Ballet gyoseubso

Ach jaj, to byla zase korejská klasika. První polovina zábavná, svižná a vtipná. Pochopitelně, že scéna oblékání baletních spodků je nezapomenutelná. Tím víc, když má někdo úchylku jménem Lee Joon-gi... ;^) Ale abych se vrátila k meritu věci. Druhá půlka už začala hrát na vážnější notu, aby mi posléze její závěr lehce připomněl Diskopříběh. Ne kvalitou prostě tématem. Kdo viděl, tak mě určitě pochopí. (18.10.2012)

Místy komické, místy dramatické. Tahle kinematografie mě nikdy zvlášť nefascinovala. A vlna asijské romantiky mě ze židle taktéž nezvedla. Inu, řádně propečený hamburger kdesi u stánku se taky nedá jíst denně, ale jednou za čas vás jeho vůně přivábí. A dost možná, že i zasytí. Život středoškoláka má samozřejmě své radosti i bolístky. Někdo to celé považuje za rozněžnělé a uvěřitelné, já tyhle asijské emoce prostě považuju za umělé a vyhledávám je jen velmi sporadicky. Samotný příběh strhnout nedokáže. (09.09.2017)

Tak trochu podezírám autora titulků, že je zprasil a že to způsobilo můj zmatek. Nic to ale nemění na tom, že z filmu jsem neměl takřka žádné kladné dojmy. Z dějového chaosu jsem měl pocit, že scénárista je sedmnáctiletý nadšenec, který nemá nouzi o postavy, události a zápletky, ale není schopný svůj výtvor vnímat jako celek a posoudit, nakolik se mu z těch prvků daří poskládat smysluplný výsledek. Moje schopnost porozumět logice děje a chování jeho protagonistů byla dokonale napálena. Jednu hvězdu dávám za to, že mě film definitivně zbavil obav z toho, že nedovedu být vůči korejským filmům kritický. ...ani toho baletu tam moc nebylo. (17.09.2008)

Korejské, baletní, zamilované, rodinně dramatické. Už jsem si trošku odvykla, takže tolik korejských jmen a více postav mi trochu dělalo problémy. Ale příběh klasický - nějaký ten kostlivec v každé rodinné skříni, ječivé výbuchy pláče a vzteku, do toho baletní koníček a spousta pozitivních přátel. Pohodový film na nedělní odpoledne. ..ty se tak krásně cpou tím jídlem.. (16.10.2011)

Prečo je gepard rýchlejší ako antilopa? Prečo slon váži viac ako hroch? Pretože je to skrátka dané prírodou.A prírodou bude asi dané aj to, že som v minulom živote musel byť Kórejcom, pretože ich filmy a skrz ne sprostredkovaná kórejská kultúra, humor, zvyklosti, tradícia a symbolika vo mne takmer vždy spoľahlivo a s veľkou dávkou empatie zarezonujú. Flying boys, ako to je u juhokórejskej kinematografii posledného obdobia zvykom, je vydareným koktejlom jemného humoru s ešte krehšiou romantikou a širokou škálou dramatických peripetií. Nielen načrtáva, ale aj uzatvára viacero tém, od teenagerského blúdenia a hľadania si prvých lások i miesta v živote naprahu dospelosti až po skúmanie rodinných väzieb - od príčin ich krehkých základov až po možnosti zacelenia. Pomaly sa to stáva klišé, ale nemôžem si znova pomôcť - aj táto snímka preukazuje veľké kórejské srdce preplnené citmi, ktoré v rytme tepu dokáže nielen načúvať, ale hlavne rozdávať. P.S: A ako by som si navyše nemohol neobľúbiť postavy, ktoré v jednej sekvencii pozerajú na videu môj obľúbený Save the green planet :-) (10.05.2005)