Ballet gyoseubso

Je to dosť dobrá mierne romanticky ladená dráma. Má celkom dobrý príbeh o mladíkovi, ktorého čaká maturita a rozhodovanie nad budúcim životom, ale kvôli jazde pod vplyvom alkoholu bez vodičského preukazu ho navyše začne vydierať učiteľka baletu, ktorá chce viac žiakov a tak na jej hodinu nastúpi aj mladík s priateľmi. A už dlhší čas sa mu páči aj sympatická susedka a teraz má konečne príležitosť byť jej nablízku. Spracovanie je celkom slušné, ale stále sa to dalo podať aj o trochu lepšie. Úvodná dvadsaťminútovka ma prekvapila svojou mimoriadnou prepracovanosťou, odohrá sa tu toľko odlišných situácií, dokonca hneď prvá vyzerá ako z hororu a predstaví mnoho postáv, že som vôbec nevedel, na čo sa mám vlastne sústrediť a aké sú medzi nimi súvislosti. Ale potom sa to už našťastie upokojí a všetky jednotlivé menšie línie sa už začnú rozvíjať a jasne ukazovať ich prepojenosť. Ide tu klasicky o všetky tie problémy dospievania, problematické vzťahy s rodičmi, obava nad budúcnosťou, priateľstvá s rovesníkmi a samozrejme aj láska, celkovo sa na to dobre pozerá, žiadny väčší problém sa tu nenájde, len tie dve línie, či už romantická alebo aj športová o balete mohli dostať omnoho viac priestoru, keďže sú jasne najzaujímavejšie. Takže väčšinu času film funguje ako dráma a doplnená o trochu romantiky, športu a čiastočne aj humoru. Herecké obsadenie nie je zlé, síce mi tu chýba nejaká skutočne zaujímavá postava, ale aj tak hlavné postavy sú sympatické, vedľajšie tiež zaujmú, takže nemám väčší problém. Réžia a technická stránka mohli byť jedine trochu emocionálnejšie, z tohto som mal až na pár scén dosť chladné pocity, ale aj tak je to slušná úroveň. Flying boys je taký málo výrazný film, ktorý sa medzi podobnými filmami ľahko stratí, n s jeho kvalitou som aj tak spokojný a určite sa pozrieť oplatí. 74% (02.06.2013)

Místy komické, místy dramatické. Tahle kinematografie mě nikdy zvlášť nefascinovala. A vlna asijské romantiky mě ze židle taktéž nezvedla. Inu, řádně propečený hamburger kdesi u stánku se taky nedá jíst denně, ale jednou za čas vás jeho vůně přivábí. A dost možná, že i zasytí. Život středoškoláka má samozřejmě své radosti i bolístky. Někdo to celé považuje za rozněžnělé a uvěřitelné, já tyhle asijské emoce prostě považuju za umělé a vyhledávám je jen velmi sporadicky. Samotný příběh strhnout nedokáže. (09.09.2017)

Vše napsané Adrianem či Lhurgoyfem je pravda, takže opakovat netřeba. Jenže pro mě to všechno nebylo tak nějak dotaženo až na maximální hranici žánru, jež je u tohoto druhu filmu z Jižní Koreje tradicí...Proto nemohu této partičce mladých (a nejen jich, pač v baletu bude dosti nesourodá skupinka lidí...) lidí, jež si buduje svůj život a klestí si jim cestu, dát plných 5. PS : Jedno se snímku upřít nedá - nádherně zobrazené dospívání a uvědomění si sebe sama a životních priorit v okolním světě... (20.09.2006)

Film, který překvapil, protože byl jiný, než jsem čekal. Ne horší. Jako život. Realistický. Nejednoznačný. Občas sympatický, občas méně. Někdy bez sebevědomí. Balet není až tak důležitý a ani finální scéna o něm není. Romance je víceméně součást děje. Podstatný je příběh o dospívání. Přestože jsem se opakovaně nahlas smál, jedná se o drama. Takové, co občas bolí. A voní po mandarinkách. Jako život. ■ Přemýšlím, jaký film je tomuto podobný. Maličko, ale jen maličko podobný pocit, jsem měl z amerického Whip It. Hledám styčné body. Aha! Dospívání. A i toto režírovala žena. Když tak nad tím přemýšlím, i britské Blafuj jako Beckham má maličko podobnou atmosféru (a je také režírované ženou). Oba filmy mají však jako hlavní hrdinku dívku (a jsou mnohem odlehčenější). No a? Ve Flying Boys je hlavní mužský charakter docela slabý. Chová se do jisté míry jako žena a naopak hlavní dívčí hrdinka je výrazně silná osobnost. Ono to vlastně vše do sebe zapadá :). (30.07.2013)

Prečo je gepard rýchlejší ako antilopa? Prečo slon váži viac ako hroch? Pretože je to skrátka dané prírodou.A prírodou bude asi dané aj to, že som v minulom živote musel byť Kórejcom, pretože ich filmy a skrz ne sprostredkovaná kórejská kultúra, humor, zvyklosti, tradícia a symbolika vo mne takmer vždy spoľahlivo a s veľkou dávkou empatie zarezonujú. Flying boys, ako to je u juhokórejskej kinematografii posledného obdobia zvykom, je vydareným koktejlom jemného humoru s ešte krehšiou romantikou a širokou škálou dramatických peripetií. Nielen načrtáva, ale aj uzatvára viacero tém, od teenagerského blúdenia a hľadania si prvých lások i miesta v živote naprahu dospelosti až po skúmanie rodinných väzieb - od príčin ich krehkých základov až po možnosti zacelenia. Pomaly sa to stáva klišé, ale nemôžem si znova pomôcť - aj táto snímka preukazuje veľké kórejské srdce preplnené citmi, ktoré v rytme tepu dokáže nielen načúvať, ale hlavne rozdávať. P.S: A ako by som si navyše nemohol neobľúbiť postavy, ktoré v jednej sekvencii pozerajú na videu môj obľúbený Save the green planet :-) (10.05.2005)