Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (576)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Klasika-nejklasičtější ze všech útěkářsky zaměřených filmů podle mého ten nejlepší, nejdramatičtější a nejpropracovanější! Opravdu vynikající film, popisující spojenecké vojáky, kteří se pokouší utéci z německého zajateckého tábora za druhé světové války. O čem je tu důležité se také zmínit, tak sice to že příběh byl natočen podle skutečných událostí. Sám režisér John Sturges (aby byl snad výsledek ještě lepší), tu vsadil skutečně na širokou plejádu osvědčených hereckých es od Steva McQueena (s kterého tento film, už udělal hvězdu opravdu velkého kalibru), přes Jamese Garnera, Charlese Bronsona až po Jamese Coburna nebo Donalda Pleasenceho. Každý z těchto velkých herců brilantním způsobem ztělesňuje určitý charakter, který zde režisér Sturges dál reálně a detailně rozvíjí. Mužem NO.1 byl pro mne jasně sympatický kliďas Steve McQueen, zpočátku nezúčastněný muž, jednající pouze na vlastní pěst. Avšak při vší jeho smůle, kdy ho snad dvakrát lapý, tak později se přikloní k ostatním a společně naplánuje hromadný útěk se svými ostatními druhy. Má tu důvěru ostatních což je důležité. V první části je to právě nejvíc ten Steve, vůbec celá ta část je značně komická, aneb Steve klidně přicházející do tábora, jako by s nic nedělo, dominující Steve, který nejprve všechno omrkne, zjistí situaci a pak se podle toho postupně zařizuje. Steve který jak už jsem napsal snad po dvou útěcích skončí na samotce, kde si jen tak klidně odpaluje proti zdi svůj basedbalový míček:-)) Mezi tím snad jen karneval a těm němcům zdající se pofidérní kamna. Pak zde vyniká také Charles Bronson v roli bojícího se hlavního kopáče. Ale jak už jsem psal, špatní nejsou i ostatní, o kterých už se tu už podrobně rozepisovat nebudu. Zakončím to tak že samotný film "Velký útěk" je natočen opravdu velmi zdařile, jen tedy škoda že v podstatě s tragickým koncem všech spiklenců a útěkářů, kteří jsou buď zastřeleni (viz. smutná scéna na kopci s vyvezením a úplným postřílením zajatců mezi kterými jsou i dva skoro hlavní herci), nebo opětovným deportováním zpátky do tábora, mezi kterými je opět sám opět velký Stveve- bohužel už je o tak, tedy při vší smůle sakra:-) Ale ta jeho nezapomenutelná scéna, kdy se snaží ujet německým vojákům na motorce, je opravdu vynikající a paměti hodnotná. Film byl natočen pouhopouhých dvacet let po válce, a ta skutečnost byla stále více než živá, sám režisér Sturges eliminuje tragiku skutečné události, a spíš se soustředí na život v táboře, na přípravy a plány budoucího Velkého útěku. Pro mne osobně nezapomenutelný film, legenda mezi všemi útekářskými filmy a film na který se s chutí, i přes tu děsivě dlouhou stopáž (která ale lehce uteče, protože ve filmu se stále něco děje), rád znovu podívám. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Parádní válečný snímek založený na skutečné události. Místy zbytečně zdlouhavý a v rozporu s tehdejší realitou - líčen až příliš komediálně a Němci jsou tu vykresleni jako neschopní trotlové, navíc až příliš humánní. Ovšem závěr filmu, jakoby chtěl toto moje tvrzení vyvrátit, je skutečně velmi syrový, přičemž nemusí být vidět ani kapka krve (narozdíl od dnešních filmů). Slavnými a legendárními herci se to tu jen hemží, takže o kvalitní herecké výkony tu není nouze. Občas se divák musí i zasmát, takže celkový dojem je na 4*. Poznámka: Pokud vám byl jeden z Angličanů v táboře povědomý a nemohli jste si vzpomenout, kde hrál, a v závěrečných titulcích jste našli jméno Gordon Jackson, tak je to přesně ten herec, který později ztvárnil George Cowleyho - šéfa Ci5 v seriálu Profesionálové. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Na Veľký útek som dlho čakal a primerane sa aj tešil. Počet filmov, ktoré som nevidel a sú v prvej dvojstovke ČSFD sa stále zmenšuje, takže vo mne vzbudzujú veľké očakávania. Po záverečných titulkoch som nebol sklamaný, len som mal pocit, že stačilo málo a mohlo to byť oveľa lepšie. Lenže Američania ostanú v nakrúcaní filmov z II. svetovej vojny asi nepolepšiteľní. To mal byť zajatecký tábor? Aj v pionierskom bol tvrdší režim a prísnejší dozor. Je iba prirodzené, že pri rozohraní takejto selanky pôsobí zastrelenie zajatca nanajvýš rušivo a neprirodzene. Pridaním hudby a sem tam nejakej pesničky (veď tam hral aj spevák John Leyton) mohli z toho ľahko spraviť muzikál. A keď som videl Sinatrov Von Ryanov expres bol som nútený obom nadeliť po tri hviezdičky. Aj tzv. odľahčovanie témy má svoje pravidlá. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Film se dá rozdělit na 2 části. První část ze zajateckýho tábora mi připadala spíš jako komedie typu Kam se poděla sedmá rota? nebo Velký flám. Zajatci plánujou útěk, snažej se prokopat tunel na svobodu a do toho pořád nějaký vtípky a taková veselá muzika. Navíc ten zajateckej tábor teda vypadal spíš jako rekreační tábor, kam posílaj válečný hrdiny za odměnu. Němci je tam prakticky nechaj, ať si dělaj, co se jim zachce a jídla jim taky asi dávali dost, když zajatcům nebylo líto si z brambor vypálit kořalku. A když někdo něco proved, tak jim hodnej velitel tábora maximálně řekne: "Ty, ty, ty, to se nedělá. Za trest půjdeš na tejden na samotku." Já bych teda odtud ani neutíkal a v klidu bych si tam počkal na konec války :-) Když se zajatcům konečně povede dokončit ten tunel a dojde k samotnýmu útěku, rozjede se najednou úplně jinej film. Najednou jde hlavním postavám o život, Němci se přestanou chovat jako banda hodnejch strýčků a naivních idiotů, nechybí napětí, atmosféra, akce, atd... Bohužel v tuto chvíli už jsou skoro 2/3 filmu pryč. Část, která se odehrává přímo v táboře, je pro mě za 3 hvězdy. Závěrečná hodinka na útěku je sice lepší, ale dohromady to moc nefunguje. Jako kdybych se díval na 2 různý filmy... 65% ()

