Bojovník

Scénář: Paul McCudden, Johnny Depp, D.P. Depp .. Slušný film o rodině a lidských hodnotách. Komunita na okraji společnosti si žije svůj těžký život a hlavním zdrojem problémů je nedostatek práce potažmo peněz. Když už Raphael jeden (málo uvěřitelný) kšeft najde a začne rodině zpestřovat život vydělanými penězi, vzbuzuje to pochyby v jeho rodině i závist jeho okolí. Přitom nikdo neví o co doopravdy jde… Vyznění má tento ojedinělý režijní počin mého oblíbeného herce Johnny Deppa určitě silné, ale moc mi nesedí ten způsob, jakým se k němu dopracovává. Mluvím teď o tvůrčím pojetí, kdy je vše servírováno ve velmi pomalém (až únavném) tempu - poeticky se střídají dlouhé záběry nevábné skládky a okolní krajiny prolité těžkými osudy místních indiánských obyvatel. A musím říct, že tento styl vyprávění nemám rád, hodně mě to místy nudilo! Co si ovšem bezpodmínečnou pochvalu zaslouží je Iggy Pop a jeho hudební doprovod - je působivý, stejně jako kamera. ___ Raději nehodnotím, nechci ten rozpor vyjádřit hvězdičkovou stupnicí (jeho hodnota by byla spíše nízká). (27.02.2007)

Johnny Depp, toť dobrý herec, ale sám sebe herecky vésti nejspíš neumí a vtiskává si do tváře pramálo podob: především nevinné štěně a výraz "netrap se, jsem tragický, nesobecký hrdina a vůbec mi to neva, jen mi mrtvému bude smutno". Jeho role a konečně i postava, již hraje Marlon Brando, je natolik odtržená běžné populaci, ba realitě vůbec, že film jen těžko může naplňovat nároky kladené na film se sociální tématikou či psychologickou studii. V podstatě jde o (vánočního i křesťanského) Ježíška, neboť naděluje dětem hračky, dbá na rodinnou soudržnost a svou obětí vykupuje blízké. Ani tematizace oběti, očekávání konce a jeho ceny nebyla pojata příliš koncepčně. Všechny myšlenky k přežvykování film vyplivne v jednom jediném dialogu, načež následuje již jen loučení, o kterém pouze Depp ví, že je loučením. To máme dárky na rozloučenou, pomilování na rozloučenou, pohlazení na rozloučenou, zabitíčko na rozloučenou... To poslední je zajímavé alespoň tím, že jeden z důvodů k tomuto činu leží v potřebě trvale odstranit nebezpečí pro rodinu, neboť již brzo nebude, kdo by ji chránil a zároveň v možné ztrátě zábran, neboť již nebude být moci za onen čin na tomto světě souzen. Nereálnost celého dění jakoby si autoři uvědomovali a tak film doplnili a jakési "duchovní" a "mystické" láry-fáry, které nejsou ani atmosférické, ani hodné přepnutí mozku do polohy "on". *** za městečko (z)marnosti, které má naštěstí dosti prostoru a ten jeden relativně zajímavý okamžik. (10.01.2011)

Mne teda pomalé tempo rozprávania vyhovovalo- vychutnával som si hudbu, obrazy, ktoré film ponúkal a mal som možnosť premýšľať (a pri tomto filme veru je o čom!). Rovnako mi vyhovovala postava indiána, ktorý mi trochu pripomínal Gilberta Grapea- mlčanlivý, uzavretý, no predsa čitateľný. Jediná vec, ktorá sa mi nepozdávala, bolo nedotiahnutie všetkých otázok do maxima (napr.: Aj keď rodina dostane 50 000 na dom, kto ju bude živiť potom?). A inak z Marlona Branda som nemohol oči stiahnuť. (06.07.2009)

„Ale toto nie je láska, Rafael. Toto je skôr očistec.“ Priznajme si to, aspoň teda tí, ktorí na to máme: Johnny Depp nikdy nebol normálny. Zároveň bol ale super-hviezdou, ktorá si od polovice 80. rokov 20. storočia na svoje konto pripísala také žánre, ako sú slasher (NOČNÁ MORA NA ELM STREET), vojnový epos (ČATA), satira (NOŽNICOVORUKÝ EDWARD), melodráma o dvestokilovej mame (ČO ŽERIE GILBERTA GRAPEA), western (MŔTVY MUŽ) či gangsterku (KRYCIE MENO DONNIE BRASCO). Pil, kradol, fetoval, River Phoenix sa na smrť predrogoval pred jeho barom, demoloval hotelové izby, chodil s polovicou ženského osadenstva Hollywoodu, nenávidel Systém a miloval výzvy. Že bol miláčikom dámskeho a pánskeho publika, tak to bol vlastne len taký omyl, ktorý z duše nenávidel. Až príchodom DEVIATEJ BRÁNY, keď vďaka nakrúcaniu vo Francúzsku spoznal svoju životnú partnerku, skvelú francúzsku speváčku Vanessu Paradisovú, „našiel sám seba“, kúpil si tropický ostrov, stal sa majiteľom francúzskej reštaurácie, zabýval sa vo francúzskej dedinke, zmieril sa so svojou minulosťou... sám so sebou. V polovici 90. rokov to však ešte bolo ťažké – a jeho režijný snuff debut BOJOVNÍK je presne taký, aký by ste na mieste „vtedajšieho“ Johnnyho Deppa nakrútili aj vy. (01.09.2007)

Pomaly sa dostávam do štádia kedy už uverím skoro všetkému. To že tento film je napriek slabšiemu scenáru asi to najlepšie čo som mal možnosť vidieť tento týždeň a hlavne to radí tento film k takým filmom ako Ed Wood, Edward, 9 brána a iné chuťovky s Deppom. Tento filmík napreduje strašne pomalinky ale nenechajte sa zmiasť, aj keď tam zažijete asi jednu scénu o ktorej by sa dalo polemizovať či bola vôbec akčná tento film je skôr o schopnosti a statočnosti zmeniť život aj keď viete že váš musí skončiť. Celý čas sledujeme vzťah Raphaela k ostatným členom jeho spoločenstva aj svojej rodine. Tento vzťah , ktorým si získava diváka je v premyslenosti charakterov a hlavne v tom že Depp si tu zahral postavu , ktorá toho moc nenahovorí ale svojim správaním a skutkami si vás podmanivo získa. Pri tomto filme vás napadájú tri možné konce - utečie? Zomrie? alebo ho niekto zabije skôr ako dokáže pomôcť rodine svojou smrťou? dôležité ani nie je ktorá s týchto možností je správna pretože po hodinke kedy už budete poznať všetkých ho budete akoby v duchu prehovárať aby to nespravil alebo aby sa to nestalo. Scéna v kostole, ktorá využíva len zábery na oči je tak strašne silná že som sa neubránil slzám, takisto skvelé finále a pôsobivý asi 5 minutový výstup geniusa branda. Poteší cameo rolička Iggyho poppa. Ten ma tu okrem fasády - zomieram na všetky druhy rakoviny ale aj tak si dám whisky a šluka a trochu rock´n ´rollu potešil aj skvelou hudbou , ktorá spolu s výkonmi hercov dodáva celému filmu nezabudnuťeľný zážitok. Ani náznak Rock´n ´rollu ale brnkanie na gitaru , ktoré vám rozbrnká city a to som od Iggyho nečakal. (28.05.2008)