou jejich "náhodná" setkání ve městě. Thorntonova role mi zde přesto přišla zajímavá až úchvatná, kdy se postupem doby u diváka mění náhled na jeho proměnu charakteru.......... (08.11.2004)

Ples příšer sice nemá kdovíjak mimořádný, ale rozhodně poutavý příběh. Při sledování, mimochodem úžasně natočených, posledních chvil odsouzeného skutečně mrazilo a pronikla ke mě i přes všechny cynické názory na toto téma obludnost tohoto aktu. Filmu ale dávám plné hodnocení hlavně kvůli hercům, protože výkony v hlavních i těch vedlejších rolích (Sean Combs, Mos Def), jsou velmi uvěřitelné a je radost je sledovat. (28.08.2013)

skvelé, skrátka skvelé. herci hrajú, režisér režíruje a scenárista napísal a dokopy fakt dosť dobrý film o krvopotnej snahe človeka nebyť sám, o minulosti, ktorá každého dobehne, o determinizme, o tom, že samota korení z človeka a musí stratiť naozaj všetko, aby sa oslobodil aj od minulosti - čo je však nemožné, tak preto nečakajte žiaden happy end, ale krutú, hoci forsterom pomerne eufemisticky podanú, realitu; (13.03.2007)

Mrazivé, zvolna plynoucí a velmi působivé. Depresivní, syrové, přesto nabité emocemi a s uvěřitelnými postavami, které občas jednají jak se od nich čeká, jindy zase nelogicky, někdy chladně, jindy přehnaně, ale vždy uvěřitelně vzhledem k bolesti, kterou prožívají. Minimalistický Billy Bob je přitom mnohem věrohodnější než poněkud křečovitá Halle, ale některé jejich scény patří k těm, na které člověk jen tak nezapomene (nemyslím onu slavnou erotickou, ta mi zase tak extra výjimečná nepřipadala). (21.02.2011)