Deset minut do půlnoci

Velice nudná kriminálka s Bronsonem, kterou do průměru vytahuje aspoň opravdu napínavé finále. Zbytek je těžká rutina, která navíc vyloženě vykrádá Drsného Harryho. V Harrym Clint coby nekompromisní polda jde po šíleném vrahovi, když ho skoro má, tak mu vyklouzne, ale Clint se nevzdává. Tady totéž, jenom Bronson kupodivu zdaleka není tak nekompromisní jako Clint, navíc má starosti se svojí dcerou, což by ale nevadilo. Ale vrah je proti Scorpiovi nula, i když je to slizkej úchyl, co běhá úplně nahej s kudlou. Jeho představitel ho ale vůbec nedokáže přesvědčivě zahrát, navíc mi do svojí role připadal až moc pohlednej, působil na mě spíš dojmem playboye, než dojmem člověka, před kterým holky zdrhaj. Bronson sám dělá svůj standard, takže tady není nic extra. Pro tenhle film si nechal udělat plastiku obličeje, aby vypadal mladší - no, ještě vypadá poměrně dobře, oproti tomu jak gumově působil později. Co dál stojí za zmínku? Nic moc. Geoffrey Lewis jako slizký obhájce, hezké slečny, to je asi tak všechno. Znova už asi nikdy. (19.11.2013)

Zpočátku průměrný akční thriller se postupně vyvíjí v téměř hororový děj. Po této stránce hodnotím mírně nadprůměrně. Ovšem, kdyby nebylo té poslední minuty. Minuty neoddiskutovatelné spravedlnosti. Tak si já osobně představuji spravedlnost, a ne to dnešní tzv. demokratické zacházení s kriminálními vraždícími živly. Proto těch pět hvězdiček. Oko za oko, zub za zub. V tomto případě jednoznačná spravedlnost. Asi se vám to nelíbí, že? Představte si, že by se to stalo Vám. Pravděpodobně by jste uvažovali stejně jako poručík Kessler. Tady žádná demokratická humánnost nemá co dělat. (18.08.2011)

Když se chcete prokoukat filmografií Charlese Bronsona a všechny klenoty již máte za sebou, je občas nutné proložit to lepší z toho horšího ... tím horším. Tohle je jeho první spolupráce se studiem Cannon a je zajímavé, že i jeho poslední Cannovské dílo (KINJITE) mělo s 10 TO MIDNIGHT celkem společné téma a to sexuálně orientované zločiny a Bronsona v roli detektiva, avšak bylo minimálně o dva stupně zábavnější. 10 TO MIDNIGHT má solidní synth soundtrack, hodně slušného šílence (Gene Davis), který vraždí výhradně nahý a Bronson občas hezky zahláškuje a vlastně je na něj celkem radost pohledět. Bohužel je ve filmu hodně táhlých momentů, kde není na plátně ani Bronson ani Davis a je to celkem nuda. Na Cannovskou produkci bych čekal, že by to mohlo být trochu víc odvázané ze řetězu. (22.02.2019)

Exluzivní osmdesátkovej úlet. Drsnej policajt Bronson nahání parádně slizkýho psychopatickýho hnusáka, kterej vraždí zásadně nahej a je to opravdu hnusnej parchant dotěrnej! Guilty pleasure vrchol filmu budiž závěrečné finále ve kterém Bronson nahání toho nahatýho hnusáka který pronásleduje a chce zabít jeho dceru přes půlku města až k jeho nekompromisnímu ukončení. Já se vrátím, já se vrátím! Ty se nikdy nevrátíš!!! prostě přímočarej nekorektní nářez i když pravda ta logika místy docela hapruje a je to nepokrytě béčkové, ačkoliv co čekat od Cannonu jehož dvorní hvězdou se Bronson v osmdesátých letech stal, pravda jeho role tu občas sklouzávají až do sebeparodování, ale čert to vem, právě v této době natočil svoje nejzábavnější kousky i když ten posun do trashové polohy je tu patrný, ale možná právě pro to mě to tak moc baví. Každopádně tak jako tak, ty charizmatický drsný tvrďáky co se s ničím neserou a vyčistí města od všech vrahounů a psychoušů uměl hrát Bronson jako málokdo a vždycky mu to sežerete. Navíc J. Lee Thompson ovládal ve všech směrech režisérské řemeslo víc než zručně, proto se vždy na tyhle kousky z typicky osmdesátkovým béčkovým a brakově zábavným stylem rád mrknu a nikdy mě neurazí. Na takovýhle kousky už holt v dnešní tvorbě nenarazíte, ale možná, že je to dobře. Ostatně čím bych si potom spravoval svou chuť pokaženou tou hromadou současných nadhodnocených blbostí které kromě toho, že nejsou originální i navrch předstírají, že odkryli podstatu vesmíru. Tyhle bezprostřední starý kousky si aspoň na nic nehrají a to já vždy ocením.80% (06.02.2017)

bronsonov vstup do 80tok sa niesol vdaka produkcnej spolocnosti GOLAN-GLOBUS (zodpovednej za pokracovanie jeho serie prianie smrti, ale i za filmy s chuckom norrisom okrem ineho) vo viac bezduchom tone plnom nasilia a brutality. desat minut do polnoci je standardny krimi thriller na cele s ostrielanym policajtom (61 rocny bronson sa podrobil plastike aby vyzeral mladsi pre tuto ulohu) ktory je na honbe za psychopatickym vrahom. co ho deli od podobnych filmov z tohto obdobia je i pridany mix urcitych slasher-hororovych scen ktore su spojene s vrahom (ktory je navyse pocas 80% pobytu na platne totalne nahy a pobehuje len s nozom v ruke) ale inak tu nie je nic co by ho vytiahlo nad priemer, na to je bronson prilis dreveny, rezia az prilis standardna a i ta jedna zaujimava myslienka (policajt falzifikuje dokaz aby dostal vraha za mreze) tu je len tak mimochodom... (09.02.2013)