Noční příchozí

Jesenné svetlo dodáva anglickému vidieckemu sídlu temnejšiu atmosféru a je to práve atmosféra, ktorá hraje prím v tomto filme. Najväčším ťahákom je Marlon Brando, psychologický portrét jeho postavy je zobrazený excelentne jeho sadistický komorník je výborný, o to viac, že prejavuje ozajstnú lásku k deťom. Sú to práve oni, ktoré sú jazýčkom na váhach a posúvajú netradičný film dopredu... (12.11.2019)

Dost zvláštní film, perverzní, sadistický a přitom i melancholický. Rozhodně však nemá nic společného s hororem, jak stojí v popisku filmu, zajíždí spíše do psychologických rovin. Režisér Michael Winner se nebál natočit výrazné obscénní erotické scény a v té době zatlačit na pilu (to on dobře umí, vzpomeňme například jeho Sentinel z roku 1977). Staré anglické venkovské sídlo odcházejícího podzimu má přímo uhrančivou atmosféru. Marlon Brando je v roli Quinta až nechutně slizskej, charisma má však na rozdávání. Luděk Munzar, který ho nadaboval mu sedí jak vyšitej. To samé Zlata Adamovská jako guvernantka nebo Věra Kubánková coby stará hospodyně. V podstatě příběh o třech lidech a dvou dětech, o lásce a smrti, s vygradovanou pointou, která činí závěr filmu vcelku šokujícím. Musím shlédnout film Neviňátka, kterému jsou Noční příchozí prequelem. (13.02.2021)

,,VY TOMU VÔBEC NEROZUMIETE! BOLA TO HRA. JA SOM MALA UMRIEŤ!" ,,HRA NA SMRŤ?" __ ,,Nočný príchodzí" majúci v žánrovej popiske ,,horor" by na základe prostredia mohol budiť dojem, že pôjde o gotický horor v ktorom sa Marlon Brando zmení na nejakého vraždiaceho maniaka alebo čosi obdobné. Nič z toho, čo by divák od žánru očakával sa však v podstate nedočká. Dej sa postupne žánrovo mení, vie byť často veľmi znepokojivý a v samotnom závere skutočne mrazivý. Zakaždým ide o momenty, kedy sa dospievajúce deti snažia napodobniť svoje dospelé ,,vzory" a kedy je nimi ,,naučená krutosť" napokon vyobrazená veľmi naturalistickým spôsobom. Práve preto treba okrem veľkého Marlona Branda oceniť herecké výkony oboch mladých hercov, najmä Christophera Ellisa. Z formálnej stránky dokáže diváka osloviť - na Jerryho Fieldinga - trocha netradičná hudba a vizuálne stvárnenie, sugestívne nielen v zobrazení sychravej atmosféry, ale tiež v snímaní mystických okamihov tesne pred alebo po súmraku. (155. hodnotenie, 21. komentár k filmu) (27.09.2019)

Jedenáct let po černobílých Neviňátkách - nejslavnějším filmovém zpracování slavné duchařiny Utažení šroubu - vznikl i barevný prequel. Ten má navzdory luxusní výpravě starého odlehlého venkovského sídla v lesích u jezera za pošmourného podzimu a znepokojivé koncovce daleko jak k hororu, tak i k thrilleru nebo mysterioznímu filmu. Vlastně bych se ho zdráhal označit i za drama, protože až do finále se tu nic dramatického neděje a vy celou dobu jen čekáte, kdy řetěz lehce znepokojivých scén z života dvou dětí a tří sloužících (z nichž dva spolu mají sadomaso vztah s nějakým tím svazováním, což děcka vtipně napodobují) vyústí v to, v co má vyústit. Film si jen tak plyne, nepřekvapí, ale vyloženě nuda to není, hlavně díky zajímavé postavě Quinta v charizmatickém podání Branda. A i děcka byla vybrána dobře. (11.10.2019)

Popravdě mě překvapuje nízké hodnocené snímku. Jako možnou příčinu bych viděla jeho přiřazení do žánru horor, protože tam dle mého soudu nepatří. Ale jinak má perfektně vystěvěnou atmosféru s částí dětské nevinnosti a zároveň fascinaci zlem a násilím. Jsou tu úžasně napsané figury od slečny vychovatelky, přes dojemnou starosvětskou hospodyni až po temného nočního příchozího. Je to jestě působivější než Deník komorné, tak dokonalou sondu do lidského nitra jsem už dlouho neviděla. Na otázku, zda se mi snímek líbí, bych váhala s odpovědí. Pokud se mě zeptáte, zda mě snímek zasáhl, odpovídám jednoznačně ANO! (12.09.2019)