Javert 

všechny recenze uživatele

Skvělý příklad filmu, ve kterém ani jeden z herců nehraje dominantní hlavní roli. Všichni, počínaje McQueenem a konče Bronsonem, dostávají stejný čas, při němž mohou vyniknout a ukázat,jak umí hrát. A musím říct, že všichni opravdu excelují a casting se opravdu činil. John Sturges se minimálně vyrovnal svému předešlému dílu Sedm statečných a ukazuje,že talentu měl opravdu dost a dost. Bravo! ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Když se zázemí studia Bavaria Film ukázalo jako příliš malé, produkční tým získal od německé vlády povolení natáčet v přilehlém lese Perlacher Forst. Po ukončení prací filmová společnost Mirisch Company zasadila kolem dvou tisíc boroviček jako náhradu za zničené stromy během práce na filmu. (džanik)
  • O jedné z nejslavnějších scén, kterou je Hiltsův (Steve McQueen) skok na motocyklu, se nějaký čas tradovalo, že ji herec natočil sám. On sám to ovšem pár let po premiéře filmu popřel, s tím, že sice tehdy byl velmi schopný jezdec, ale ne až tak dobrý, aby si na tento kousek troufl. (Se skromností sobě vlastní pak dodal, že "dneska už bych to zvládnul"). Řídítek se tedy chopil Bud Ekins, který McQueena už zastupoval při natáčení Bullittova případu (1968) – a byl, mimochodem, jednou z inspirací pro postavu Cliffa Bootha (Brad Pitt) v Tarantinově opusu Tenkrát v Hollywoodu (2019). Ten, ve spolupráci s australským motokrosovým šampionem Timem Gibbesem, vybral vhodný motocykl a postavil speciální rampu, kterou odzkoušel při několika různých rychlostech a s ohledem na různou odhadovanou výšku plotu. Nakonec na ni najížděl při rychlosti 60 mil za hodinu (97 km/h), vyskočil 12 stop (3,7 m) do výšky a letěl 65 stop (19,8 m) daleko. Při ostrém natáčení byl pořízen pouze jeden záběr, po jehož dokončení štáb nejprve oněměl a pak propukl v divoký potlesk. A mimochodem, když už nehrozilo "nebezpečí pro film", vyzkoušeli si stejný skok s pomocí Eikinsovy rampy nejen McQueen, ale i jeho herečtí kolegové James Coburn (Sedgwick) a Charles Bronson (Danny). Všem se podařil. (NIRO)
  • Veľký útek patrí medzi 12 najobľúbenejších filmov Quentina Tarantina. Uviedol to pre britský filmový magazín Sight and Sound. (dom1niq)

Reklama

Reklama