Ostrov v ohni

,,CIVILIZÁCIA NÁLEŽÍ BIELYM. ALE AKÁ CIVILIZÁCIA A AKO DLHO?" __ Nepríliš známy historicko-dobrodružný film voľne inšpirovaný skutočnými postavami a udalosťami, ku ktorému som sa dostal vďaka hudbe Ennia Morriconeho ozdobenej nezabudnuteľným ústredným motívom "Abolison", ktorý je v mnohom možné označiť za to najlepšie, čo maestro zložil (inšpiráciu pre neskoršiu "The Mission" bral určite aj odtiaľto). Čo však na filme najviac zaujme je jeho realistické podanie života čiernych otrokov na trstinových plantážach. Marlon Brando sa svojej úlohu zhostil naozaj skvelo, rovnako tak ako aj neherec Evaristo Márquez (povolaním skutočný robotník na plantáži) - vodca povstania a zároveň figúrka v rukách ctižiadostivého Branda - José Dolores , ktorý na žiadosť režiséra nahradil pôvodne plánovaného Sidneyho Poitiera. Quiemada sa tiež môže pochváliť solídnou výpravou, síce trocha usekávajúcim, no zároveň tiež dynamickým strihom. Na škodu je myslím, že vo filme sa neobjavila aspoň jedna celistvejšia bojová scéna a v mnohom zbytočne zauzlený (i keď ideovo bohatý) scenár robí pomerne jednoduchú zápletku naoko náročnejšou. Zo silnejších 4* na plný počet v hodnotení dvíha film fakt, že netuctové staršie filmy mám v obľube. (film prvý krát videný 30. 9. 2008 v ten deň aj napísaný pôvodný komentár, 1. 6. 2009 prerobený) (30.09.2008)

Ťažké filmy o vzburách, či povstaniach a domáhaniach sa za svoje ľudské, alebo národnostné práva mám rád. No tento bol natočený pomerne zložitou a náročnou obsahovou stránkou. Drsné zobrazenie černošskej tyranie a otroctva je síce otrasne reálne, no vecná stránka a pointa filmu mi väčšinu času chýbala. Samozrejme som rád, že som si doplnil zbierku o ďalšieho výborného Brandona, no aj tak mi to stačí len na 65%. (19.11.2006)

Vzpomínky na filmový klub vol.2 aneb můj tatínek považoval děti za chytřejší dospělé a dětské filmy nebo knihy zásadně neuznával, takže jsem s ním tuhle spálenou revoluci absolvovala v deseti letech a matně si vzpomínám, že se mi jakýsi zděšený spoludivák během Walkerovy přednášky o rozdílech v nákladech na bílou manželku a domorodou kurtizánu pokoušel zacpat uši. Znovu jsem si zopakovala Ostrov v ohni s odstupem nějaké té dekády a přidávám čtyři důvody pro čtyři hvězdičky. Za prvé podvratný kousanec do paty postkolonialismu, po kterém zhořkne i čaj oslazený třemi vrchovatými lžičkami a potvrdí starou pravdu, že máte-li problémy, uspořádejte revoluci – protože dostanete příležitost zjistit, že jste předtím vlastně žádné problémy neměli. Za druhé ukázková práce s neherci, od které by se i Forman mohl něco přiučit. Za třetí nejednoznačná role britského aristokrata, co s rozmyslem vymkne dobu s kloubů, aby byl následně povolán k nasazení dlahy. Za čtvrté miláček Marlon, odhodlaný bojovník za lidská práva předtím, než to bylo cool, při jedné z posledních příležitostí, kdy k mu ke scénářem předepsané projížďce na ostrově stačil kůň a United Artist za tímto účelem nemuselo InGenu zadávat zakázku na výrobu mastodonta... (18.12.2020)

Marlon Brando v hlavní (Kladné? Záporné?) roli snímku se stále aktuální myšlenkou. Zkrátka když ti mocní něco chtějí, dostanou to stůj co stůj a je jedno, jestli kvůli svým plánům pouze někoho podplatí nebo jestli lusknutím prstu, sliby a falešnými nadějemi třeba rozpoutají revoluci a válku. Lidé jsou pro ně jen figurky. Jenže moment... Je to vážně tak, ehm, černobílé? Pontecorvova režie zpočátku scény typu vykradení banky nebo útoku na vesnici sice vůbec neukazuje, ale je to jedině dobře, protože bitev a umírání si v druhé polovině filmu "užijeme" až až a jsou to výjevy přímo děsivé. Kromě excelentního Brandova výkonu je třeba velký plusový bod přičíst samozřejmě i dokonalé hudbě Ennia Morriconeho. (22.03.2015)

Pravdivé, hluboké a přitom poutavé drama, kterému vévodí Marlon Brando. Myšlenkově a filozoficky poměrně složitý příběh sporu civilizací, střetů ideálů a pragmatismu, nevyhnutelnosti boje i při zachování přátelství, nekonečném trápení chytrých s hlupáky. I dnes skvělý film, a odečtu-li čtyřicte let, musím dát 100%. (13.06.2010)