Sahara

Snad jenom drobná poznámka k textu distributora: Na studnu neútočí Joe Gunn (Humphrey Bogart), ale naopak Němci, jimž se Gunn a hrstka jeho druhů poněkud nelogicky snaží v přístupu k vyschlému zdroji vody zabránit. V tomto příběhu ovšem hraje logika pramalou roli. Podstatné je ukázat nezlomného hrdinného ducha spojeneckých vojáků a zákeřnost proti nim stojících vojáků německých. Přestože se film nemohl vyhnout řadě propagandistických proklamací a dobové politické korektnosti (v Gunnově jednotce nechybí Brit, Francouz, černoch ani Ital, který prohlédl zákeřnost fašismu), jeho scénář je na velmi slušné úrovni. Totéž se dá navíc říci o ostatních složkách díla, herecké výkony nevyjímaje. (21.03.2008)

Humphrey Bogart je badass. Zatím co film, to skvělý herecký výkon. Tentokrát v roli seržanta Gunna, opět proti náckům (teď mě tak napadá - přežil obě dvě světový, zase badass!), spolu se svojí Lulu Belle (kobylka, potom mašinka) a hrstkou dalších frajerů zdrží 500 mužů bez tanku tak dlouho, že to zvrátí průběh bojů o severní afriku a starý lišák R. ve finále dostane na prdel. Je potřeba ještě vyzdvihnout poměrně známého Rexe Ingrama a večnýho taliána (filmovýho) Josepha Naishe, jež byl dokonce nominován na AA za vedlejší roli. Dobrý film. (03.04.2016)

Doposud jsem znal pouze mladší verzi z roku 1995, která se mi v mém dětství líbila. Původní film s legendárním Humphreym Bogartem však také nezklamal a v mnohém byl možná i o chloupek lepší. Dva srovnatelné snímky, kterým dávám stejné hodnocení. Nechybí tu slušná akce, dobrý námět a sympatičtí hrdinové. (11.06.2015)

Ze začátku to vypadalo velice lákavě, ale pak to jen klesalo a nudilo. Humphrey Bogart byl skvělý herec a mám ho ráda za jeho drsnost, ale v tomhle filmu jsem si ani neuvědomila, že tam hraje a věřte nebylo to kvůli tomu, že to zahrál tak dokonale, že jsem ho ani nepoznala. Prostě příběh nemá nic zajímavého, jen střílení a to mě nebaví. (21.05.2016)

Sahara je dobovou oslavou amerických vojáků. Filmu je však třeba ke cti přiznat, že rozhodně nejen vojáků amerických, ale i britských, jednoho súdánce a navíc je v něm přívětivě vyobrazen i jeden Ital, neboť italský národ přeci není opravdový nepřítel, byl jen zblbnut Musollinim. V době vzniku filmu právě Itálie obracela směr a tak není divu. Němcům se však té cti, být zobrazeni jako normální lidé, ještě nedostalo. V roce 1943, ve kterém byl film natočen, se nedá čekat o mnoho víc než náborová agitka - těžko tvůrcům něco takového vyčítat. A přece to (dnes) dojem z filmu kazí. Slabé ***. (09.09.2008)