Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (576)

Hal_Moore 

všechny recenze uživatele

Klasika. Starý válečný film se spoustou známých a kvalitních herců bez hlavního představitele. Všichni mají rovnoměrně rozložené role. Tak trochu neprávem je s tímto filmem zmiňován hlavně Steve McQueen, který mě teda nenadchl. Ano, komediální talent by tam byl a snad by mu slušela i nějaká komedie, ale více mě zaujal Richard Attenborough a hlavně James Garner. Ti přesvědčili o svém odhodlání a nadhledu každým pohledem nebo gestem. Skvěle zapamatovatelný ústřední motiv Elmera Bernsteina řadím hned vedle takových velikánů, jakými jsou Addisonův Příliš vzdálený most a Arnoldův Most přes řeku Kwai. Samotný útěk je proveden napínavě a po celé tři hodiny jsem nepocítil náznak nudy. To se mi naposled stalo u Tenkrát v Americe. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Velký útěk je bezesporu velký film těžící hlavně z dost v té době známých jmen, na které se prostě chodit do kin muselo. Dále také z určitě neméně kvalitního zvukového doprovodu. I když celý film vlastně táhne jedna jediná melodie, a to zase tolik nemám rád. Udělat pecku a pak tím provlíknout celý film a tvrdit, jak je zvuková stránka geniální. No ale dobře. Co se týče příběhu, tak na něm už nic zvláštního vcelku není. No jasně, je to největší útěk všech dob v dějinách filmové kinematografie odehrávající se za válek, ale furt je to jenom útěk. Nějaká myšlenka, nějaký plán a nakonec nějaké uskutečnění a nic víc. Důležité n a tom filmu je ale fakt, že se na něj dobře kouká a výborně šlape, i přesto že má 172 minut. A to ani nemusí mít bůhvíjaké válečné scény aby dokázal zaujmout. Stačí si jenom šlapat do rytmu melodie, kterou slyším ve filmu každou chvíli a je mi fajn. ()

Reklama

Šakal 

všechny recenze uživatele

Lehce odlehčený snímek " statečného " Johna Sturgese o jednom z největších útěků všech dob. Základem je inteligentní scénář navíc protknutý řádnou špetkou humoru, o hereckém obsazení myslím netřeba jakéhokoliv komentáře. Tak pouze dodám, že doposud byl pro mě osobně velkým " Frajerem " tento chlapík http://www.csfd.cz/film/7827-frajer-luke/ , po tomto snímku toto označení u mě získává i Steve McQueen. Chápu výtky těch z vás, kteří píší, že zajatecký tábor je zde podán div ne jako ozdravovná dovolená, nicméně že se jedná o vážné téma, tvůrci s koncem snímku dokáží myslím více než věrohodně. V neposlední řadě ( jak jsem již psal v samotném úvodu ) se jedná o lehce odlehčený snímek k jehož plnému vychutnání je potřeba se naladit na správnou vlnu. To se mi napodruhé podařilo více než dostatečně, důkazem budiž mé zvednuté hodnocení o 1* na plný počet. Když mě 172 min dlouhý snímek ani na chviličku nezanudí, ba co víc baví a drží napnutého až do konce, nemůžu jinak..... ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Co jiného si představit pod pojmem "stará dobrá klasika?" :-) Fantastická podívaná, ve které se snoubí dobrodružná akce s vychytralým humorem a úctou k těm, kteří si tento příběh skutečně prožili. Naštěstí linie filmu nevede k žádnému patosu, velké přičinění na tom zajistá má hudba, kterou jsem si zamiloval! Z hereckých výkonů bych rád vyzdvihl Steve McQueena (těším se na Motýlka! :-)) a Gordona Jacksona alias George Cowleyho z CI5... :-) ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Plynulé tempo dáva všetkému prirodzený poriadok a tak máme možnosť vidieť neuponáhľaným dojmom prípravy, riešenie problémov, samotný útek a ďalšie nasledujúce udalosti. Atmosféra sa nesie odľahčeným dojmom, takže absencia nervydrásajúcich scén či brutality nebráni film vzhliadnuť aj mladším divákom. Pre tých starších je samozrejme rozporuplná atmosféra v tábore, kde nie je núdza o dobrú stravu, čisté oblečenie a zábavu, ale takéto vyobrazenia nie je nič neobvyklé. Čo sa týka filmového spracovania, filmu nemožno nič uprieť. Po remeselnej stránke mu nič nechýba. Má to osobitý štýl, príbeh nepostráda napätie, dej plynie v slušnom tempe, poskytne aj zábavu a to všetko v skutočne veľkom štýle. Ako dobrodružný film je to bezchybné. Všetko podčiarkuje výborné herecké obsadenie s plejádou hviezdnych mien svojej doby. Herecký koncert dáva zabudnúť na nezmyselnosť príbehu a divákov vtiahne do deja tak, že nevnímajú predlhú stopáž. ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Útěk se odehrál v noci na 24. března 1944, tedy přesně v den, kdy Steve McQueen oslavil 14. narozeniny. (Kulmon)
  • Film přibližuje skutečný "velký útěk" (1944) ze zajateckého tábora Stalag Luft III. Nacházel se nedaleko města Sagan na území nacisty zabraného Polska (dnes bychom ho našli jako Żagań na západu země zhruba 70 km od českých hranic). Ve filmu je město označováno jako Neustadt. (džanik)
  • Během natáčení se Charles Bronson zamiloval do Jill Ireland, manželky Davida McCalluma, jenž ve filmu ztělesnil letce Ashley-Pitta 'Dispersal'. V roce 1967 se Charles i Jill rozvedli se svými protějšky a o rok později slavili svatbu. Manželství jim vydrželo dvanáct let. (Kulmon)

Reklama

Reklama